01.06.2001 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pěstitelům přadného lnu chybí technika

Historicky má pěstování lnu v Čechách a na Moravě dlouholetou tradici. Len dával surovinu pro domácké zpracování malovýrobním způsobem i pro textilky. Rozsah pěstování byl ovlivňován právě zájmem o lněné vlákno a výrobky. To s sebou neslo značné výkyvy. V posledních letech se zájem spotřebitelů o lněné výrobky u nás i ve světě zvyšuje, textilky mají zájem o surovinu i kapacity a tak by bylo možné najít uplatnění pro produkci až ze 16 tis. hektarů.

Zatímco před 20 lety byl u nás sklízen len z plochy přes 23 tis. ha a sklidilo se přes 80 tis. tun roseného stonku, činila skliznová plocha v roce 1997, při největším propadu, pouhých 2000 ha a bylo sklizeno 6439 tun roseného stonku. V posledních letech, mimo jiné i vlivem dotací, plochy lnu mírně rostou. Letos by sklizňové plochy lnu mohly u nás dosáhnout asi 7 tis. hektarů.
Pěstitelé lnu, ať už současní, nebo ti, kteří by s pěstováním chtěli začít, možnost získání dotací bezesporu uvítali. "Vyhodnotíme-li veškeré variabilní náklady na pěstování lnu zjistíme, že při využití služeb je ůpříspěvek na úhraduů záporný - 322O,- Kč.ha-1, což znamená, že se pěstiteli nevrátí ani variabilní náklady a takovou výrobu by pak logicky vůbec nemělo smysl provozovat. Při využití vlastní techniky je výsledek kladný, ale nedosahuje ani + 2100,- Kč.ha-1. Při započítání fixních nákladů (odpisy techniky) vyplývá, že bez subvence opravdu není možné přadný len pěstovat, protože jeho výroba je ztrátová i při použití starých a již odepsaných strojů. Subvence 6000,- Kč na hektar pokryje náklady a přinese při této technologii sklizně zisk 2829,- Kč. To však neposkytuje prostor pro obnovu strojního parku u větších pěstitelů, ani pro využití služeb u pěstitelů s menší výměrou", upozorňuje inženýr Antonín Ponížil z Agritecu Šumperk, který se ekonomikou pěstování přadného lnu zabývá.
Dotace jim bezesporu mohou pomoci vylepšit ekonomiku pěstování této plodiny. Tenkým článkem celého řetězu však je kapacita techniky pro sklizeň lnu, která je v republice k dispozici. Někde takřka neuvěřitelně (a jen díky všeumělství opravářů zemědělských strojů, ale i takových již ubývá) přežívají stroje staré hodně přes deset let. "Rozumně uvažující sedlák či rolník, ať už současný, či potenciální pěstitel lnu, musí zvážit rozsah své osevní plochy lnu právě podle možností reálně dostupné techniky, kterou bude mít pro sklizeň k dispozici", dodává inženýr Ponížil.
Nová technika z vyspělých lnářských zemí je však cenově pro většinu pěstitelů nedostupná. Zatímco dožívající, nebo spíš přežívající sklizňové kombajny bylo před 10 lety možné pořídit za 250 tis. korun (a sklidily za sezónu kolem 50 ha), stojí nový stroj z Belgie nyní více než 1 milion Kč a sklidí během jedné sezóny kolem 100 ha. Možnost vyššího využití této techniky pro více pěstitelů formou služeb je u lnu omezená. Pěstitelé jsou rozptýleni na větším území, prakticky po celé republice a přesuny strojů znamenají značné snížení sezónního výkonu techniky. Ten pak může jen v optimálním případě a při práci na větších plochách s minimem přesunů dosáhnout kolem stovky hektarů. Jak se pak na nákladech každého sklizeného hektaru lnu "podepíše" právě cena techniky a kolik pak musí stroje za dobu své fyzické i morální životnosti sklidit, je zřejmé.
I když je v případě předného lnu problematika kapacit pro sklizeň limitujícím faktorem dalšího rozvoje tohoto oboru, neměli by pěstitelé zapomínat na to, že základním předpopkladem lepších tržeb je nejen dobrý výnos, ale i vyšší kvalita produkce. V roce 1999 dosáhlo 21 podniků, členů Lnářského svazu, výnosu roseného stonku 3,27 t.ha-1 při realizační ceně 3180,- Kč-t-1 a výnos semen činil O,49 t.ha-1. To dokazuje slušnou úroveň hospodaření a znamenalo to finanční výnos (nikoliv zisk!) z hektaru přadného lnu 14240 Kč (bez státní subvence).
Pěstitelé, kteří se lnem pravidelně zabývají, dělají vše pro to, aby přinejmenším zachovali současný rozsah pěstování, udrželi si existující vazby na tírnám případně uchovali vlastní tírenský provoz. Len je plodinou, která by nemusela podlehnout omezování produkce po našem vstupu do EU.
Břetislav Koč
3 foto - 2 x ilustr. bez textu
Trhání přadného lnu na pozemcích našeho největšího pěstitele,
Agropodniku Dvorce, a.s., na Bruntálsku.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down