Ve světovém měřítku je vojtěška setá nejstarší a nejdůležitější pícnina spolu s kukuřicí setou. Do kultury byla zavedena asi před 2500 lety v oblasti náhorní plošiny východního Íránu, Tadžikistánu a Afganistánu. S jejím cílevědomým šlechtěním se začalo oproti jiným kulturním plodinám mnohem později a díky tomu jsou kulturní formy méně odlišné od planých forem.
Vojtěška setá se pěstuje pro různé způsoby využití – pro získání zelené píce, sena, senáže, siláže, úsušky nebo semene. Z tohoto důvodu se při jejím pěstování uplatňují různé agrotechnické zásady a musí se využívat rozdílné biologické a ekologické požadavky v jednotlivých růstových fázích. U porostů určených k produkci zelené hmoty nebo sena jsou účelné hustší porosty, u kultur určených k silážování se z důvodů získání většího objemu hmoty i sušiny vyžaduje širší spon a nejřidší porost je nutné zachovat u semenářských kultur.
Vojtěšku setou vyséváme v březnu do hloubky 1,2–2 cm. Výsevek v rozmezí 6–7 mil klíčivých semen. Optimální počet rostlin na 1 m2 je po přezimování 150–240. Ovšem s klesajícím počtem rostlin na parcele narůstá tvorba lodyh na rostlině a současně dochází k výraznému větvení rostlin, což je u pěstování vojtěšky na semeno žádoucí.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu "Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity", Jeteloviny a ostatní pícniny, VÚP Troubsko 1834/2017-MZE-17253/6.2.2. a z prostředků DKRVO, číslo REG. Č. MZE-RO1719, financovaného Ministerstvem zemědělství a při řešení projektu NAZV QJ1510121 Inovace postupů zakládání, ošetřování a ochrany semenářských porostů víceletých pícnin.
Ing. Daniela Knotová, Ph.D.1
Ing. Jan Pelikán, CSc.2
1Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o.
2Zemědělský výzkum, spol. s r. o.
Více si můžete přečíst ve Farmáři 11/2019.
