Jak jsme již na stránkáchna stránkách týdeníku Zemědělec, v loňském roce přišla Zemědělská agentura s.r.o. se smělým projektem, jehož cílem je zavedení pěstování sóji v České republice. O tom, že si sója již své místo našla i na českých polích, se mohli přesvědčit účastníci polních dnů, které Zemědělská agentura s.r.o. uspořádala v druhém srpnovém týdnu na několika místech republiky.
Podle Ing. Jiřího Jiří Holečka, ředitele Zemědělské agentury s.r.o., pěstovali v loňském roce zemědělci kanadské odrůdy sóji, které jeho firma na našem trhu zastupuje, na 153 ha. Podařilo se jim dosáhnout výnosu od 2 t/ha do 2,7 t/ha. Průměrný výnos byl 2,2 t/ha. Svoji produkci pěstitelé zpeněžili za 6200 Kč za tunu. Podle ing. Holečka se náklady na hektar sóji pohybují od 10 000 do 13 000 Kč. Jak dále ing. Holeček informoval, znamenají tyto výsledky pro zemědělce zisk od 0 do 3000 Kč z hektaru, samozřejmě podle dosaženého výnosu a nákladů.
Tyto loňské výsledky se staly motivací i pro další pěstitele. Letos se již pěstuje kanadská odrůda sóji Korada pěstuje na 1200 ha, především na Litoměřicku, Kolínsku a Znojemsku. O pěstování sóji však projevili zájem také zemědělci z Táborska či Plzeňska. Jak však ing. Holeček dodal, pro rentabilní pěstování sóji je důležité dosáhnout výnosu alespoň 2 t/ha a to je jistě v těchto podmínkách obtížnější než v Polabí. Zájem o pěstování sóji i v chladnějších oblastech byl jedním z důvodů proč Zemědělská agentura usiluje o registraci další odrůdy sóji. Jde o odrůdu OAC Vision, která je ještě ranější než odrůda Korada a proto vhodnější i do chladnějších oblastí. I s touto odrůdou mají někteří pěstitelé zkušenost. Na základě udělené výjimky se již v praxi pěstuje na 20 ha a bude záležet na výsledcích státních odrůdových zkoušek, zda se její pěstování rozšíří.
Ing. Holeček se ve svém vystoupení netajil tím, že pro rok 2001 plánují rozšířit pěstování sóji na 5000 hektarů.
Loni veškerou produkci sóji odrůdy Korada vykoupila Zemědělská agentura, která má již pro letošní rok smlouvy s několika výkupními organizacemi. Tento způsob odbytu není jedinou možností. Sóju přímo vykupuje i několik domácích zpracovatelů. Zástupci těchto organizací byli na polním dnu též přítomní proto a proto pěstitelé sóji získali téměř vyčerpávající informace o odbytu plodiny, které je podle slov pořadatelů plodinou 21. století. Tradičním zpracovatelem sóji je akciová společnost Setuza, kde se ze sojových bobů získává olej. Sóju vykupuje také akciová společnost Agroslužby Trnovany a.s., která sóju vločkuje a využívá při výrobě krmných směsí. Tato firma sóju na svých pozemcích také pěstuje. Zájem o výkup sojových bobů projevil také zástupce společnosti Altis Kolín s.r.o.. V Altisu vyrábí průmyslové potravinářské polotovary, které se dále využívají např. při výrobě cukrovinek.
Ač se zpracovatelé sóji v mnohém liší, jejich vystoupení byla v mnohém shodná. Shodli se na tom, že výkupní cenu sóji vždy určuje cena světová a předpokladem uzavření obchodu je splnění požadované kvality a velikost dodávky.
Proto je zřejmě pro řadu pěstitelů nejjednodušší spolupracovat se Zemědělskou agenturou, která navíc pěstitelům nabízí možnost profinancování osiva. To již ale záleží na pěstiteli samotném. Například soukromě hospodařící zemědělec, ing. Stanislav Najmr z Bohušovic, jehož 22ha pole oseté sójou si měli účastníci polního ne možnost prohlédnout, raději veškeré osivo zaplatil, aby se po sklizni mohl sám rozhodnout a vybrat nejvýhodnější způsob prodeje.