Možná nevíte, že Česká republika je největší producent osiva hořčice bílé v Evropě a v objemu exportu této komodity ve světovém měřítku zaujímá také přední postavení. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského bylo u nás loni přihlášeno k uznávacímu řízení přes devět tisíc hektarů množitelských porostů této plodiny. Nejvíce pěstovanými odrůdami byly Zlata, Veronika, Signal, Seco a Severka.
Přestože jsou naši semenáři při pěstování hořčice v zásadě úspěšní, v její agrotechnice existují slabá místa. A právě jim byl věnován odborný seminář, který v polovině ledna uspořádala pro své smluvní množitele hořčice akciová společnost Selekta. Konal se na Mělnicku, tedy v oblasti, kde jsou pro pěstování hořčice na semeno vhodné podmínky.
Co trápí osiváře
Jedním z hledisek ekonomiky finalizace osiva hořčice je výtěžnost semen. Jak uvedl Oldřich Novotný, vedoucí výroby společnosti Selekta, při čištění přírodního osiva způsobuje problémy především příměs svízele přítuly. Norma povoluje obsah 0,3 %, což odpovídá asi třiceti semenům svízele v jednom kilogramu osiva. Dále to jsou sklerocia hlízenky obecné. Těch smí být ve 200 g osiva pouze pět.
„Při čištění osiva hořčice můžeme z hlediska ekonomiky akceptovat přibližně pět až patnáct procent odpadu. Je-li jej více, prudce klesá rentabilita. Sklerocia hlízenky ale oddělit musíme, protože jinak by bylo osivo neprodejné,“ zdůraznil Oldřich Novotný s tím, že zbavit přírodní osivo sklerocií hlízenky lze jen na pneumatických sítech. Proto je v zájmu Selekty i smluvních množitelů, aby se kontaminaci osiva sklerocii předešlo již na poli.
Jak proti hlízence
Stručným připomenutím chorob škodících na hořčici začala svoje vystoupení doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. Hlízenku obecnou ale označila za nejzávažnější z nich právě pro možnost jejího šíření osivem, pokud není dostatečně vyčištěno, a poměrně obtížnou ochranu.
„V ochraně hořčice proti hlízence obecné je nutné použít celý komplex zásahů,“ uvedla doc. Prokinová a pokračovala: „Z agrotechnických opatření to jsou zpracování půdy (minimalizační technologie nejsou vhodné) a zařazování hostitelských rostlin na pozemek v intervalu delším než tři roky. Protože ale hlízenka napadá všechny brukvovité, slunečnici, mák, luskoviny, zeleniny a další, není výběr plodin z tohoto hlediska snadný.“
Účinnou ochranou je použití biologického přípravku Contans WG. Aplikuje se před výsevem na povrch mírně nakypřené půdy a je nutné jej mělce zapravit kultivátorem. Jeho účinná složka – parazitická houba – hubí sklerocia hlízenky už v půdě. Proto je také vhodné ošetřit jím podrcené posklizňové zbytky, která obsahují sklerocia. Zabrání se tak novému zamoření půdy. „Contans nám čistí pole. Při jeho použití vzniká nárok na dotaci ve výši 60 % prokázaných nákladů, protože jde o biologický preparát,“ upozornila doc. Prokinová.
V době květu hořčice, kdy dochází k infekci rostlin hlízenkou nejčastěji, je možné ošetřit porost přípravkem Rovral Flo. Je to jediný fungicid registrovaný do hořčice. Účastníkům semináře jej krátce přiblížil Ing. Jurij Zíma, zástupce firmy Agro Aliance, s. r. o. „Rovral Flo je kontaktní fungicid s hloubkovým účinkem. Jeho účinná látka iprodione zabraňuje klíčení spor a blokuje růst mycelia houby. Jeho účinek je tedy preventivní i kurativní,“ řekl Ing. Zíma.
Trh pro hořčici je široký
„Hořčice, konkrétně hořčice bílá, je hlavní plodinou Evropy pro zelené hnojení. Je to dáno jejím rychlým růstem a nízkou cenou osiva. Vezmeme-li v úvahu, že v zemích bývalé EU-15 je 72 milionu hektarů orné půdy a do režimu úhorů jí je zahrnuto deset procent, tak i po odečtení výměry ostatních plodin vhodných na tyto plochy, vychází spotřeba osiva hořčice na dvacet tisíc tun,“ tak vidí šance našich producentů osiva hořčice doc. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze.
Pro pěstování hořčice jsou podle něj u nás v některých oblastech zvláště vhodné podmínky. Na rozdíl od řepky je suchovzdorná a její pěstování vychází poměrně levně s náklady podle intenzity agrotechniky. Našim pozitivem je také velkovýrobní hospodaření. Malovýroba, jaká je u hořčice například v Maďarsku či Rumunsku, totiž přináší velká rizika v odbytu produkce.
