Rizika poškození včel nežádoucími účinky pesticidních látek vyplývají z podobnosti tělesné stavby a blízkosti postavení v zoologickém systému s rostlinnými škůdci. Proto je nezbytné přesně dodržovat vydané předpisy, jež využívají často jen nepatrného prostoru mezi toxicitou přípravku na škůdce a na včely.
Závažnost problematiky si vynutila legislativní zpracování, které je pro ošetřovatele porostu i včelaře závazné. Nejdůležitější je respektovat stanovené členění přípravků podle rozhodnutí o registraci a schválený návod a údaje na obalu přípravku (zákon č. 147/96 o rostlinolékařské péči ve znění zákonů č. 409/2000 Sb. a 314/2001 Sb. a vyhláška 40/1997Sb., která je právě novelizována a která stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání prostředků na ochranu rostlin).
Přípravky na ošetření rostlin proti škůdcům se člení do tří skupin:
1. Přípravky pro včely toxické
Jsou označeny mezinárodní větou R 57 a nesmějí být aplikovány na rostliny navštěvované včelami (tj. kvetoucí rostliny, včetně stromů a dřevin s otevřenými květy, a kvetoucí porosty s více než dvěma kvetoucími rostlinami na 1 m2 a rostliny při výskytu medovice). Nesmí být aplikovány letecky. Dále nesmí být používány v blízkosti jiných rostlin navštěvovaných včelami a stanovišť včelstev, pokud by aktuální počasí a použitý mechanizační prostředek nezaručily, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. Obdobně to platí pro stromy a podrosty pod nimi.
U přípravků, které vykazují reziduální toxicitu, musí být respektováno upozornění podle rozhodnutí o registraci uvedené ve schváleném návodu a musí být aplikovány nejpozději určený počet dní před začátkem kvetení. Toto ustanovení si vynutily některé moderní přípravky s nezvykle dlouhou reziduální toxicitou způsobenou vysokou persistencí nebo toxicitou rozkladných produktů či systemickým působením.
2. Přípravky pro včely škodlivé
Tyto přípravky nesmějí být aplikovány na rostliny navštěvované včelami a z letadla na pozemcích, přes které probíhá hromadný let včel za snůškou v době, kdy včely létají, a ráno před výletem včel. V novele vyhlášky je čas povoleného ošetření vymezen denní dobou od skončení letu včel do 23 hodin. Postřikem nesmí být zasaženo stanoviště včelstev a jeho okolí. Letecké ošetření musí ošetřovatel oznámit obecnímu úřadu nejpozději 48 hodin před jeho zahájením. Případný hromadný let včel přes ošetřovaný pozemek ohlásí včelaři OÚ po vyhlášení leteckého zásahu neprodleně.
3. Přípravky pro včely relativně neškodné
Legislativní omezení nemají v aplikaci přípravky pro včely relativně neškodné, ovšem jen pokud jejich použití plně respektuje podmínky stanovené v rozhodnutí o registraci a schválený návod k použití. Praxi lze doporučit i tyto přípravky aplikovat po skončeném letu včel. Otravy včel těmito přípravky vznikají při předávkování nebo při používání do nepovolených směsí s jinými přípravky a hnojivy.
Ošetřovatel porostu, který provádí tuto činnost v rámci podnikání, si musí před zahájením prací opatřit u obecního úřadu údaje o umístění včelstev a o hromadném letu včel za snůškou. Včelaři musí svá trvalá stanoviště včelstev nahlásit OÚ každý rok do konce února. Nová a dočasná stanoviště hlásí nejpozději pět dní před jejich zřízením. Stanoviště včelstev mimo intravilán obce se značí žlutým rovnoramenným trojúhelníkem o délce strany 1 m v horizontální poloze.
V současné době způsobují největší škody hynutím včel toxické přípravky s dlouhým reziduálním účinkem a dlouhou letální dobou (LT). Reziduálním účinkem, resp. reziduální toxicitou rozumíme jev, kdy po ošetření hynou nejen včely zasažené přípravkem, ale i včely, které přijdou do styku s kontaminovanými včelami a před určitou dobou kontaminovanými rostlinami. Letální doba (LT) vyjadřuje čas, za který uhyne určené procento ošetřených včel určenou koncentrací přípravku.
Příkladem je fipronil, účinná látka přípravku Regent 800 WP (LD50 kontaktně 5,9ng na 1 včelu, LT50 čtyři hodiny, reziduální toxicita 21 dní), který byl prokázán v 90 % případů s rozsáhlým hynutím včelstev v posledních letech. LD50 znamená letální (smrtící) dávku přípravku, při které do 24 hodin uhyne 50 % ošetřených jedinců. Při vyšetřování otrav včel fipronilem jsme prokázali tyto hlavní příčiny úhynů včelstev:
o ošetření porostů již kvetoucích,
o zaplevelení ošetřovaného porostu kvetoucími pleveli,
o úlet postřikové jíchy na kvetoucí necílové rostliny (javory, vrby, jívy),
o rozkvět ošetřené kultury (řepka) v době trvání reziduální toxicity přípravku (pozdní ošetření),
o rozkvět plevelných rostlin (například hluchavka) v době trvání reziduální toxicity přípravku (pozdní ošetření).
Ve stanových pokusech ve Výzkumném ústavu včelařském na řepce včely zasažené fipronilem pokračovaly v plném náletu na ošetřené květy déle než čtyři hodiny, než začaly hynout. To je vysvětlení vysokých ztrát. Včely zanesou v důsledku dlouhého letálního času (LT) přípravek do včelstva, kde postupně vyhynou všechny včely, přičemž hynutí trvá poměrně dlouhou dobu.
Další nebezpečnou látkou je fenoxycarb, který blokuje tvorbu chitinu a dospělcům včel nevadí, takže jej zanesou do včelstva, kde postupně uhyne veškerý plod, což může vést až k zániku včelstva.
Značné ztráty mohou způsobit metabolické jedy (diquat, paraquat) pokud jsou použity k desikaci ještě dokvétajících kultur. Jejich nebezpečnost je opět dána jejich pomalým působením, které umožňuje zanesení velkého množství látky do včelstva. Otrávené včely postupně ztrácejí schopnost letu, vycházejí z česen a lezou po zemi ve směru původního letu, přičemž vytvářejí "mravenčí stezky" typické pro tuto otravu.
Z dalších příčin hynutí včel byla u škodlivých přípravků nejčastější raní aplikace, která se často z provozních důvodů opozdí a jsou již zasaženy létavky nebo je čas mezi ošetřením porostu a masivním letem včel příliš krátký. Z těchto důvodů proto došlo ke změně ve vyhlášce a raní aplikace není dovolena. Tato změna byla podpořena dobrými zkušenostmi této úpravy v některých zemích EU.
U přípravků relativně neškodných nastávají otravy při jejich předávkování, k čemuž svádí právě přípravky s nízkou dávkou na hektar, nebo při nepovoleném míchání s dalšími přípravky či hnojivy, zejména DAMem, kdy dochází k synergizujícím (zesíleným) účinkům směsí.
Významnou úlohu při otravách včel mohou sehrát i kontaminované vodní zdroje. Například rosa, která se vytvoří na ošetřených rostlinách, může být pro včely nebezpečná i několik dní. Proto je třeba se vyvarovat ošetření rostlin i úletů postřikové jíchy v okolí stanovišť včelstev, a to v okruhu alespoň sta metrů.
Účinky pesticidních látek na včely jsou testovány v ucelené soustavě testů a pokusů, které zahrnují klíckové laboratorní pokusy, pokusy v proletové hale, polní pokusy ve stanech a v porostech. Laboratorními testy je určována absolutní toxicita, a to orální i kontaktní, a relativní toxicita ve vztahu k dávkování a se zřetelem na přenos toxické látky ošetřenou rostlinou nebo jinou kontaminovanou včelou. Důležité je vyhodnocení reziduálního účinku a délky jeho trvání. Laboratorní výsledky jsou ověřovány na početnějších jednotkách (včelstvech) v proletové hale, ve stanech nebo přímo v polním porostu.
Studie vlivu pesticidů na necílové organismy nejsou zaměřeny jen jednostranně na ochranu včel, ale hledají kompromisní řešení, umožňující i optimální ochranu rostlin. Vždyť k dosažení vysoké úrody potřebujeme zabránit přemnožení škůdců rostlin stejně tak jako zajistit řádné opylení včelami medonosnými a zachovat i další užitečný opylující hmyz - čmeláky a samotářské včely.
Ing. Vladimír Veselý, CSc.,
Výzkumný ústav včelařský, s. r. o.,
Dol u Libčic nad Vltavou
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
V sobotu 13.května t.r. jsem jel do Brna a mezi Kuřimí a Čebínem jsem pozoroval kvetoucí lány řepky.S úžasem jsem zaznamenal,jak v této řepce jezdí traktor a stříká postřikovým strojem tuto řepku.Doba 10 hod.dopoledne za slunečného počasí.Co si mám o této hrůze myslet ?