Zájem o kompostování poroste. Napovídá tomu legislativní předpis Evropské unie, který zavazuje členské státy ke snižování množství ukládaného biologicky rozložitelného odpadu. Zájem o tuto problematiku potvrdila i hojná účast odborné veřejnosti na semináři Zelená budoucnost.
Právní předpis o skládkování (Nařízení rady 1991/31/EC) ukládá také České republice, jako jednomu z členských států Evropské unie, povinnost snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Organická hmota z údržby zeleně ve městech a zahrad, zbytky jídel z domácností a dalších stravovacích zařízení apod., to vše jsou bioodpady, které tvoří více než 40 % z celkového množství odpadu, jež produkují obce a města. Podle zmiňovaného nařízení by neměl podíl tohoto druhu odpadu na skládkách překročit 75 % v roce 2010, o tři roky později 50 % a v roce 2020 35 % z celkového množství uloženého v roce 1995. Kompostování je jedním ze způsobů, jak biologicky rozložitelný komunální odpad zpracovat.
Již jsme vyráběli více
Seminář s názvem Zelená budoucnost byl zaměřen na zpracování a využití bioodpadů. Uspořádala ho společnost Some server Roudnice n. L. ve spolupráci s firmami Ekodendra, s. r. o. a Some Jindřichův Hradec, s.r.o. Jedním z přednášejících, který vystoupil na této akci v Chudeřicích u Bíliny, byl také Ing. Antonín Slejška z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Chomutov.
Jak uvedl, má v našich zemích kompostování, jako jeden ze způsobů využití biologického odpadu, delší historii. První zařízení bylo postaveno v Praze v roce 1915. Tato kompostárna měla sloužit ke zpracování rostlinných zbytků z údržby zahrad a městské zeleně, čistírenských kalů, popela a dalších smetků z ulic města. Od té doby se kompostování dále rozvíjí. Nejvíce kompostu bylo v České republice vyprodukováno podle Ing. Slejšky v roce 1987, kdy jednotlivé provozy v České republice vyrobily 2,8 mil. tun kompostu. „Počátkem devadesátých let minulého století tato produkce poklesla, protože výrobu a zpracování kompostu stát přestal dotovat,“ vysvětlil Ing. Slejška. Finanční podpora této činnosti byla dočasně obnovena v roce 2000, momentálně ale podporována není.
Jednoduší proces povolování
„Rozvoji kompostování by výrazně pomohlo zahrnutí sekvestrace do systému obchodování se skleníkovými plyny,“ věří Ing. Slejška. Při kompostování se totiž uhlík obsažený v biologickém odpadu váže do složitějších organických látek a neuniká do ovzduší ve formě oxidu uhličitého případně metanu. Zvyšování podílu organických látek v půdě snižuje koncentraci skleníkových plynů v atmosféře.
Důležitým krokem je to, že obě komory parlamentu ČR schválily novelu zákona o odpadech a prezident ji 5. června podepsal. Tento předpis by mimo jiné měl zabránit nelegálním dovozům odpadů, věří zástupce VÚRV.
Jak na svých internetových stránkách informuje CZ Biom – České sdružení pro biomasu, schválený zákon nestanovuje obcím a městům povinnost zavést tříděný sběr bioodpadů či povinnost výstavby obecního zařízení pro kompostování. Cílem novely je pomoci ujasnit pravidla v oblasti nakládání s bioodpady a zároveň řešit a odstranit hlavní problémy a přispět tak k rozvoji recyklace významné skupiny odpadů. Novela zákona například zjednodušuje proces povolování provozu malých kompostáren s roční kapacitou do 150 tun biologických odpadů, u nichž bude na rozdíl od dosavadní praxe stačit jen kladné vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Zkušební svoz v Karviné
Zájem o zpracování biologického odpadu potvrzuje i to, že karvinský magistrát zahajuje od letošního června zkušební pravidelný svoz tohoto odpadu. Město věří, že se mu tím podaří přimět obyvatele ke třídění odpadu, a lidé tak bioodpad nebudou vyhazovat do klasických kontejnerů. V letošním roce půjde o zkušební provoz, pro který byla vybrána rodinná zástavba v městské části Karviná-Ráj. V ostatních částech bude odbor životního prostředí svoz biologického odpadu zavádět postupně během následujících dvou let. Podobný plán na třídění a zpracování bioodpadu již funguje kromě Karviné a Havířova také například v Novém Jičíně či Opavě, informuje ČTK.
Seminář Zelená budoucnost navštívila více než stovka zájemců o kompostování a s tím související techniku na zpracování odpadů. Na pozemku kompostárny Pitterling společnosti Ekodendra, s. r. o., kterou představil její ředitel Luboš Hora, bylo připraveno nejen zázemí pro odborné přednášky, ale i pro expozici a předvádění komunální techniky. Zařízení na zpracování biologicky rozložitelného odpadu v Chudeřicích u Bíliny funguje od roku 1997. V současnosti produkuje přibližně tři tisíce tun kompostu.
Nechyběla praktická ukázka
Kompost jako konečný produkt při zpracování různých forem biologického odpadu lze využít ke zlepšování vlastností půd v důsledku zvyšování podílu organické hmoty. Kompost, resp. substrát vzniklý kompostováním, se většinou cíleně vyrábí pro specializované aplikace, např. pro pokojové rostliny, zakládání sadby nebo pro přihnojování zemědělských či zahradních plodin. Přínosem aplikace kompostů je zejména obohacení půdy humusem a snížení vodní i větrné eroze. Například nabídku kompostárny Pitterling tvoří pod názvem Agrobentos tři frakce kompostových substrátů: nejhrubší z nich, označená písmenem A (do 3 cm) je vhodná pro zřizování spodní vegetační vrstvy a rekultivaci výsypek. Písmeno B označuje zahradnický organominerální substrát o zrnitosti do dvou centimetrů používaný k zakládání silniční zeleně, trávníků a dalším výsadbám. Frakce C (do 1 cm) je pak vhodná pro zakládání zeleně v interiérech, přesadby nebo hrnkování.
Komunální techniku na semináři představil pořadatel celé akce, firma Some server Roudnice n. L. Návštěvníci si mohli prohlédnout malotraktory a samojízdné sekačky BCS, mulčovače Agrimaster, Peruzzo, a Orsi, zakladač trávníků Muratori, štípače dřeva B3, štěpkovač Pezzolato, traktory Same a Lamborghini, žací malotraktory AGS a výrobní program firmy Agrometall na údržbu a čištění komunikací. Při praktické ukázce se předvedly přímo v akci stroje na zpracování komunálního a dřevního odpadu od německé firmy Doppstadt GmbH. Ty na našem trhu nabízí společnost Some Jindřichův Hradec, s. r. o. Své schopnosti ukázaly drtiče Doppstadt s označením DW 3060 Profi a AK 230. Nechyběl ani bubnový třídič SM 518 Profi a výkonný bubnový štěpkovač DH 910.
