Průběh počasí loňského roku je stále přetřásán při nejrůznějších příležitostech a zemědělství stojí v této souvislosti pochopitelně na prvním místě. Vše začalo studenou zimou 2002 – 2003, která připomněla, jak je v našich podmínkách pro přezimování ozimů důležitá dostatečná odolnost rostlin vůči zimním stresům. Nejde pouze o mráz, který má rozhodující vliv, ale i o ledovou vrstvu, vyležení pod sněhem, vytahování, vymokání, zimní sucho a také silný vítr, který unáší půdní částice a ty potom způsobují mechanické poškození rostlin. Důležité jsou i podmínky, které ovlivňují otužování ozimů. Ty byly právě na podzim 2002 velmi špatné.
Sledováním působení zimy na jednotlivé odrůdy ozimých plodin se po mnoho let zabývají ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Proto jsme letos ve druhém únorovém týdnu, kdy sice ještě zima nekončí, ale mnohé již je zřejmé, položili několik otázek Ing. Pavle Prášilové, která tuto problematiku dlouhodobě studuje.
Popište, prosím, co sledujete a jaké metody k tomu používáte.
Souhrn odolnosti rostlin vůči vyzimování, tedy poškození vlivem komplexu faktorů zimy, se nazývá zimovzdornost. K jejímu stanovení používáme provokační nádobovou metodu, jejíž výhodou je, že zimovzdornost odrůd může být odlišena i v mírných zimách, kdy by na poli nebyly rozdíly v přezimování patrné. Nádoby s rostlinami ozimých obilnin jsou umístěny do různých výšek, aby bylo zajištěno působení silnějšího mrazu, lze zesílit vliv sucha nebo přemokření a další. Souběžně sledujeme meteorologické charakteristiky.
Na jaře zjišťujeme, kolik rostlin regeneruje, tedy procento přezimování. Z těchto údajů se metodou třídění odrůd, vyvinutou pro tento účel na našem pracovišti, vypočítá průměrné přežití jednotlivých vzorků. Konečným výsledkem víceletého hodnocení je stupeň zimovzdornosti odrůd.
Dále podrobně zjišťujeme aktuální mrazuvzdornost, která se během zimy mění. Pro toto sledování pěstujeme rostliny ozimých plodin na poli nebo je získáváme od šlechtitelů nebo pěstitelů z různých oblastí ČR. Zpravidla před počátkem zimy, v první dekádě prosince, rostliny odebrané z pole vystavujeme několika intenzitám mrazu v mrazících zařízeních. Celý proces mrznutí a tání řídí počítač. Zvolená intenzita mrazu působí na rostliny 24 hodin, po rozmrznutí vzorky přesadíme do plastových bedýnek umístěných ve skleníku s teplotou 18 oC a po třítýdenní kultivaci vyhodnotíme, jakou intenzitu mrazu přežily. Během kultivace sledujeme jejich stav.
Výpočtem, při němž nám opět pomáhá počítač, zjistíme aktuální kritickou teplotu, která udává mráz způsobující odumření 50 procent, tedy poloviny rostlin z podmínek příslušné lokality a v daném čase.
Výsledků máte určitě hodně. K čemu především slouží?
Testy zimovzdornosti ozimých obilnin se na našem pracoviště dělají pravidelně od šedesátých let minulého století. V databázi máme uloženy výsledky hodnocení více než tisíce odrůd a novošlechtění ozimé pšenice, tritikale a žita a téměř tří set odrůd a novošlechtění ozimého ječmene. Stupeň zimovzdornosti je velmi důležitý pro šlechtitele (mohou porovnávat starší materiály s těmi nejnovějšími), pro rozhodování o registraci nových odrůd, ale i pro pěstitele, i když v provozních podmínkách je při výběru odrůdy třeba vzít na zřetel více hledisek, nejenom zimovzdornost.
Mrazuvzdornost je údaj, který říká, jak jsou rostliny připraveny na zimu, jak jsou otuženy a jaká je tedy pravděpodobnost, že zimu zdárně přečkají. Zdůrazňuji pravděpodobnost, protože mráz není jediným faktorem, který na rostliny během zimy negativně působí. Touto metodou můžeme rostliny otestovat i v průběhu zimy, třeba po delší oblevě, abychom zjistili, jakou mrazuvzdornost ještě mají.
Podle čeho odrůdy do zkoušek vybíráte? Jistě jste omezeni kapacitou vašeho zařízení.
Většinu vzorků ozimých obilnin testujeme v nádobách na zimovzdornost, pouze některé na aktuální mrazuvzdornost, kterou zjišťujeme i u jiných plodin, například u ozimé řepky, máku, pelušky, vikve a dalších. Při volbě odrůd se řídíme hlavně požadavky ÚKZÚZ, zařazujeme odrůdy, které má v registračních zkouškách, a souběžně i některé dříve povolené odrůdy. Dále sledujeme zimovzdornost i mrazuvzdornost u nově získaných zdrojů z kolekce Genové banky našeho ústavu, spolupracujeme se šlechtiteli a pěstiteli (například Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin). Výsledky každoročně porovnáváme s testy prováděnými na šlechtitelských stanicích (například šlechtitelských stanicích Lužany, Stupice a Úhřetice). Po vstupu naší republiky do Evropské unie se situace s přílivem mnoha nových odrůd výrazně změní. Naším cílem je shromáždit informace o nejpěstovanějších odrůdách a perspektivních novošlechtění, a tak bude jistě vhodné dále spolupracovat s ÚKZÚZ, šlechtitelskými pracovišti a zemědělskými univerzitami.
Průběh letošní zimy je zcela jiný, než byl vloni. Projevuje se to na stavu porostů ozimů? Jaká je vaše prognóza? Předpokládáte, že ozimy letos dobře obstojí?
Musím předeslat, že jsou velké rozdíly mezi oblastmi i mezi jednotlivými pozemky v rámci jednoho zemědělského podniku. Tam, kde šly rostliny do zimy v dobré kondici, nejsou mrazy poškozeny. Teploty v prosinci a lednu nebyly celoplošně a dlouhodobě extrémně nízké, v průměru se příliš neodchýlily od normálu, a sněhová pokrývka působení mrazu zmírnila. Za větší problém než zimu považuji situaci, která nastala na mnoha místech republiky loni na podzim. Sucho tam bylo příčinou nerovnoměrného vzcházení ozimých plodin (někde nevzešly vůbec nebo vzcházejí až nyní) a u obilnin nedostatečného odnožování. Nutno ovšem poznamenat, že ozimé pšenici stačí na přežití zimy i jedna dobře vyvinutá odnož.
Myslím, že ani obleva v prvním týdnu února, kdy sníh ve většině našich produkčních oblastí roztál, neprobudila porosty ozimů natolik, aby ztratily mrazuvzdornost. Ozimá pšenice nereaguje na zvýšení teplot rychle, u ozimého ječmene je riziko snížení mrazuvzdornosti větší. Náhodně jsme odebrali vzorky ozimé pšenice a řepky. V pokojových podmínkách v nádobách s vodou velmi dobře regenerují. U rostlin ozimé pšenice je vidět, jak začínají přirůstat kořeny a dokonce nové odnože.
Dělat konečné závěry v polovině února je ovšem příliš brzy. Počasí ještě může přinést mnohá překvapení. Rostliny by mohly poškodit například časté výkyvy teploty zvláště na zamokřených nebo dokonce podmáčených pozemcích. Velmi pravděpodobné ale je, že loňské přímo katastrofální vymrznutí ozimých plodin se letos opakovat nebude.
