Sucho letos postihlo porosty máku v celé republice. Nevyhnulo se ani pokusům v Červeném Újezdě, kde sdružení Český mák pořádalo svůj polní den. Jejich výsledky však ukázaly, co podniknout při takovém počasí, jaké bylo letos na jaře.
Jedním z atypických prvků letošního herbicidního ošetření máku bylo úspěšné použití tank-mixu se smáčedly. Výrazný rozdíl se ukázal v představených pokusech například při použití účinné látky chlortoluron. Pokud byl aplikován samostatně (Lentipur 500 FW v dávce 2,4 l/ha), porost zůstal výrazně zaplevelený především merlíky. Ty byly v době ošetření již vzrostlé, zatímco mák se kvůli dlouhotrvajícímu suchu v době vzcházení výrazně opozdil. Kombinace uvedeného přípravku se smáčedlem Silwet L-77 ale porost plevelů zcela zbavila (v rámci spektra účinnosti).
Jak uvedl Ing. Pavel Cihlář, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), chlortoluron byl v mnoha případech méně selektivní k malých rostlinkám, což bylo vzhledem k nerovnoměrnému vzcházení časté. Šetrný byl naopak isoproturon, a to jak se smáčedlem, tak s přípravkem Starane 250 EC. Poslední jmenovaný se také osvědčil v kombinaci s herbicidem Callisto 480 EC při postemergentním ošetření. “Aplikace herbicidů se smáčedly je specialitou letošního roku. Není to obvyklý zásah. Když bude příští rok více méně normální, tak smáčedla nepoužívejte. Je to ročníková záležitost. Přistoupili jsme k ní z toho důvodu, že dva měsíce nepršelo a vosková vrstva byla opravdu velmi výrazně vyvinutá, a to jak na máku, tak na plevelech,” upozornil ale Ing. Cihlář. Dodal, že použití smáčedel v tomto výjimečném případě doporučoval letos na jaře zesnulý nestor pěstování máku Ing. Jan Schreier, CSc.
Sledují novinky
Do pokusů byl zařazen nový safener Route či adjuvant Break-Thru S 240. Potvrdila se prospěšnost mořidel, a to jak s fungicidní složkou, tak s insekticidní. Druhou skupinu představovalo mořidlo Elado, založené na bázi neonikotinoidů, které není v současné době do této plodiny registrováno. Zkoušela se také účinnost technologie e-ventus, která se podle prvních zkušeností z praxe zřejmě v máku osvědčuje. Působí na choroby přenosné semenem, především na plíseň makovou, helmintosporiózu máku a zřejmě také na bakteriózy, jak uvedla doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., z ČZU. Upozornila zároveň, že se na máku začíná objevovat napadení hlízenkou obecnou a je třeba s ní počítat zvláště při setí po řepce či slunečnici poškozené touto chorobou, popřípadě zvážit použití přípravku Contans WG.
Sdružení Český mák pracuje na rozšíření registrace dalších pesticidů, jak uvedl jeho výkonný ředitel a jednatel Český mák, s. r. o., Ing. Zdeněk Kosek. Platí to například pro fungicid Bumper Super, který by mohl být k dispozici již pro příští sezónu, a možnost preemergentně aplikovat herbicid Callisto 480 SC.
“Ozimý mák je letos fantastický,” upozornil Ing. Kosek. Jeho vyrovnaný a dozrávající porost si mohli návštěvníci v pokusech prohlédnout na vlastní oči. Pro letošní osev má být k dispozici odrůda Zeno. Ing. Kosek také zmínil další z novějších odrůd – Buddha, kterou by měli zvolit pěstitelé, kteří plánují prodávat makovinu pro výrobu morfinu. Podle něj ale má zhruba o deset procent nižší výnos, je poměrně vysoký a také náchylnější na houbové choroby. Potřebuje proto fungicidní ošetření, popřípadě regulaci růstu.
V letošním roce se na máku objevili noví škůdci. Housenky můry zelné zlikvidovaly během tří dnů 40 hektarů máku, a to jak listy, tak makovice. Na jižním Slovensku mák poškozují třásněnky a molice. “Je třeba porosty více hlídat,” zdůraznil Ing. Kosek s tím, že silnější tlak škůdců je zřejmě způsoben tím, že plochy máku rostou a plodina se na jednom honu opakuje častěji po sobě.
Cena zřejmě vyšší
“Co bude s mákem? Jsme největší pěstitelé této plodiny na světě,” zamyslel se nad cenou této plodiny prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z ČZU a vypočítal: “Tasmánie semeno morfinových máků likviduje, pro potravinářské účely má sedm tisíc tun. Turecko má pod patnáct tisíc tun, z toho půlka je bílého, žlutého nebo pomíchaného máku, tedy špatně prodejného. Celá zbývající Evropská unie má asi deset tisíc tun. My budeme mít k dispozici 26 až 32 tisíc tun. Ve světě se zobchoduje 70 tisíc tun máku, ale světová produkce bude asi 60 tisíc tun.
Startovací cena by podle Vašáka mohla být v rozmezí 35 až 40 Kč/kg, může se samozřejmě změnit. “Obecně platí, že mák nad dvě eura za kilogram není obchodník schopný prodat. Přece jen jde o zbytnou záležitost,” varoval prof. Vašák a dodal: “Je třeba zabránit tomu, aby se mák začal ve velkém pěstovat na Ukrajině, kde je ho zatím asi deset tisíc hektarů, nebo v Rakousku, Německu či Velké Británii, kde již zrušili platby top-up a mák by se jim mohl začít vyplácet.”
Ceny rostou
Prof. Vašák shrnul stav na komoditních trzích. Upozornil, že ceny obilí jsou historicky nejvyšší a dá se předpokládat, že dále porostou. Důvodem nejsou ani tak biopaliva – například řepka je v tukové bilanci světa okrajová, významná pouze pro Evropu. “Hospodářská mapa světa se změnila. Když tu vidím korejské automobilky a čínské a vietnamské prodejce, tak vím, že někde tvoří peníze,” konstatoval s tím, že část světa, ze které pocházejí, představuje 1,5 miliardy lidí. A bohatne. “Nigérie, která potraviny dříve vyvážela, nyní dováží, protože má naftu. Podobně také Venezuela. Asi 2,5 miliardy lidí dostalo další zdroje, které jim umožní vstupovat na potravinový trh, na kterém sice také dříve působili, ale jen jako exportéři,” řekl prof. Vašák. Podle něj je možné, že se pšenice bude zanedlouho prodávat za 6000 Kč/t nebo dokonce za 10 000 Kč/t.
Vypočítal, že ceny zemědělských komodit v Evropské unii od minulého roku narostly. Nejméně řepka, která stoupla o 12 %, nejvíce sladovnický ječmen, který se jí cenou blíží. “Za tunu ječmene naloženého ve Francii se platí 6800 korun, za řepku je v takovém případě průměrná cena 8500 korun,” uvedl konkrétní případy. Dodal, že potravinářské žito je dražší o 31 %, tritikale o 38 %, potravinářská pšenice o 35 %, krmná pšenice o 35 %. Průměrný přírůstek se pohybuje kolem 40 %.