Uplynulá řepná kampaň 2000 se zřejmě zařadí svojí různou délkou u jednotlivých 13 pracujících cukrovarů v ČR a svými výsledky mezi výjimečné v dlouhé řadě poválečných let. Zvlášť výjimečné byly povětrnostní podmínky ročníku 2000, který byl svými srážkovými a teplotními extrémy anomální a pro většinu polních plodin pěstitelsky nepříznivý.
Zejména pro obiloviny, mák aj. mělkokořenící plodiny. Po chladném a vlhkém počasí v březnu, přetrvávajícím i v prvé polovině dubna, které bylo příčinou opožděného nástupu jarních prací a pozdních osevů cukrovky i jiných plodin, následovalo extrémní sucho.
Měsíce květen a červen se vyznačovaly nadprůměrnými teplotami a kritickým nedostatkem vodních srážek. Byly méně než poloviční, v některých oblastech činily pouze třetinový, dokonce i čtvrtinový úhrn dlouhodobého normálu. Měsíc červenec byl naopak chladný a nesmírně vlhký. Obrat nastal v srpnu, který byl srážkově i teplotně vyrovnaný a pro cukrovku optimální.
Od dlouhodobého normálu se neodlišovaly další dva vegetační měsíce září a říjen. Ty byly pro závěrečné období vegetace a sklizeň cukrovky příznivé.
Zdravotní stav cukrovky a plevele
Zdravotní stav vegetující cukrovky v roce 2000 byl relativně velmi dobrý. Ve většině řepařských oblastí ČR k masovému výskytu chorob a škůdců prakticky nedošlo. Analogicky možno konstatovat, že byla dobrá i čistota porostů. Nejčastěji vyskytované plevele: rdesno blešník, laskavec ohnutý, merlík bílý, lebeda rozkladitá, ježatka kuří noha, heřmánkovec přímořský, mléč, oves hluchý, pcháč rolní, svlačec byly účinnou herbicidní ochranou včas zlikvidovány. Ke kalamitnímu poškozování řepných porostů, jako je např. eroze, záplavy, nedošlo. Na rozdíl od předcházejících let nedocházelo ve druhé polovině vegetace, zejména v jejím závěrečném období k retrovegetaci cukrovky.
Výnosy cukrovky a její skladovatelnost v posklizňovém období
Přes výše uvedené povětrnostní rozmary a extrémy spojené s nedostatkem a zejména nevhodným rozdělením srážek a teplot během vegetace cukrovky se jejich negativní vliv ve většině řepařských oblastí na výnos i kvalitu cukrovky na rozdíl od jiných plodin neprojevil. Dokládají to přesvědčivě sklizňové výsledky, jak v kvantitativních, tak i v kvalitativních ukazatelích.
V průměru ČR na celkové sklizňové ploše asi 61 000 ha předpokládáme, že byl dosažen průměrný výnos bulev minimálně 45 t/ha.
Příznivé počasí ve sklizňovém období a souhra nasazených výkonných sklízecích souprav se projevily pozitivně na kvalitě sklizně řepy (minimálních sklizňových ztrátách, minimálním poškození bulev a malém zahlinění řepy a obsahu nečistot), plynulém a nerušeném svozu řepy z polí do cukrovarů.
Analogicky příznivé počasí v období sklizně a řepné kampaně se pozitivně promítlo i při skladování cukrovky na skládkách, jak u pěstitelů, tak i u cukrovarů. Skladovatelnost řepy byla dobrá. Výskyt skládkových chorob byl minimální. K alteraci řepy a závažným mikrobiologickým změnám působených skládkovou fytopatogenní mikroflorou prakticky nikde nedošlo. Obávané agresivní bakterielní hniloby jako je např. slizová hniloba nebyly nikde zaznamenány. Relativně nízké v důsledku krátké doby skladování řepy i krátké doby kampaně a příznivého počasí, jak bude později dokumentováno, byly i ztráty i při skladování řepy.
Z výsledků našich technologických skladovacích pokusů, uskutečněných ve Velemyšlevsi u Žatce vyplývá, že byly nejnižší za posledních deset let. Průměrné denní úbytky po 45denním skladování jsou:
na hmotnosti řepy ……………. 0,160 %
na cukernatosti ……………….. 0,015 %
na polarizačním cukru ……….. 0,098 %
Délka kampaně a její technologické ukazatele
V cukrovarnické kampani 2000 zpracovávalo řepu v ČR 13 cukrovarů. Byly to závody:
Dobrovice, České Meziříčí, Mělník, Modřany, Hrochův Týnec, Zvoleněves, Nemčice n.H.,
Kojetín, Hrušovany nad Jev., Opava, Vrbátky, Prosenice a Vrdy.
Jako první zahájily kampaň již 12. září cukrovary Vrbátky a Němčice n.H. Délka kampaně u jednotlivých cukrovarů byla značně odlišná. Nejkratší dobu kampaně - 44 dnů vykázal cukrovar Praha-Modřany a nejdelší Prosenice (110 dnů) a Vrbátky (přes 90 dnů).
Nerušený, vcelku plynulý a bezporuchový byl i provoz cukrovarů při zpracovávání řepy.
Technologická jakost zpracovávané řepy byla v kampani 2000 kupodivu přes rozmarné povětrnostní poměry velmi dobrá.
Podle našeho odhadu (přesné statistické údaje centrálně získávané neexistují) jsou dosažené technologické ukazatele v průměru ČR následující:
- cukernatost řepy minimálně …………………………… přes 17,5 %
- výnos polarizačního cukru …………………………….. 8,2 t/ha
- výroba rafinády v ČR ………………………………… 420 tis. t
- výtěžnost rafinády na ř. ………………………………. přes 15,0 %
- výnos rafinády ………………………………………… 7,0 t/ha
- výroba melasy ………………………………………… 115 tis. t
- zůstatek cukru v melase ……………………………… 1,9 %
Produkce cukru ve světě
Světová produkce cukru neustále roste, rámcově dosahuje na 135 mil. tun. Zhruba 70 % světové výroby cukru je vyráběno ze třtiny (zejména v zemích střední a jižní Ameriky, Asie a Afriky) a 30 % světové výroby cukru pochází z cukrovky (zejména z výroby v Evropě). Podíl světových regionů na celkové produkci cukru v posledních letech činí: Asie - 31,8 %, Evropa - 21,1 %, Jižní Amerika - 19,8 %, Severní a Střední Amerika - 16,0 %, Afrika - 6,7 %, Oceánie - 4,5 %.
Ekonomika a podmínky výroby cukru z třtiny a výroby cukru z cukrovky se značně liší (různé výnosy, rozdíly v úrovni a stabilitě ekonomiky). Především vzhledem k sociálním rozdílům není cena cukru vyráběného z řepy srovnatelná s cenou cukru vyráběného z třtiny. Rozvoj pěstování cukrovky a výroby cukru v Evropě měl, má a bude i nadále souviset s politikou jednotlivých zemí. Pro zachování výroby cukru z cukrovky a pro ochranu trhu před dovozy cukru je řada důvodů u nás i v Evropě:
Zajištění obdělávání půdy, uchování kulturního rázu krajiny.
Zachování nejvyšší bonity půdy: cukrovka je jednou z mála hlubokokořenících plodin a zajišťuje optimální agrotechnické podmínky pro následné pěstování sladovnických ječmenů.
Odplevelující okopanina a největší producent O2.
Zajištění produkce melasy, která je základní surovinou pro výrobu lihu, droždí, kyseliny citrónové, ergosterolu, tj. výrobků nezaměnitelných ve vztahu k dalším odvětvím zpracovatelského průmyslu (potravinářství: pekárny, likérky, octárny, kosmetika, farmaceutika, výroba alternativních energií, atd.). Z těchto důvodů je v ČR potřeba zajistit zdroje melasy v množství, které odpovídá pěstování řepy na ploše nejméně 75 000 ha.
Zajištění práce pro venkovské obyvatele.
Problémy před vstupem do EU
Na zasedání Světové cukerní rady (ISO) v květnu 1999 se jednalo o výhledu komodity ve vztahu k „Agendě 2000“. Současný systém regulace skončí v červenci roku 2001. Stávající systém v EU bude revidován, neočekávají se však zásadní změny. Byla provedena analýza současného systému, potvrdila, že zásadní změna systému regulace by způsobila zvýšení rozpočtových nákladů EU. Pro zásadní změny systému proto nejsou důvody. Radikální reforma nebude, princip intervenčních cen bude zachován. Proběhnou porady s WTO/GATT - předpokládají se drobné korekce v systému ochrany vnitřního trhu. Systém, který bude platit od srpna roku 2001, bude velmi podobný současnému systému. Bylo rozhodnuto, že bez uplatnění regulačních principů v cukerním sektoru by však, pěstování cukrovky a výroba řepného cukru zanikly, zejména z důvodu konkurence třtinového cukru produkovaného velmi levnou pracovní silou. K těmto likvidačním postupům již došlo v Bulharsku a v Rumunsku.
Zavedení regulačních principů, úspěšně působících v EU, proto uplatní i ČR. Systémy EU mají praxí ověřenou logiku a sledují princip samofinancování v komoditě, bez nároků na uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu.
Opatření na úseku výroby cukrovky a cukru
ČR v komoditě cukrovka – cukr přijala určitá přechodná opatření, která byla vyvolána především odkládáním přijetí zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Dne 14.3.2000 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Tímto nařízením se poprvé do trhu s cukrem v ČR zavádějí produkční kvóty jmenovitě na společnosti a cukrovary. Současně byl umožněn vstup novým subjektům. Celková kvóta podle nařízení byla stanovena na 380 000 tun cukru pro tuzemský trh a 95 000 tun pro export.
Systém kvót předpokládá samofinancovatelnost, proto nařízení počítá s tvorbou finanční rezervy jednotlivými výrobci cukru pro dotaci exportu ve výši 1950 Kč za jednu tunu. Současně nařízení ustavuje princip minimálních cen a maximální ceny. Na návrh Ministerstva zemědělství ČR je vyhlásilo Ministerstvo financí ČR a tyto ceny byly publikovány v Cenovém věstníku č. 8/2000. Minimální cena cukrovky byla stanovena ve výši 948 Kč za jednu tunu, minimální cena cukru ve výši 16 650 Kč za jednu tunu a maximální cena cukru ve výši 16 950 Kč za jednu tunu. Mezi uvedené základní prvky nařízení patří i shromažďování informací o zásobách, výrobě, prodeji a exportu cukru za hospodářský rok 2000/2001. V neposlední řadě budou zúčastněným subjektům poskytovány ucelené informace v rozsahu jejich shromažďování.
Tato opatření jsou v činnosti jen krátkou dobu a proto je obtížné hodnotit jejich přínos. Přes řadu nedostatků při jejich naplňování se ale ukazuje výrazný přínos pro pěstitele. Především cena cukrovky kryje vynaložené náklady. Cukrovka se stala v roce 2000 opět stabilizujícím faktorem v rostlinné výrobě. Letošní regulace vytváří prostor pro rozšíření plochy pěstování cukrovky v příštím roce. Předpokladem pro rozšíření ploch je nastoupené omezení dovozu dotovaného nebo nesprávně deklarovaného cukru na tuzemský trh. Vážným nedostatkem nastolené regulace na úseku cukr - cukrovka bylo její pozdní zavedení (v době kontraktací a setí cukrovky) a neujasněné postihy za nedodržování přijatých principů a pravidel.
Zavedení regulačních systémů aplikovaných v EU vyžaduje zřízení intervenční agentury a zajištění činnosti této agentury v rozsahu vymezeném zákonem. Záměr ČR je vytvořit jednu společnou agenturu pro všechny komodity.
Odrůdová skladba a výhledy na příští léta
V roce 2001 se předpokládá, že dojde k zintenzivnění výroby cukrovky a ke zlepšení technologie jejího pěstování. Půjde především o zlepšení na úseku agrotechniky, výživy a používání výkonnostních cukernatých odrůd odolných vůči škodlivým činitelům, zejména rizománii.
V roce 2000 bylo u nás registrováno celkem 76 odrůd (včetně tolerantních k rizománii). V letošním roce 2001 předpokládáme, že bude registrováno dalších 4-5 nových odrůd. Registraci provádí ÚKZUZ ve tříletém zkušebním cyklu.
Osivo pro pěstitele cukrovky dodávají cukrovarnické společnosti, zároveň provádějí výběr a zpracovávají nabídku nejlepších odrůd pro daný rajon se záměrem zúžení sortimentu. Nyní se počet odrůd v nabídce cukrovarů pohybuje v rozsahu mezi 10 - 30 odrůdami. Podkladem pro výběr odrůd jsou výsledky tzv. společného zkoušení odrůd (semenářské firmy, cukrovary, SPC, ÚKZUZ) opírající se o maloparcelkové pokusy uskutečňované v ČR na 10 lokalitách. Při hodnocení výkonnosti odrůd je komplexní ukazatel INDEX, který představuje průměr relativních hodnot výnosů bulev, cukernatosti, výtěžnosti rafinády a výnosu rafinády. Pro výběr a doporučování jsou nejvhodnější tříleté výsledky odrůdových pokusů.
Pokud jde o osevní plochu cukrovky v ČR předpokládáme, že v letošním roce 2001 se mírně zvýší oproti předcházejícímu roku. Výhledově však by s ohledem na velké zásoby cukru ve světě a malou poptávku neměla přesáhnout v ČR 60 tis. ha.
Základem intenzivní výroby cukrovky a cukru u nás bude kvalitní agrotechnika opírající se o řádnou přípravu půdy na podzim i na jaře. Analogicky tomu bude i na úseku výživy a hnojení cukrovky, která by se měla opírat o animální hnojení (základem by měl být chlévský hnůj) a racionální minerální hnojení průmyslovými hnojivy. Významné místo bude patřit pečlivé a důsledné ochraně cukrovky během vegetace před škodlivými činiteli (pleveli, chorobami a škůdci).
Doc. RNDr. Ing. Josef Zahradníček, CSc.,
VUC Praha, a.s.,
Prof.Ing. Josef Pulkrábek, CSc.
AF ČZU v Praze
