Pěstování slunečnice v České republice

Slunečnice celosvětově patří mezi pět nejvýznamnějších olejnin. Díky specifickému složení oleje má nezastupitelné místo v lidské racionální výživě (především díky obsahu mastných kyselin olejové a linolové).

Trocha historie…

Prvopočátky pěstování slunečnice jako polní plodiny sahají v Čechách a na Moravě až do období kolem roku 1920. Od roku 1945 až do roku 1983 se její plochy pohybovaly od tří do osmi tisíc hektarů. Rozhodující obrat nastal v ČR roku 1986, když „Systém pěstování slunečnice“ rozpracovávaný ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni našel praktické využití. Plochy se postupně rozšiřovaly, protože o semena slunečnice byl na domácím trhu trvalý zájem.
Transformace zemědělství přinesla po roce 1993 změny ve struktuře pěstitelů. Pěstování slunečnice se věnuje několik desítek soukromých zemědělců a nově vzniklých společností. Vzniklo několik „vzorových“ podniků, jako například ZEMAS Čejč, AGRIA Nížkovice a další. Ti úspěšní včas pochopili, že základem úspěchu je vhodná půda a komplexní technologie pěstování, umožňující využití genetického potenciálu registrovaných hybridů slunečnice. Vedle olejných typů našly na třech až čtyřech tisících hektarů uplatnění také typy cukrářské slunečnice využívané pro potravinářské účely.
V roce 2000 byla slunečnice již pěstována na ploše 31 tisíc ha. Další budoucnost pěstování slunečnice v ČR je závislá na objektivním přístupu k výběru registrovaných a certifikovaných hybridů slunečnice. Výběr osiva by neměl být ovlivněn jen aktivitou jednotlivých prodejců. To by mělo přispět k omezení rizik zavlečení a šíření chorob slunečnice, a tím i rentability jejího pěstování. Pochopitelně bude záležet i na tom, jak bude uplatňována komplexní ochrana a výživa porostů a jaká bude cenová politika mezi pěstitelem a zpracovatelem merkantilu slunečnice z naší produkce.

Prof. Ing. Antonín Kováčik, DrSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha - Ruzyně