Na výše uvedenou otázku lze odpovědět zcela bez váhání, neboť změn týkajících se osiva řepky je dokonce několik. Protože však tato problematika bude aktuální zejména v létě příštího roku, vyjádřím se k ní nyní pouze velmi stručně.
Moření osiva
Moření osiva řepky v České republice se ve významnějším rozsahu provádí až v posledních letech. Do roku 1995 jeho podíl nedosahoval ani deseti procent, zatímco v zemích Evropské unie se již tehdy mořila a nadále moří prakticky veškerá produkce certifikovaných osiv řepky. Situace u nás se začala výrazně měnit až zcela nedávno - pro sezonu 2000/01 činil podíl mořených osiv asi 35 %, v roce 2001/02 je již takto ošetřena většina prodaných osiv ozimé řepky.
Výsevky
V padesátých letech se běžně vysévalo 10 - 15 kg osiva řepky na hektar a jedním z „revolučních“ opatření Systému výroby řepky bylo snížení výsevku na 6 - 7 kg počátkem osmdesátých let. Nyní je však i tato redukce nedostatečná. Výsevky neustále klesají a ani současných asi 4,5 kg.ha-1 není jistě stavem konečným. Nejlepší pěstitelé dosahují pravidelně svých vysokých výnosů s výsevky kolem 3,5 kg kvalitního osiva na jeden hektar.
Výsevní jednotky
Vyjadřování výsevků řepky v kg.ha-1 již přestává vyhovovat potřebám doby. Zejména díky pěstování hybridních odrůd se i v této oblasti objevil pojem výsevní jednotky, donedávna vyhrazený zejména cukrové řepě a slunečnici. Teoreticky je výsevní jednotka počet semen vhodný k osetí jednoho hektaru, praxe je však o poznání pestřejší. Existují totiž různé výsevní jednotky. U hybridních odrůd řepky se počet semen v jednotce ustálil na počtu 500 000 klíčivých semen, některé tradiční odrůdy však mají 600, jiné 700 či 800 tisíc semen ve výsevní jednotce. Z hlediska stanovení optimálního vysévaného množství je třeba zohlednit i to, zda a jakým přípravkem je osivo mořeno, jak kvalitní máme předseťovou přípravu půdy a jaký volíme termín setí. Existují také různá balení, a to nejčastěji po pěti či po třech jednotkách v pytli.
Obměna osiva a státní dotace
Řepka patří mezi zemědělské plodiny s nejvyšší obměnou osiva, jež je nezbytná k udržení vysoké kvality merkantilu. Jde zejména o zachování dostatečně nízkého obsahu glukosinolátů a kyseliny erukové, jejichž obsah se obvykle přeséváním zvyšuje. Z tohoto pohledu nezbývá než ocenit zařazení řepky mezi dotační tituly Ministerstva zemědělství ČR v roce 2001 (Podpůrný program 2.C - podpora zlepšování zdravotního stavu pšenice ozimé, zlepšení kvality řepky olejné), v jehož důsledku se podíl ploch založených certifikovaným osivem řepky v roce 2001/02 průkazně zvýšil.
Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc.,
Česká zemědělská univerzita v Praze
