Neutuchající poptávka po obilí a jeho překvapivě příznivé ceny motivují řadu zemědělců k zintenzivnění výroby, aby byl zisk z vypěstované komodity ještě vyšší. Intenzifikací se ale nerozumí jen zvýšená úroveň ošetření a hnojení, jak se mohou někteří domnívat. Stejně tak důležité je i načasování jednotlivých vstupů a pečlivost, s jakou se provádějí. To totiž patří při intenzivní formě pěstování plodin na první místo.
Obilí se vloni prodávalo za dvojnásobné ceny, a tak není divu, že se jeho výměra na našich polích zvětšuje. Jen pšenicí ozimou byla letos oseta plocha 900 tisíc hektarů, což je rekordní číslo. Vidina ještě většího zisku navíc svádí zemědělce k intenzifikaci výroby. Jak ale tvrdí Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu, Kroměříž (ZVÚ Kroměříž), intenzifikace nesouvisí jen s větším počet zásahů, ale také pečlivostí jejich provádění. „O intenzifikaci nerozhoduje jen četnost vstupů, ale rovněž jejich načasování a pečlivost, s jakou se zásahy provádějí. S aplikací chemických přípravků by se mělo začínat v časovém předstihu, dříve než je vidět, že porost nějaké ošetření vyžaduje. To platí také pro hnojení. Deficitu prvků je třeba předcházet a ne jej řešit, až když se projeví ve vizuální podobě,“ upozorňuje Ing. Váňová s tím, že každá časová prodleva znamená snížení některého z výnosových prvků. Informovala o tom na tradičním Osivářském dni, který koncem ledna uspořádala společnost Oseva, Agro Brno, spol. s r. o., v Troubelicích u Olomouce.
Vliv má předplodina i ročník
Faktorem hrajícím neméně důležitou roli při intenzivní výrobě je frekvence návratu jedné plodiny na stejný pozemek. Ta by neměla být vysoká. Naše osevní postupy jsou však podle Ing. Váňové velmi zúžené, střídáme na nich jen několik málo plodin, které určuje především poptávka na trhu s komoditami. Avšak Ing. Váňová varuje, že častá frekvence návratu stejné plodiny přináší řadu nepříjemností, z nichž některé nejsme v současnosti ani schopni řešit.
Předplodina má na výnos následující plodiny také významný vliv. Po horších předplodinách bývá hlavním problémem nízká hustota porostu a nižší HTS. K tomu se navíc přičítá i vliv daného ročníku, jež se nejvíce projevuje na jarním ječmeni, ale také ozimé pšenici. Ing. Váňová proto radí, aby byl vliv špatného ročníku a současně předplodiny kompenzován precizním prováděním pěstebních zásahů. Vzhledem k tomu, že v letošním roce zemědělci zaseli více než 900 tisíc hektarů ozimé pšenice, se osevní postupy ještě více zúží. Pšenice tak bude pravděpodobně velmi častou předplodinou pro další pšenici. To bude vyžadovat opravdu kvalitní technologii pěstování. Podle Váňové bude záležet na tom, jak zemědělci dokáží v rámci jednotlivých ročníků modifikovat technologii pěstování z hlediska výživy a ochrany tak, aby výnosy kolísaly co nejméně.
Porost zakládat v agrotechnických lhůtách
Způsob založení porostu patří mezi jeden z nejdůležitějších intenzifikačních faktorů ovlivňující počet klasů, počet zrn v klase a hmotnost zrn. Je proto nezbytné zakládání provádět v agrotechnických lhůtách, aby se vytvořil dostatek odnoží, které budou schopny dávat vysoký počet zrn v klasech,“ vysvětluje přednášející a dodává, že jen dobře založené porosty si zaslouží, aby byly ošetřovány intenzivněji. V opačném případě jde o nízkou návratnost vynaložených finančních prostředků. Dále poznamenala, že nejdůležitějším období z hlediska tvorby výnosových prvků nastává od samotného výsevu do konce sloupkování. V tomto časovém rozmezí by se zemědělci měli snažit vytvořit porost s dostatečným počtem kvalitních odnoží pomocí morforegulátorů. Jejich použití by se ale mělo zvážit na základě vizuálního zhodnocení stavu a počtu vytvořených odnoží. Velmi dobrým intenzifikačním faktorem přispívajícím k dobrému založení porostu je také moření.
Veškerá výživa při intenzifikačních technologiích závisí na podmínkách půdního prostředí. Zejména pak jarní ječmen potřebuje vybalancované pH půdy, aby byla intenzita vstupů dobře využita.Všeobecně se u nás hnojí málo, a tak naše výnosy značně kolísají. Neméně důležitá je ochrana proti plevelům. V této části republiky (Olomoucko) je podle Váňové potřeba se účinným způsobem zbavit zejména vytrvalých plevelů, jako jsou chundelka metlice, pýr, pcháč nebo oves hluchý. Každoroční částečné potlačování totiž představuje jen neustálé doplňování semen v půdní zásobě a následnou nutnost opakovaně tyto plevele hubit
Intenzivní výrobu lze nastartovat i při uplatňování minimalizačních technologií. V tom případě musí být ale striktně dodržovány všechny jejich zásady. „Při respektování zásad minimalizační technologie a pečlivosti mohou dát porosty dostatečné výnosy. Nevýhody jsou v podobě větších nároků na regulaci plevelů a ochranu proti chorobám, neboť organické zbytky zůstávají na povrchu. Tyto nevýhody je třeba eliminovat,“ doporučuje Ing. Váňová.
Opožděný výsev není řešením Náležitou pozornost by farmáři měli věnovat ochraně proti virovým chorobám. Jak Ing.Váňová informovala, vloni byly problémy právě s virózami dost častou záležitostí. Odborníci jako levnou ochranu proti nim doporučovali pozdější setí. Mnoho podniků tak selo až v polovině listopadu. Váňová ale před tímto řešením hospodáře varuje. „V ochraně proti virózám se neorientujete jen na pozdní setí. Dodržení správných agrotechnických lhůty je důležité proto, aby měly porosty vyšší výnosovou stabilitu. Pozdě založenému porostu se často nepodaří výnos dohnat,“shrnuje a dodává, aby zemědělská veřejnost napadení virózami skutečně nepodceňovala. Vloni jimi bylo postiženo velké množství porostů, které pak dávaly výnos jen okolo dvou tun.
Doporučuje k realizaci řadu preventivních opatření, která jsou stejně nutná jako přímé zásahy proti přenašečům viróz. Podzimní aplikace insekticidů nebo použití speciálních mořidel je vhodné řešení v teplejších oblastech, při časném setí, při minimálním zpracování půdy, v sousedství kukuřice či trvalých travních porostů .
Novinky i v tomto roce Jako každý rok byly i na letošním Osivářském dni představeny odrůdové novinky pro rok 2008. Jak informoval obchodní ředitel Osevy, Agro Brno, spol. s r. o. Ing. Milan Skládaný, v loňském roce se firmě podařilo po tříletém zkoušení na ÚKZÚZ zaregistrovat novou, středně ranou odrůdu jarní pšenice- Brawuru, která je vhodná do všech obilnářských oblastí, a polopozdní odrůdu triticale, jarní Dublet, dávající vysoké výnosy ve všech oblastech vhodných pro pěstování této plodiny.
Ing. Skládaný svým obchodním partnerům dále připomněl, že od loňského roku se firma stala výhradním množitelem a prodejcem polského šlechtění kukuřice firmy Hodowla Smolice. Jejich hybridy Bosman, Piorun a Kozak se dostaly na čelní místa v prodeji. Nabídka hybridů kukuřice by se měla podle obchodního ředitele během tohoto roku ještě rozšířit. Novinky v hybridech kukuřice prezentovali i zástupci společnosti Agrofinal, spol. s r. o.(Baltis, ES Corny, Eurostar YG, ES Ultrastar, ES Paroli, ES Arnaga, ES Astrahan, ES Benita) a Saaten Union (Suanito, předpokládaná registrace 2008). Nové odrůdy ozimé pšenice (Sakura) a jarního ječmene (připravuje se Aksamit) pak představila společnost Selgen, a. s.
Ing. Skládaný přítomné také informoval o tom, že rok 2008 bude pro Osevu, Agro – Brno, spol. s r. o. pravděpodobně rekordní v zásevu množení. „Po vcelku nezajímavých letech pro množitele hořčice se letos podařilo díky zájmu zahraničních firem zajistit zajímavou nabídku na množení osiva, kterou využila převážná většina našich množitelů,“ informoval a doplnil, že v loňském roce firma také zobchodovala rekordní množství merkantilního zboží za posledních deset let činnosti. „Vzhledem k tomu, že dokážeme přijít s lukrativními obchodními nabídkami, je o tento druh obchodu velký zájem nejen u našich odběratelů osiv, ale i u partnerů, kde provádíme pouze prodej tohoto zboží,“ dodal Ing. Skládaný.
