Certifikovaná osiva – to je pojem, který se v posledních několika letech u nás objevuje stále častěji a ve více souvislostech. Nejde jenom o hledisko pěstitele, který se na osivo bohužel často dívá pouze jako na finanční zátěž, ale i producentů osiv a těch, kteří se podílejí na uznávacím řízení.
O certifikaci osiv v Nizozemsku hovořil na přednášce pořádané Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací začátkem března v Praze pan Max Soepboer. Jeho výklad byl poučný zvláště ve vztahu k Evropské unii, jejímž pravidlům se budou muset zanedlouho podřídit i naši semenáři, ale také z hlediska pozornosti, kterou osivům a sadbě v této zemi věnují.
Odbor osiv Nizozemské generální inspekční služby pro zemědělská osiva a sadbu brambor (NAK), jehož je pan Soepboer vedoucím, odpovídá za politiku v oblasti osiv polních plodin a sadby brambor a za mezinárodní styky. NAK vznikla v roce 1933 a je to nezávislá nezisková organizace, kterou si společně vytvořili šlechtitelé, osiváři a pěstitelé, tedy ti, kteří mají k osivům a sadbě vztah buď jako jejich výrobci, nebo uživatelé.
Proces certifikace osiv a sadby je v Nizozemsku poněkud odlišný od našeho. V zásadě se musí řídit pravidly Evropské unie, to je pro členskou zemi unie nevyhnutelné. Je ale možné, aby v některých částech byly normy ještě přísnější, a toho Nizozemsko využívá. Stanovit pravidla ovšem není tak složité jako u nás. Zákon totiž určuje pouze základní záležitosti, praktické využívání (osivářské předpisy) je možné přizpůsobovat konkrétní situaci poměrně rychle na základě návrhu, který projednají odborné komise a jejichž doporučení potom schválí ministr zemědělství. Není tedy třeba čekat na novelu zákona.
Rozebírat celý nizozemský systém certifikace osiv polních plodin a sadby brambor by zabralo spousta místa a podrobnosti by zřejmě zajímaly jen malý okruh čtenářů. Za zmínku ale stojí například cena za polní přehlídku jednoho hektaru množitelského porostu. Je to 50 EUR. Když k tomu přičteme poplatky za vzorkování, laboratorní zkoušky a za samotné uznání, je jasné, proč jsou holandská osiva a sadba tak „drahé“. Naši výrobci osiv a především pěstitelé by pravděpodobně těžko obstáli, kdyby se dostali do takových cenových relací. Zkrátka – jiná země, jiné mravy a také jiné ceny. Je ovšem třeba podotknout, že jiné jsou i ceny farmářské …
