Polní den v Bernarticích na Písecku je každoročně zaměřen na odrůdové pokusy ozimé pšenice a ozimé řepky. Během letošního jubilejního desátého ročníku si mohla více než stovka návštěvníků prohlédnout nejen rekordních 34 odrůdových pokusů ozimé pšenice a jedenáct odrůdových pokusů ozimé řepky, ale také osm parcel s ukázkami světových odrůd a stejný počet parcel s historickými odrůdami ozimé pšenice.
U řady odrůd v letošních poloprovozních pokusech byly známé i loňské výsledky sklizně odrůdových pokusů u Bilinky, kde se vyhodnocoval nejen dosažený výnos, ale také řada kvalitativních ukazatelů.
Loňské výsledky
Výnos vyšší než osm tun z hektaru dosáhly v loňském roce pouze dvě hybridní varianty Hybnos 1 a Hybred (8,1 t/ha). V rozmezí sedm až osm tun z hektaru se umístilo dalších 15 odrůd, z nichž k nejlepším patřily odrůdy Mladka (7,8 t), Rheia (7,8 t), Bill 7,8 t), Hybnos 2B (7,6 t) a Biscay (7,6 t). Výnos šest až sedm tun z hektaru dosáhly odrůdy Merito (6,8 t)a Rapsodia (6,7 t) a zbylé tři odrůdy Drifter (5,9 t), Sulamit (5,6 t) a Ebi (5,1 t) v loňských pokusech vyloženě propadly.
Pokud jde o kvalitativní ukazatele, zjišťovala se vlhkost, objemová hmotnost, N- látky a Zelenyho test. Nejvyšší vlhkost při sklizni měla odrůda Batis (15,3 %), nejnižší naopak odrůda Ilias – 13,9 %. Největší objemovou hmotnost dosáhla odrůda Batis – 753 g/l, nejnižší pak odrůda Biscay – 673 g/l.
Nejvyšší obsah N-látek byl zjištěn u odrůdy Hyno Monta (12,1 %), nejnižší u odrůdy Merito (9,9 %). Nejvyšší hodnotu u Zelenyho testu dosáhla odrůda Alana – 35, nejnižší potom odrůda Rapsodia (8) U dvaadvaceti odrůd byly dosaženy následující průměrné výsledky: výnos 7,1 t/ha, vlhkost 14,6 %, objemová hmotnost 714 g/l, N-látky 11 % a Zelenyho test 18. Nejkomplexnější ozimou pšenicí se stala starší odrůda Alana, která dosáhla ve stejném pořadí následujích výsledků: 7,3, 14,3, 742, 12, 35.
Historie šlechtění
Pokrok ve šlechtění byl vidět z porovnání nejmodernějších a nejvýkonnějších odrůd dnešní doby s osmi historickými odrůdami Stupická bastard, Pyšelka, Chlumecká 12, Kaštická osinatka, Oska, Zora, Mironovská 808 a Zdar. Již na první pohled bylo vidět, že historické odrůdy byly vzrostlé, hodně odnožovaly, měly velký sklon k poléhavosti i nižší počet klásků v klase. Vývojem šlechtění, který jde dopředu mílovými kroky, provedla přítomné Ing. Romana Novotná.
Zušlechťování pšenice začalo již koncem 19. a začátkem 20. století. Původní krajové odrůdy takzvaně vegatativního typu, či jinak označované extenzivní odrůdy, jejichž zástupcem byla Stupická Bastard (1927 až 1962) na prvním políčku, vznikaly výběrem z místních populací označovaných jako krajové odrůdy. Tyto extenzivní odrůdy velice silně odnožovaly, měly velké množství nadzemní biomasy, dlouhé tenké stéblo a byly silně náchylné k poléhání, což souviselo s nižším zastoupením sklerenchymatických vláken. Klas měl menší počet klásků a menší počet fertilních kvítků, takže nedosahovaly vysokých výnosů. Charakteristický byl i menší počet zrn s nižší hmotností, naopak se vyznačovaly vysokou adaptabilitou. HI činil u těchto odrůd 1:2 až 2,5.
Po krajových odrůdách se ve šlechtění začalo využívat kombinační křížení, na naše původní odrůdy byly nakříženy především vysoce výnosné německé, anglické a francouzské odrůdy. Příkladem byla Pyšelka, která vznikla nakřížením hustoklasé odrůdy německého původu, které se také označovaly jako paličatky. V období druhé světové války bylo tuzemské šlechtění velice utlumeno, pěstovaly se především německé odrůdy. Po druhé světové válce se pěstitelé vrátili k předválečným odrůdám, ať již k zasetým Chlumecké 12 či Pyšelce.
V padesátých letech došlo ke zlomu ve šlechtění, z této doby pochází Kaštická osinatka (1954 až 1973) - první odrůda vyšlechtěná ve šlechtitelské stanici Úhřetice, která patřila k nejvýnosnějším. Šlechtitelská stanice Úhřetice byla původně zaměřena na šlechtění květin a zeleniny, později přibylo šlechtění pícnin a v roce 1954 došlo k její reorganizaci, kdy nastoupil program zaměřený na šlechtění ozimé a jarní pšenice. Z Kaštické osinatky byla vyšlechtěna odrůda Oska.
Životnost odrůd se výrazně zkracuje
V šedesátých letech se šlechtění začalo zaměřovat především na kvalitu a ve velké míře se používaly sovětské odrůdy. V Bernarticích byla z této doby k vidění odrůda Mironovská 808, která byla velice náchylná k poléhání, nicméně byla velice ceněna pro svou pekařskou kvalitu (A), vysokou mrazuvzdornost a adaptabilitu. Sedmdesátá léta jsou zastoupena odrůdami Zora a Zdar. Zdar spolu s odrůdou Regina zaujímal v polovině osmdesátých let více než polovinu celkové výměry ozimé pšenice v tehdejším Československu. Tyto intenzivní odrůdy nemají takovou odnoživost jako extenzivní odrůdy, mají ale delší klasy, zkrácená stébla, takže jsou i více odolné k poléhání. Šlechtěním byla odstraněna vysoká náchylnost k vypadávání zrna a odolnost k porůstání zrna v klase, v klase je více klásků i fertilních kvítků. Změnila se i distribuce sušiny ve prospěch obilek. Intenzivní odrůdy se vyznačují vyššími stabilními výnosy i vysokou kvalitou produktu. Adaptabilita je proti extenzivním odrůdám nižší, naopak větší jsou požadavky na podmínky prostředí. Intenzivní odrůdy snášejí vyšší zahuštění a vyšší dávky dusíku.
Romana Novotná upozornila přítomné také na životnost odrůdy, což je doba, po kterou se odrůda uplatňuje v praxi. Nedelší životnost z historických odrůd měla Stupická Bastard (1927 až 1962), potom Mironovská (1966 až 1992), následovaly Kaštická osinatka (1954 až 1973)a Pyšelka (1947 až 1961). Naopak Oska se udržela v praxi jen šest let (1971 až 1976). U nových odrůd se jejich životnost výrazně snižuje.
Letos méně obilí
Zájem o polní dny v Bernarticích je tradičně veliký, neboť zde k aktuálním otázkám českého zemědělství pravidelně hovoří předseda pořádajícího družstva a viceprezident agrární komory Pavel Novotný. Letos nepřítomného P. Novotného nahradil předseda sousedního Zemědělského družstva Opařany František Švadlena, člen komoditní rady pro obiloviny a řepku.
Podle něj by měla letošní nákupní cena krmného obilí začínat na hranici 2600 korun za tunu. V tomto roce je zaseto o 100 tisíc hektarů méně než v loni, lze tedy předpokládat nižší sklizeň o 400 tisíc tun. Zásoba před novou sklizní bude o 500 tisíc tun nižší než v roce 2005, takže by mělo být v České republice téměř o milion tun obilí méně, než v předcházejících dvou letech. Není proto žádný důvod, proč by cena potravinářské pšenice měla být pod hranicí 3000 korun za tunu. Nákupní cena řepky by měla v srpnu začínat minimálně na hranici 6500 až 6800 korun za tunu, od září by neměla klesnout pod 7000 korun za tunu.
