Stále málo informací mají pěstitelé okrasných rostlin o ekonomice svého podnikání. Právě tato skutečnost byla hlavním důvodem, proč se majitelé jaroměřské semenářské firmy Černý rozhodli připravit pro své odběratele odborný seminář k tomuto tématu. Zájem o přednášky věnované především kalkulaci nákladů a zisku při pěstování rostlin pro jarní prodej byl vysoký, stejně jako množství a kvalita získaných informací.
Seminář se pořádal v nádherných prostorách městského divadla v Jaroměři. Kromě ekonomiky podnikání byl zaměřen ještě na technologii pěstování nutnou k dosažení co nejvyšší kvality výpěstků, pěstební substráty a hnojiva k předpěstování sadby a ochranu mladých rostlin. Za tímto účelem pozvali k přednášení odborníky z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., v Průhonicích.
Náklady a zisk
„Produkce květinové sadby pro jarní prodej je pro většinu zahradnických firem nejvýznamnějším zdrojem tržeb v průběhu roku. Množství prodaných rostlin se již několik let každoročně zvyšuje o deset až patnáct procent,“ uvedl hned v začátku svého vystoupení zástupce organizátorské společnosti, jaroměřské semenářské firmy, Ing. Josef Černý. Podle něj prošlo od počátku devadesátých let okrasné zahradnictví třemi velmi důležitými změnami. Nejprve došlo k podstatnému rozšíření sortimentu, takže i čeští květináři mají v současné době k dispozici stejné množství odrůd jako jejich nizozemští či němečtí kolegové. Druhou, neméně důležitou věcí je tlak na zvyšování kvality výpěstků, který se postupně odrazil v používání standardních pěstitelských nádob, kvalitního substrátu i výživy, morforegulátorů růstu a lepší rostlinolékařské péči. Do třetice všeho hraje svou důležitou roli právě ekonomika pěstování – ceny vstupů, především energie, práce a pesticidů, stále rostou a nejsou zcela kompenzovány vyššími cenami prodávaných rostlin. Právě proto je potřeba položit si otázku, zda a jakým způsobem je možné ušetřit při zachování kvality produkce.
Na dotaz, jaké kultury se vyplatí pěstovat a jaká musí být minimální cena, za kterou rostliny prodávat, by měl odpovědět výpočet nákladů. „Řada zahradnických podniků se sledováním nákladů na jednotlivé kultury nezabývá, a to i přes to, že dobrá kalkulace nákladů je důležitým předpokladem pro jejich ovlivňování a zachování finančního zdraví firmy,“ míní Ing. Josef Černý. Pro účely výpočtu je vhodné náklady rozdělit na přímé (přímo přiřaditelné k rostlině, například osivo, květináč, substrát) a nepřímé neboli režijní. U těch neexistuje přímá souvislost s vlastním pěstováním a je třeba je na jednotlivé kultury rozpočítat podle určitého klíče (mzdy, cestovné, administrativa, leasing apod.), i když v některých případech je to snazší (např. elektrická energie na přisvětlování). Čím lépe dokážeme režijní náklady přiřadit ke konkrétním kulturám, tím přesnější informace o jejich ziskovosti dostaneme. Jednou z metod počítání nákladů je šestistupňová metoda J. E. Fausta, kde v jednotlivých krocích postupně konkrétně definujeme přímé i nepřímé náklady jednak pro jednotlivé druhy, jednak pro jejich skupiny. Tím se zjistí, jaké finanční nároky má každá z pěstovaných kultur a zda je lze nějakým způsobem ovlivnit. Ze získaných údajů se pak vypočítají celkové náklady i zisk.
Podmínky prostředí a ochrana
Podobně jako je tomu v západních zemích, i v České republice se postupně zvyšuje počet pěstitelů, kteří dávají přednost nákupu kvalitních sazenic před vlastním množením. Díky této poptávce vznikají specializované množitelské firmy schopné poskytnout v požadovaných termínech a množstvích dostatečně kvalitní rostliny, jež je možné dopěstovat do konečné velikosti (kvetoucího stavu). Výhodou tohoto systému je především úspora času (zkrácení pěstební doby) a snazší výsadba do konečných nádob (kultipaky 6 x 8,5 cm nebo 5,5 x 6 cm, květináče o průměru 9 – 11 cm). Vliv na výslednou kvalitu rostlin má především jejich počet na metr čtvereční pěstební plochy. Zpočátku pěstování by se kultipaky či květináče s rostlinami měly umisťovat těsně vedle sebe, ale jakmile se rostliny začnou dotýkat listy, je třeba je rozestavit. To umožňuje dostatečné proudění vzduchu a rychlé oschnutí rostlin po vrchní zálivce (snížení rizika napadení houbovými chorobami), zabraňuje vytahování stonků a usnadňuje ošetření chemickými přípravky.
Druhým faktorem, který významně ovlivňuje růst a vývoj mladých rostlin, je teplo. „Stanovení správné teploty pro danou kulturu je závislé na požadavcích jednotlivých druhů, jejich vývojovém stadiu, světelné intenzitě a vzdušné vlhkosti,“ uvedla při své přednášce Ing. Věra Nachlingerová z VÚKOZ, v. v. i., Průhonice. Pokud pěstujeme mladé rostliny pro jarní prodej, doporučuje se rozdělit pěstební prostory podle teploty tak, abychom šlo zabezpečit odlišné nároky rostlin v různých fázích jejich růstu. Na začátku by pěstební teplota měla dosahovat 18 až 22 stupňů Celsia a po ujmutí rostlin se teplota snižuje na 16/14 a 14/12(10) stupňů. V konečné fázi je třeba rostliny otužit vydatným větráním – jsou pak kvalitnější, lépe snášejí manipulaci a přepravu a jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům.
Dalším významným opatřením, které se provádí při pěstování mladých rostlin (zejména u vegetativně množených odrůd), je zaštipování a ošetření retardanty. Jejich cílem je podpora větvení výhonů, zkrácení internodií a rovnoměrné rašení postranních výhonů. Mezi vedlejší účinky potom patří oddálení začátku kvetení a ztmavnutí listů (zejména po aplikaci Alaru).
Pěstování mladých rostlin se neobejde bez aplikace pesticidních přípravků. Nejčastější choroby a škůdce, včetně přípravků na ochranu rostlin a jejich cen, prezentovala ve své přednášce nezávislá poradkyně Ing. Eva Dušková. Podle ní náklady na pesticidy v průměrném zahradnickém podniku pravděpodobně nepřesahují tři až pět procent. „Hlavním problémem není tedy ani tak ekonomika používání pesticidů, ale spíš určení původců chorob, kterých je řada a jimiž způsobená poškození jsou často velmi podobná abiotickým,“ uvedla Ing. Dušková. Mladé rostliny jsou totiž k poškození citlivější, a to jak k popálení pesticidy či vyšší koncentraci hnojiva.
K nejčastějším houbovým onemocněním mladých rostlin bezesporu patří napadení plísní šedou, které je ovlivněno především vysokou vzdušnou vlhkostí, nedostatečným prouděním vzduchu i střídáním teplot. Všechny přípravky působící proti plísni šedé jsou kontaktní, nezbytné je opakování postřiku jeden až dvakrát a doporučuje se střídání účinných látek. Ošetření 100 m2 pěstební plochy se pohybuje v cenovém rozmezí 4 – 17 Kč (Rovral Flo, Mythos 50 a Teldor 500 SC, Merpan 80 WG).
Vodou, zamořeným substrátem a napadenými rostlinami se šíří původci padání mladých rostlin a hnilob kořenů (především houby Pythium a Phytophtora). Prevence spočívá v udržování čistoty provozu a v nakupování kvalitního substrátu a mladých rostlin. Příznaky onemocnění jsou velmi zaměnitelné, takže se vyplatí provést ošetření preventivně. Zálivka na 1 m2 cenově vychází na 0,5 – 1,80 Kč a vhodné jsou například přípravky Previcur 607 SL, Aliette 80 WG, Acrobat MZ I a Ridomyl Gold MZ. Účinnost všech těchto látek je tři až šest týdnů.