23.02.2009 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ovocnáři propagují domácí ovoce

Producenti ovoce a školkařských výpěstků spolu se zástupci výzkumných ústavů, univerzit a státní správy se v průběhu dvoudenního setkání mohli na tradičních Ovocnářských dnech zúčastnit řady odborných přednášek. Odborníci se zaměřili například na integrovaný způsob pěstování, použití pesticidů v ovocnářství, skladování, ale také na odbyt ovoce a propagaci na domácím i evropském trhu.

Ovocnářské dny pořádaly minulý měsíc Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy (VŠÚO) spolu s Ovocnářskou unií České republiky (OU ČR). Místem konání bylo kulturní centrum Aldis, a. s., v Hradci Králové. Účastníky letošního setkání přivítal ředitel VŠÚO Holovousy, s. r. o., Ing. Václav Ludvík.

V úvodní řeči se zmínil o historii pořádání Ovocnářských dnů, která sahá až do roku 1958, kdy se v Novém Bydžově konalo první oficiální setkání ovocnářů. V průběhu svého vystoupení seznámil účastníky akce s posláním VŠÚO, jeho aktivitami jak na domácí, tak i zahraniční půdě. Vyzdvihl vědecko-výzkumnou a šlechtitelskou činnost ústavu – v loňském roce se podařilo registrovat pět nových odrůd třešní a jednu odrůdu slivoně. Ústav se rovněž aktivně podílí na řešení výzkumných programech Ministerstva zemědělství ČR, v letošním roce je zapojen do devatenácti projektů. Ing. Václav Ludvík se rovněž zmínil o Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů, který v Holovousích probíhá na ploše 27 ha v zastoupení s více než 2250 odrůdami ovocných druhů. Vedle výzkumné a šlechtitelské činnosti se ústav angažuje i v oblasti poradenské a vzdělávací.

 

Struktura unie a její aktivity

Ovocnářská unie ČR vznikla jako svobodná profesionální organizace. Její základnu tvoří především regionální ovocnářské unie spolu s VŠÚO Holovousy. Od roku 1993 se OU ČR postupně rozrostla o odborné jednotky a složky, mezi které například patří Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce nebo Svaz skladovatelů ovoce. S unií spolupracují i další instituce, například Agrární komora ČR, Státní zemědělský a intervenční fond, Zelinářská unie a Svaz vinařů ČR a Svaz květinářů a floristů ČR.

Předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška seznámil účastníky setkání se samotnými aktivitami unie, včetně pořádaných akcí na podporu informovanosti obyvatel o domácí produkci ovoce. Propagace se děje především prostřednictvím expozic na několika významných domácích výstavách – Salima Brno, Flora Olomouc, Země živitelka, Zahrada Čech v Litoměřicích nebo Zemědělec v Lysé nad Labem.

V loňském roce se OU ČR podílela na akci nazvané Zdravá snídaně, která se konala v devíti krajských městech. Domácí pěstitelé ovoce dodali na tuto akci více než 50 000 kusů jablek. Zhruba 10 t domácího ovoce bylo rozdáno v rámci akce České jablko – dobrý skutek do více než 90 zdravotnických ústavů.

Další aktivitou unie byla distribuci 100 000 letáků na propagaci českého ovoce, poskytující cenné informace konečnému konzumentovi o kvalitě domácího ovoce. Na letáku mohli porovnat množství použitých chemických prostředků na ochranu rostlin v ovocnářství u domácích a zahraničních pěstitelů. Pěstitelé ovoce v Německu a Francii používají ve své produkci až čtyřikrát více chemických látek ve srovnání s našimi pěstiteli.

Velice pozitivní ohlas veřejnosti mají akce Slavnosti květů a plodů a Putování rozkvetlými sady, prostřednictvím kterých se veřejnost může blíže seznámit s úspěchy i problémy našich ovocnářů.

Přestože Ovocnářská unie ČR vynakládá maximální úsilí na propagaci a konzumaci ovoce, spotřeba ovoce v České republice mírně klesla. Zatímco v roce 2006 byla spotřeba 88,1 kg, v roce 2007 to bylo 82 kilogramů na osobu. Mírný pokles byl zaznamená i u spotřeby jablek, a to z 26,6 v roce 2006 na 24 kg v roce 2007 kilogramů na osobu.

 

Pozice domácích ovocnářů

Hlavním problémem domácích producentů ve srovnání s ostatními evropskými pěstiteli je hektarový výnos. Zatímco zahraniční pěstitelé sklízí jablek 30 t/ha, průměrný výnos v tuzemsku činí pouze 19 t/ha. Důvodem nižšího výnosu je především přestárlost našich sadů, které zabírají 47 % celkové plochy. V plné plodnosti se nachází 37 % sadů, na začátku plodnosti 12 % a mladé sady zaujímají 7 % celkové plochy.

Krokem ke zvýšení výnosu je změna odrůdové skladby našich sadů. Zatímco v minulosti se dávalo přednost výsadbě rezistentních odrůd, v současných výsadbách musíme mít především zastoupení světového sortimentu odrůd, jako je tomu v Nizozemsku nebo Polsku.

K růstu konkureceschopnosti našich ovocnářů povede snížení nákladů na výrobu, které mohou klesat se zaváděním nových technologií do výroby – třeba pěstováním nízkých tvarů na slabě rostoucích podnožích, čímž se výrazně sníží náklady na sklizeň ovoce. Přestože skladovací kapacity v ULO (???) se z 5000 t v roce 1997 rozšířily na dosavadních 25 000 t, stále nepokrývají kapacitní potřeby pro skladování domácí produkce. Uspokojení poptávky skladovacích prostor by vyřešilo rozšíření skladu s ULO na 50 000 t ovoce. Pěstitelé a skladovatelé měli na začátku ledna z loňské sklizně ve skladech 41 333 t jablek, což bylo  oproti pětiletému průměru o 31 % více.

Nemalou roli v postavení českých ovocnářů v Evropské unii hrají také odbytové organizace, prostřednictvím kterých se výroba jednotlivých pěstitelů na trhu nabízí jako produkt jedné firmy. V současné době je v ČR sedm odbytových organizací a jejich důležitost narůstá se zvyšujícím se ovládáním trhu obchodními řetězci.

 

Problematika pesticidů

Tajemník Ovocnářské unie ČR Ing. Martin Ludvík upozornil návštěvníky Ovocnářských dnů na problematiku minoritní registrace pesticidů v ovocných plodinách. S rozvojem integrovaných systémů pěstování ovoce rostou požadavky na přípravky, zejména na jejich účinné látky, a šetrnost k životnímu prostředí. Firmy nejsou ochotny investovat do výzkumu nových účinných látek, zejména v oblasti fungicidů. Z celkového počtu 40 registrovaných insekticidů pro jabloně je pouze 17 povolených pro integrovanou produkci, u slivoní je to z 32 přípravků pouze deset a z celkového počtu sedmi přípravků u rybízu dva. Možným řešením pro rozšíření přípravků, vhodných pro integrovanou produkci je:

  • registrace přípravků s novými účinnými látkami,

  • registrace přípravků registrovaných v jiných zemích EU,

  • rozšířené použití již registrovaného přípravku.

Ze srovnání registrovaných přípravků v integrované produkci České republiky a Polsku, našeho největšího konkurenta v dodávkách ovoce na tuzemský trh, vyplývá, že v porostech jabloní je v Polsku povoleno o deset fungicidních přípravků více než u nás. U višní je v ČR povoleno pět insekticidních přípravků, zatímco v Polsku devět. Porosty rybízů lze u nás ošetřovat čtyřmi fungicidními přípravky, zatímco v Polsku deseti. Pro maliny jsou v ČR povoleny pouze dva fungicidy, zato v Polsku je k dispozici šest. Zcela kritická je situace u insekticidů pro maliny, kde v ČR není povolen ani jeden přípravek, v Polsku je jich povoleno deset. S množství povolených přípravků samozřejmě úzce souvisí výnos jednotlivých komodit, a tím i konkurenceschopnost mezi pěstiteli.

Přestože OU ČR v průběhu prosince 2007 a ledna 2008 podala žádost na Státní rostlinolékařskou správu (SRS) a Státní zdravotní ústav a ministerstvo zdravotnictví o rozšíření použití 23 přípravků, teprve až po třinácti měsících jednání se dá předpokládat, že by se v průběhu letošního roku rozšířila řada pesticidů o dva nové přípravky – Teldor 500 SC do porostů broskvoní a nektarinek proti monilióze a Roundup Rapid do porostů broskvoní proti plevelům.

Přípravků na ochranu rostlin se také týkala přednáška Ing. Pavel Mináře, Ph.D., ze SRS Brno, který seznámil posluchače se stavem projednávání a dopady nových předpisů EU v této oblasti.

 

Přednášky byly pestré

O možnosti čerpání podpory z Programu rozvoje venkova na modernizaci zemědělských podniků, zahájení činnosti mladých zemědělců, ekologické zemědělství a integrovanou produkci ovoce přijela do Hradce informovat Ing. Ivana Holá z ministerstva zemědělství. Ing. Martin Mistr, Ph.D., ze stejné instituce se věnoval cross compliance – kontrole podmíněnosti, která bude v ČR probíhat v několika vlnách. Zaměřil se především na její postupy a vyhodnocování.

Velká pozornost se na letošních Ovocnářských dnech věnovala dětské výživě. O průběhu a výsledcích projektu Integrované produkce jablek vedoucí k získání bezpečné suroviny pro výrobu dětské výživy hovořil Ing. Miroslav Lánský z VŠÚO Holovousy. Roční potřeba jablek na produkci dětské výživy je 6500 t, přičemž celková bioprodukce jablek v ČR je devětkrát nižší. Z testovaných odrůd byly pro tento rok zařazeny do poloprovozních zkoušek výroby protlaku odrůdy Luna, Opál, Topaz a Sirius.

O zdravé výživě rovněž pojednávala přednáška Jany Urbanové z Vysoké školy chemicko-technologické Praha, týkající se cizorodých látek v potravním řetězci člověka.

I druhý den Ovocnářských dnů patřil odborným přednáškám. V dopoledním bloku vystoupil například doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc., z VÚRV, v. v. i., Praha, s výsledky hodnocení švestky domácí Honey Sweet s transgenní rezistencí k viru šarky švestky. V odpoledním bloku představil Dr. Krzysztof Rutkovski z ISiK Skierniewice z Polska moderní způsoby skladování jablek a hrušek. Neméně zajímavé byly výsledky chemické probírky u jabloní prezentované Ing. Josefem Kosinou, CSc., z VŠÚO Holovousy nebo hodnocení uchovatelnosti plodů švestek ve velmi nízké kyslíkaté atmosféře prof. Ing. Janem Goliášem, DrSc., z MZLU Brno.

V rámci konání Ovocnářských dnů se prezentovalo více než padesát firem. Návštěvníci akce tak měli jedinečnou příležitost blíže se seznámit s nabízenými produkty a službami.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down