Přestože výsledky loňského roku v produkci řepky byly pro mnohé pěstitele zklamáním, do budoucna zůstává tato plodina perspektivní. Po vstupu České republiky do Evropské unie bude ekonomicky zajímavá, i když její produkce nebude využívána převážně v potravinářském průmyslu jako doposud. Zvýší se význam biopaliv a jejich výrobci budou řepku jako surovinu potřebovat.
Tyto myšlenky, kromě jiných, vyjádřil ve svém vystoupení na sympoziu Ziskové pěstování řepky ozimé, které pořádala firma Dow AgroSciences 12. ledna na České zemědělské univerzitě v Praze, Ing. Martin Volf ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Zdůraznil tak význam řepky pro naše pěstitele, což byl vhodný úvod pro další přednášející, kteří se věnovali ochraně řepky proti plevelům, škůdcům a chorobám.
Nejvíc škodí plevele
Podíváme-li se na škodlivé činitele v ozimé řepce podle jejich významnosti (škodlivého potenciálu), budou na prvním místě plevele. Bez ochrany proti nim není pěstování této plodiny možné. V zásadě je hubení plevelů v řepce pomocí chemických přípravků dobře propracováno, ale žádný systém není nikdy tak dokonalý, aby nešel vylepšit. Některé z možností ochrany řepky proti plevelům shrnul Ing. Petr Portych z pořádající firmy. Věnoval se především pozici nového herbicidu Galera. Jak tedy podle něj výhodně proti plevelům v řepce?
Prvním způsobem je použití mnohokrát osvědčeného přípravku Treflan 48 C před setím a následně, pokud se mu nepodaří všechny plevele dostatečně potlačit, aplikace herbicidu Galera po vzejití řepky. Výhodou této kombinace je cena ošetření. Náklady na Treflan nejsou vysoké a pokud by řepka špatně vzešla, porost by byl neperspektivní nebo dokonce odsouzený k zaorání, není už potřebné další peníze na chemické ošetření proti plevelům vynakládat. Výhodou je také minimální omezení z hlediska setí náhradní plodiny a v neposlední řadě vysoká selektivita těchto herbicidů.
Druhou variantou je postemergentní použití tank-mixu herbicidů Galera s dalšími herbicidy v době, kdy má řepka alespoň první pár pravých listů. Toto ošetření je cílené – plevelné spektrum je už zřejmé a pěstitel také ví, jak bude porost řepky pravděpodobně vypadat.
Třetí možností je samostatné použití Galery na podzim nebo na jaře ihned, jakmile plevele obnoví růst a teploty vystoupí nad 10 oC. V té době ale bývají plevele přerostlé, takže jsou zasaženy pouze citlivější druhy.
Toto je základní doporučení. Jak ing. Portych několikrát zdůraznil, ochrana řepky proti plevelům má svá úskalí, systémů je více, vždy je třeba zvážit všechny souvislosti a podle nich se řídit při rozhodování o zásahu. Podrobnější informace musí pěstitel hledat ve specializovaných článcích, na odborných seminářích nebo přímo u zástupců firem, které herbicidy na náš trh s přípravky na ochranu rostlin dodávají.
Spektrum škůdců se mění
Specialistou na hmyzí škůdce, a to nejen řepky, je Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. Tentokrát upozornil na skutečnost, že proti škůdcům nelze postupovat paušálně, ale je nutné pečlivě sledovat jejich výskyt a také prognózu škodlivosti pro nejbližší roky. Jak se v posledních deseti letech rozšiřovala plocha pěstování řepky, měnilo se současně spektrum škůdců. Dokonce se říká, že náklady na hubení škůdců v řepce stouply o tolik, že pěstování této plodiny přestává být proto ekonomické.
Zatímco kolem roku 1994 bylo otázkou, zda má vůbec smysl zasahovat v řepce insekticidy proti stonkovým krytonoscům, nyní je jejich výskyt tak silný, že je ošetření nezbytné. Až do poloviny 80. let minulého století byl nejvýznamnějším škůdcem řepky blýskáček řepkový. V posledních letech jeho výskyt stagnuje nebo dokonce mírně klesá, přesto na velké výměře řepky nelze ochranu proti němu vypustit. Významnou hrozbou pro pěstování řepky se stávají šešuloví škůdci. Zvláště výskyt bejlomorky kapustové narůstá v posledních deseti letech téměř exponenciálně.
Ani podzimní chemickou ochranu ozimé řepky proti škůdcům (především dřepčíkům), která dříve nebyla běžná, nelze v současné době zanedbávat. Do systému ochrany vstoupilo ošetření osiva mořidly s insekticidní složkou, která ovšem chrání rostliny pouze několik týdnů. Je-li sucho a teplo, je třeba porosty kontrolovat a v případě silného výskytu dřepčíků včas zasáhnout postřikem insekticidy.
V závěru svého vystoupení si ing. Kazda položil otázku, kteří škůdci mohou překvapit pěstitele ozimé řepky v budoucnosti. Podle něj to budou květilka zelná, proti níž není zatím propracována chemická ochrana, třásněnky a možná i mšice jako přenašeči virových chorob. U nás nejsou virózy na řepce zatím rozšířeny, ale v západní Evropě se už stávají vážným problémem.
Intenzita nebo extenzita?
Ochrana rostlin je nedílnou součástí pěstitelských systémů. U ozimé řepky je pravděpodobně ještě důležitější než u jiných plodin, protože její pěstování se v posledních letech v mnoha našich zemědělských podnicích rozšířilo nad biologicky únosnou mez. Na jedné straně to přineslo zisky, na straně druhé problémy, jejichž řešení vyžaduje nákladné zásahy a tím zisk snižuje.
Proto je tak důležité věnovat ochraně rostlin patřičnou pozornost. Na semináři firmy Dow AgroSciences, který má už tradičně velmi dobrou odbornou úroveň a který účastníky jistě nezklamal ani letos, byla probrána podrobně (v tomto článku je uveden jen malý zlomek) z nejrůznějších hledisek. Stranou nezůstala ani otázka výhodnosti intenzivního či extenzivního pěstování ozimé řepky. Odpověď vyzněla jasně. Budoucnost má rozumná intenzita s vědomím všech souvislostí, které biologická podstata rostlinné výroby přináší.
