Více než polovina zemědělské půdy na světě je ohrožena znečištěním pesticidy. Nejrizikovější oblasti jsou v Asii a Evropě. Pesticidy mohou kontaminovat povrchové i podzemní vody a snižovat využitelnost již tak omezených vodních zdrojů. Rezidua pesticidů mohou na některých stanovištích přetrvávat i po desítkách let ekologického hospodaření. A věděli jste, že 13. listopadu se slaví Světový den bez pesticidů?
Ačkoliv mnoho zemí přistupuje k přísné regulaci použití pesticidů, tak z globálního pohledu jejich spotřeba stále ještě stoupá. S tím se také zvyšují rizika kontaminace a znehodnocení nejenom půdních ekosystémů, ale důsledky nadměrného použití pesticidů mohou způsobovat problémy naprosto všude.
Zvýšená rizika na dvou třetinách ploch
Vědci z University of Sydney sestavili globální mapu zemědělské půdy s využitím informací ze 168 zemí a odhalili, že 64 % půdy zemědělsky využívané plochy, například k pěstování potravinářských plodin, je ohrožena znečištěním pesticidy. Téměř třetina těchto oblastí je považována za vysoce rizikové. Podle studie publikované v Nature Geoscience poukázal globální model na riziko znečištění způsobené 92 chemikáliemi, které jsou běžně používané v zemědělských pesticidech ve 168 zemích. Vědci testovali riziko pro půdu, atmosféru, povrchovou a spodní vodu. Mapa také odhalila, že v Asii se nachází největší území s vysokým rizikem znečištění, a to především v Číně, Japonsku, Malajsii a na Filipínách. Přitom některé z těchto oblastí jsou považovány za klíčové pro výživu velké část světové populace.
Dr. Fiona Tang, vědecká pracovnice na University of Sydney, vedla studii sledující rozšíření užití pesticidů v zemědělství, které by vedle pozitivního vlivu na produktivitu mohly mít negativní dopad na životní prostředí, zdraví lidí i zvířat. Výsledky ukázaly na to, že 64 % světové orné půdy je ohroženo kontaminací pesticidy do té míry, že by to mohlo mít negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí. Pesticidy mohou být poměrně snadno transportovány do povrchových i spodních vod splavováním a prosakováním. Znečištění tak může postihnout i velká vodní díla, čímž se snižuje využitelnost již tak omezených vodních zdrojů.
Podle docenta Federica Maggi ze School of Civil Engineering a Sydney Institute of Agriculture, sice zemědělská půda v Oceánii vykazuje nejmenší riziko znečištění pesticidy, ale třeba australská pánev Murray-Darling je považována za region vyvolávající značné znepokojení, právě kvůli problémům s nedostatkem vody a ohrožení zatím vysoké biodiverzity.*
