Olejniny, hlavně řepka a mák, mají ze všech skupin plodin nejstrmější nárůst výměry i produkce. Staly se hlavní exportní komoditou rostlinné výroby ČR. Nový dotační systém umožňuje další rozvoj pěstování řepky ku prospěchu úrodnosti i ozdravění půdy od zárodků chorob obilnin. Antifytopatogenní účinky jsou dány biofumigačním působením rozkladu glukosinolátů z kořenů a slámy. Současně lze ale dokladovat nejméně jedenáct vlivů, které zvyšují riziko degradace řepky chorobami a škůdci v odezvě na velmi závažné změny agroekosystému (tabulka 1).
Současný stav
Ochrana řepky proti chorobám je v zemích EU na rozdíl od ČR značně rozšířená. Přední pěstitelé Francie, Německo a Británie používají fungicidy jako standardní pěstitelské opatření. V řadě případů jde o dvě aplikace. Československo profitovalo z discipliny v osevních postupech, úklidu slámy, orebných technologiích, soustředění řepky do vyšších poloh, vysokých spadů síry, vyváženého hnojení a dalších vlivů, které snižují výskyt chorob. Proto rozsah ošetření řepky proti chorobám až do roku 1992 činil jen asi 3 % z výměry. Přibližně od roku 1998 se postřiky řepky fungicidy rozšiřují z asi 10 % na asi 15 – 20 % v roce 2000. Podle některých údajů dokonce až na málo pravděpodobných 90 tisíc ha - asi 26 % z výměry řepky.
Asi polovina z těchto ošetření se provádí na podzim přípravky Horizon a Caramba, nejčastěji v kombinaci se Stabilanem (CCC). Postřik má se zřetelem na snížené dávkování jen vedlejší fungicidní efekt, neboť hlavním cílem je morforegulační působení, kde postačuje nižší dávka přípravků. Totéž platí pro použití hlavně přípravku Caramba na jaře při výšce stonku 20 – 50 cm. Klasické fungicidy se používají až na počátku plného květu. Rozsah ošetření v roce 2000 odhadujeme asi na 30 tisíc ha, asi 9 % z plochy sklizně ozimé. Řepky. Praxe preferuje Alert S (1 l.ha-1), když současně rychle roste uplatnění fungicidu Sportak Alpha (1,5 l.ha-1). Fungicidy lze kombinovat s insekticidy na šešulové škůdce. Musí vždy jít o kombinace pro včely relativně neškodné. Nejčastěji se dávají fungicidy + Decis EW 50 (0,125 – 0,15 l.ha-1) a dávka vody má být kolem 400 l.ha-1. Pro značnou výšku kompaktního porostu kolem 120 – 140 cm jsou potíže s pozemní aplikací. Proto je povolena i letecká aplikace. Zde je doporučeno 40 – 80 l.ha-1 vody, ale kvalita ošetření je horší.
Choroby řepky a jejich škodlivost v praxi
Z chorob řepky mají u nás v současné době největší význam tyto:
Phoma lingam (fómová hniloba) škodí hlavně tím, že napadá krčky a kořeny rostlin. Krčky korkovatí, dřevnatějí a přestávají spojovat proud živin a asimilátů mezi kořenem a nadzemím. V roce 1974 fóma zlikvidovala produkční plochy prvních bezerukových odrůd Eurora, Rapora a Lesira. Poté se podařilo vyšlechtit i bezerukové odrůdy řepky s odolností proti fómě, a to se týká i současných dvounulových odrůd. Domníváme se ale, že vznikly nové agresivní rasy fómy. Krčky řepky již nejsou hladké a je na nich patrné korkové, popraskané pletivo s progresivním trendem v průběhu posledních let. Zdá se, že v nížinách by byl u raně setých porostů s hustotou nad 80 – 100 rostlin.m-2 účelný postřik přípravkem Sportak Alpha koncem září v množství 1 l.ha-1 + 400 l.ha-1 vody. Fóma se v té době nejvíce šíří a rané infekce jsou nejškodlivější. Morforegulační postřik přípravky Horizon či Caramba výskyt fómy jen sníží.
Verticillium dahliae (verticiliové usychání) způsobuje nouzové zrání řepky. Kořeny usychají, málo se větví. Stonky hranatí do šesti a vícehranu. Bittner (2001 – os. sdělení) upozorňuje na možnou souvislost mezi poškozením kořenů hálkami krytonosce zelného a růstem výskytu vetriciliového usychání řepky. Tento poznatek je cenný i proto, že přímá chemická ochrana není známa.
Cylindrosporium concentricum je při dobrém pohledu patrné jako kruhové prolákliny v porostu velké asi jeden metr. Ve středu kruhu jsou nejmenší rostliny s primární infekcí a kolem dceřinné infekce, které brzdí růst. Na obvodu kruhu jsou vysoké, zdravé rostliny. Napadené rostliny mají navíc různě „bublinatý – kapustovitý“ povrch listů, které se kroutí, jsou tuhé, praskavé. Tím se snižuje asimilační plocha listů. Na stonku bývá potrhaná „hnědavě strupovitá“, neasimilující pokožka. Je patrná odrůdová závislost – například Zorro a Slapská Stela bývají silně napadané. Více jsou poškozovány i hybridy (Pronto). Částečný efekt má postřik fungicidy Sportak Alpha, Konker, Rovral TS.
Botrytis cinerea (plíseň šedá) a Sclerotinia sclerotiorum (hlízenka obecná) z hospodářského hlediska nejvíce škodí tím, že způsobí destrukci – zaschnutí části pletiva stonku či větve, a to po celém obvodu. Z praktického hlediska je nepodstatné, zda zaschne pět či 30 cm stonku, neboť rostlina nastojato nouzově dozraje dva až tři týdny před přirozeným zráním. Semena jsou drobná, zadinovitá, výnos je výrazně nižší. Více u nás škodí Botrytis, i když v zahraničí se za hlavní chorobu považuje Sclerotinia. Ochrana je poměrně nákladná - 800 – 1000 Kč + 200 Kč.ha-1 za postřik. Je složitá tím, že se provádí na počátku plného květu, když opadají a na listy se přilepují plátky korunní. Z nich se šíří infekce sporami, které zatékají výlezovými otvory po larvách krytonosců do stonků řepky. Proto platí zásada, že nejlepší fungicid je dobrý insekticid, neboť nepoškozené stonky jsou chorobami podstatně méně napadány. Na obě choroby lze použít přípravky Alert, Caramba, Horizon, Konker, Ronilan, Rovral, Sportak Alpha a Sumilex.
Alternaria (čerň) a Erysiphe cruciferarum (padlí brukvovitých) škodí na zrající řepce. Zatímco u černě jsou patrné černé skvrny na šešulích i slámě, je padlí typické bílým voskovým povlakem. Ten je mastný, oblepuje kombajny, zalepuje síta, přilepuje semena k chlopním, takže rostou sklizňové ztráty. Ochrana fungicidy je poměrně snadná, ale drahá. Vhodnější je použití regulátorů zrání, například Harvade 25 F (1,5 – 2 l.ha-1) tři týdny před sklizní, čímž se současně sníží sklizňové ztráty. Sklizená semena budou o 2 – 3 % sušší, takže klesnou náklady na sušení. Dobré je i lepidlo Spodnam DC (1,25 l.ha-1) tři až čtyři týdny přede žněmi. Snižuje současně sklizňové ztráty a udrží porost delší dobu v optimální zralosti.
Možnosti levné ochrany
Postřik fungicidy považujeme až za poslední řešení. Tento účinný zásah by měl být prováděn jen na základě odborné prognózy výskytu. Odebírají se korunní plátky řepky a dávají se na kultivační medium. Během asi tří dnů je možné konstatovat předpoklad výskytu a tím i účelnost postřiku. Prognóza je důležitá, protože postřik na plíseň šedou a hlízenku se provádí před propuknutím onemocnění, neboť později je neúčinný. Pokud nemáme k dispozici výsledky tohoto Brayni testu, ošetřujeme na počátku květu jen pokud:
- plíseň i hlízenka se v minulosti vyskytly u 15 – 20% rostlin;
- porost je hustý a mohutný, listy jsou mokré, ve velkém se na ně přilepují korunní plátky, jsou časté deště a je podmračno;
- ochrana proti stonkovým krytonoscům nebyla, nebo se zpozdila;
- předpoklad výnosů je vyšší než 3 t.ha-1 semen.
Výsledky z fungicidního postřiku jsou v průměru vesměs příznivé (tabulka 2). Přesto nelze nevidět, že ochrana proti chorobám nemůže být brána jako paušální zásah, neboť na mnohých lokalitách je výskyt chorob na hranici ekonomické efektivnosti investice do postřiku. Příkladem jsou naše tříleté pokusy v ZD Přešťovice (okres Strakonice), kde přínos výnosu po aplikaci přípravků Alert S či Sportak Alpha HF činil jen 2,9 – 3,7 %, čili 87 – 112 kg.ha-1, tedy při ceně 6500 Kč.t-1 řepky asi 566 – 728 Kč.ha-1, když náklady na postřik a aplikaci byly v cenách roku 2001 asi 795 – 819 Kč.ha-1 (tabulka 3). Aplikace se nevyplácela, respektive vyšla kladně u Alertu, ale jen za předpokladu ochrany proti stonkovým krytonoscům, když náklady na Nurelle nebyly započteny. Naopak při vysoké intenzitě pěstování v Systému výroby řepky intenzifikace (SVŘi) bylo použití fungicidů velmi efektivní a ziskové (tabulka 2).
Za skutečně levnou ochranu považujeme:
o Zaorání slámy a vzešlého výdrolu z „loňské“ řepky před vzejitím nové olejky, rámcově do 10. 9., nejpozději před koncem září, kdy se začínají ve velkém šířit spóry fómy;
o Insekticidní postřik přípravkem Regent 800 WG (25 g.ha-1) či Nurelle D (0,6 l.ha-1) na vzešlou řepku ve fázi prvního pravého listu (kolem 10. 9.) jako základ ochrany proti krytonosci zelnému a černému. Tím i proti houbám Verticillium či Phoma;
o Dokonalou ochranu proti stonkovým krytonoscům - řepkovému a čtyřzubému. Zde je především nutné cílit ochranu do dřívějšího období, zpravidla kolem 20. 3. v nížinách a koncem března na vysočinách. Nosný přípravek Nurelle D (0,6 l.ha-1) udělá velmi dobrou službu. Při včasné aplikaci je možné použít i Regent 800 WG, který je později velmi rizikový se zřetelem na extrémní toxicitu pro včely. Dalším doporučením je rozšířit insekticidní clonu, protože stonkoví krytonosci nalétají dva až tři týdny. Proto je vhodné návazně na Nurelle asi za deset dnů ošetřit insekticidem Talstar 10 EC (0,1 l.ha-1). Jde o poměrně levný přípravek s reziduální účinností. Dokáže „zabrat“ na dolet krytonosců a minimalizovat rozhodující škody, které způsobuje blýskáček řepkový. Obvyklé pyretroidy - Decis, Karate, Vaztak apod. - tuto službu nezajistí. Mají ale uplatnění v době žlutých poupat až počátku plného květu, kdy se šíří šešuloví škůdci. Proto sled Nurelle – Talstar - Decis s modifikacemi v alternativních insekticidech by se měl stát základem ochrany proti škůdcům i chorobám.
o Orbu, úklid či zaorání slámy, nákup certifikovaného osiva, výběr odrůd s vyšší odolností vůči chorobám (Mohican, Lirajet apod.).
Závěr
V souhrnu můžeme konstatovat, že racionální ochrana proti chorobám záleží hlavně na počtu rostlin (kolem 30 – 40.m-2), kvalitní ochraně proti škůdcům sledem Nurelle – Talstar – Decis, důsledném uplatnění orebné přípravy půdy, likvidaci slámy zaoráním či úklidem, zaorání výdrolu loňské řepky před vzejitím nové olejky a ochraně vzešlé řepky proti dřepčíkům a krytonosci zelnému mořením či postřikem insekticidy.
Doc. Ing. Jan Vašák, CSc., Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.,
Česká zemědělská univerzita v Praze
