Letos poprvé byla u nás pěstována geneticky modifikovaná plodina ke komerčním účelům. Její zastánci i odpůrci si Bt-kukuřici mohli prohlédnout na veřejných sklizních, které pořádala společností Pioneer Hi-Bred Services GmbH. Ta je první osivářskou firmou, která na našem trhu nabízí pěstitelům hybrid rezistentní vůči zavíječi kukuřičnému.
Objevení nosiče genetické informace (DNA) a následné zmapování genů, které podmiňují určité znaky, otevřelo cestu k využívání změn DNA u organismů. Tato bezpochyby revoluční technologie rozdělila svět na její zastánce a odpůrce.
Během posledních několika let výrazně stouply plochy GM plodin, a to především v Jižní i Severní Americe. Většina produkce, přibližně 59 %, je soustředěna v USA. Mezi další přední producenty patří Argentina, Brazílie, Kanada a také Čína, která v poslední době uvažuje o povolení pěstování také GM rýže.
Rozdílné přístupy
Velmi dobře lze střet zastánců a odpůrců ukázat na přístupu USA a Evropské unie k využívání modifikovaných plodin. Jejich dovoz a pěstování v unii bylo povoleno až v posledních letech. Do té doby se evropské státy stavěly velmi odmítavě k této technologii, a to sloužilo i jako záminka pro ochranářská opatření zabraňující dovozu levnějších komodit z třetích zemí.
USA zastává strategii využít každou technologii – každou příležitost, která je posouvá dál. I tam by zřejmě zakázali pěstování GM plodin, pokud by některá z vědeckých studií prokázala škodlivost této technologie.
Z opačné strany se na stejný problém dívá Evropská unie. Její celková politika mnohem více bere v úvahu ochranu životního prostředí a zásady udržitelného rozvoje. Zjednodušeně shrnul pohled EU na problematiku genetických modifikaci Claus Illing, viceprezident skupiny BASF na dubnovém setkání zemědělských novinářů. „Pokud existuje podezření, že některá technologie nebo opatření může poškodit prostředí, je v unii zakázáno její použití,“ uvedl ve své přednášce.
GM plodiny na evropských polích
Rozdíly v nahlížení na pěstování GM rostlin lze pozorovat i u jednotlivých členů Evropské unie. Bezkonkurenčně největší plochy byly letos osety ve Španělsku. Tam pěstují tyto plodiny již od roku 1998 a nyní sklízejí asi 50 tisíc hektarů. Na druhém místě v Evropě je s přibližně 750 hektary sousední Portugalsko, následuje Francie (500 ha) a na ploše 360 hektarů pěstují GM plodiny Němci. Pouhých 270 hektarů stačí, aby Česká republika zaujímala v unii páté místo.
Podmínky u nás
Podobně jako v celé EU i u nás nepanuje v otázce používání modifikovaných plodin shoda. Především někteří ekologičtí aktivisté se staví zásadně proti komerčnímu pěstování takových rostlin. A právě (mírně tendenční) tisková zpráva organizace Greenpeace upozornila na pěstování Bt-kukuřice a na údajné porušování podmínek jejího pěstování.
Zemědělci, kteří se rozhodli vyzkoušet geneticky upravenou kukuřici, museli podle nařízení vlády dodržet stanovené izolační vzdálenosti vůči konvenční a ekologicky pěstované kukuřici okolních pěstitelů a nahlásit plochy s touto plodinou Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Dále bylo jejich povinností označit pole v terénu rozpoznatelným způsobem v případě, že porost GM plodiny nebyl vymezen přirozenou hranicí.
Jedinou GM plodinou, která je u nás povolena ke komerčnímu pěstování, je kukuřice s genem, který podmiňuje tvorbu Bt proteinu. Tato látka má selektivní insekticidní účinek na larvy zavíječe kukuřičného. Znamená to, že škůdce sice nic neodpuzuje k napadení rostlin, ale larva, která pozře Bt-kukuřici během dvou dnů, umírá. Mezi nejčastější obavy z GM plodin patří křížení těchto rostlin s divokými druhy. Při pěstování Bt-kukuřice však toto nebezpečí nehrozí, protože ta u nás žádné příbuzné druhy nemá.
Veřejně sklízená modifikovaná kukuřice
Ministerstvo zemědělství ČR uvádí, že v roce 2005 pěstovalo GM kukuřici přibližně padesát zemědělců. Osivo vůbec první Bt-kukuřice, která se na našem trhu nabízí, je hybrid Bolsa ze sortimentu společnosti Pioneer Hi-Bred Services GmbH. Ing. Jan Hitzger, její obchodní manažer, vidí v Bt-kukuřici velký přínos.
Pěstitel, který se rozhodl pro GM kukuřici, sice musí zaplatit více při nákupu osiva, ušetří ale při ochraně proti zavíječi, uvedl Ing. Hitzger a připomněl, že dalším přínosem je i čistší krmivo vyrobené z této kukuřice. Fuzárium, které sekundárně napadá poškozené stonky a palice, se na Bt-kukuřici téměř nevyskytuje. Proto se společnost Pioneer nebojí svou Bolsu doporučovat k pěstování v oblastech, kde hrozí silné napadení zavíječem kukuřičným. Tento hybrid se označuje jako středně pozdní (FAO 400) a hodí se především do intenzivních oblastí jižní Moravy. Kromě rezistence vůči zavíječi snáší Bolsa sucho a rychle uvolňuje vodu za zrna.
ZD Potěhy jsou jedním ze zmiňovaných padesáti podniků, které Bt-kukuřici komerčně pěstují. Ve spolupráci s firmou Pioneer tam 19. října proběhla veřejná sklizeň hybridů kukuřice z jejich sortimentu. Zájemci si mohli prohlédnout nejen Bolsu, ale i hybrid PR38A25 (Bt variantu PR38A24). „V Potěhách nebylo napadení zavíječem tak velké, ale v Čejči u Hodonína, kde jsme tyto dva hybridy také srovnávali, poskytoval modifikovaný hybrid výnos z hektaru větší o 1,6 tuny,“ uvedl Ing. Hitzger. Podle něj ale stále brzdí rozšíření ploch s Bt-kukuřicí nejen obava z těchto organismů, ale také neochota dalších zpracovatelů obchodovat s tímto zbožím. Proto naprostá většina pěstitelů vypěstovanou Bt-kukuřici využije nejspíš k výživě svých hospodářských zvířat. Podle platných předpisů totiž tak vyrobené maso a mléko již nemusí být nijak speciálně značeno a není problém s jejich prodejem a dalším zpracováním.
Po Bt-kukuřici Bolsa připravuje společnost Pioneer uvést na náš trh hybrid Baciola (Bt forma hybridu Clarica). V roce 2007 by to měla být pětice hybridů, které společnost bude doporučovat i pro pěstování v dalších výrobních oblastech ČR.
