Travní semenářství již není popelkou v českém zemědělství. V posledních létech se výměra travosemenných kultur stabilizovala v rozmezí 14-16 tis. ha a zaujímá tak co do výměry 3 místo mezi množitelskými plodinami. Méně již však můžeme být spokojeni s výnosovou a kvalitativní úrovni. Zde poměrně silně zaostáváme za vyspělými státy západní Evropy a to i přes to, že v současné době zaznamenáváme určitý posun pěstitelských ploch z výše položených oblastí do úrodnějších nížin. Zde však často chybí zkušenosti a také odpovídající materiálně technická základna, zejména v oblasti posklizňové úpravy.
Velmi závažnou části pěstitelské technologie, je ochrana porostů proti plevelům, chorobám a škůdcům. Tato oblast rozhoduje zejména o kvalitě produkce, což u produktu, který nemá alternativní využití, je rozhodujícím pro ekonomickou návratnost vstupů. Stále se však setkáváme s neuznanými porosty a také s neuznanými partiemi osiv. Tím se tato osiva ztrácejí z centrální evidence osiv ÚKZUZ a po přepočtu na uznané plochy snižují výnosy uznaného osiva. Ještě horší však je skutečnost, že část těchto osiv je předmětem černého trhu, s velmi nepříznivým dopadem na kvalitu zakládaných porostů a ve svém důsledku i na úroveň tržních cen uznaného osiva.
Příčinou nedostatků v ochraně rostlin, je především nedostatek pohotových finančních prostředků v době, kdy to zemědělská prvovýroba nutně potřebuje, dále nedostatek znalostí managementu, zejména u nových pěstitelů a také v některých případech nedostatek registrovaných pesticidů pro toto odvětví. Zde se nám podařilo za poslední roky vyřešit alespoň část problémů, avšak ještě chvíli potrvá, než budou schváleny a povoleny k použití v těchto porostech. Protože zákon zakazuje používání neregistrovaných přípravků, zmíníme se zde pouze o přípravcích registrovaných. Během prvního čtvrtletí příštího roku vyjdou Metodiky pro zemědělskou praxi, které tento problém budou řešit vyčerpávajícím způsobem a také podají ucelený přehled o řešení problému v zahraničí. Zde bychom však chtěli varovat před používáním nepovolených pesticidů, což často může vést ke škodám na výnosu i kvalitě.
Ochrana proti plevelům
Základem úspěšného pěstování travních semen je pozemek zbavený vytrvalých a trávovitých plevelů. Mezi nejhorší plevele patří pýr plazivý, který je v porostech téměř neřešitelným problémem. Proto odstranění pýru, by mělo být prvním opatřením. Je to důležité nejen pro výslednou čistotu porostu, ale i pro jeho zapojení. Pýr totiž produkuje významná alelopatika, která znemožňují vyklíčení semen kulturních trav.
Je pak jednou z příčin zvyšování výsevního množství a tím i nákladů na založení kultury, výsledný porost je pak nekompletní a výnosy jsou nízké a kvalita osiv špatná. Odstranění pýru je tedy nutné provést před založením kultury přípravky na bázi glyfosátu (Roundup, Sting, Glialka) nebo sulfosátu (Touchdown) nebo jsou-li předplodinou vhodné dvouděložné plodiny pak běžné graminicidy jako Gallant super, Fusilade super, Targa super apod.
Ochranu proti pýru ve vlastních porostech lze řešit pouze v kostřavě červené a ovčí, nižšími dávkami přípravku Targa super – 1 l/ha. Vyšší dávky, max. však 2 l/ha již mohou i u těchto druhů způsobit menší výnosovou depresi, stejně jako do trav nepovolené herbicidy Fusilade super nebo Gallant super, který však jako jediný působí částečně i na lipnici roční.
Limitujícím plevelem v semenných porostech určených k produkci exportního osiva je oves hluchý. I když naše vyhláška není až tak striktní, většina zahraničních kontraktů je limitována nulovým výskytem tohoto plevele ve výsledném osivu. Zde momentálně nemáme řešení zákonnou cestou. U nás jsme spolu s firmou Aventis našli řešení. Je jim přípravek Puma extra, která v dávce 0,8-1 l/ha řeší jeho kontrolu, stejně jako event. výskyt prosovitých trav a chundelky metlice. Je však třeba podotknout, že účinkuje pouze na mladé trávy ve stádiu 3-5 listů, že byl zatím odzkoušen pouze v jílcích a to bez adjuvantů a až do jeho povolení je nutno použití konzultovat ze SRS.
Lepší situace je v kontrole dvouděložných plevelů. Mezi nejstarší a současně nejlevnější herbicidy patří herbicidy na bázi MCPA (Aminex Pur, Agritox 50 SL, Dicopur M, MCPA Stefes apod.). Používají se stejné dávky jako do obilovin. Tato látka je tolerantní ke všem druhům trav a to i ve velmi mladém stavu. Její výhodou je, že ji můžeme míchat s celou řadou jiných herbicidů: Starane, Lontrel, Glean, herbicidy na bázi mecopropu a dichlorpropu. Nedoceněné je jeho použití v čistých zásevech trav, zejména jílku mnohokvětého nebo vytrvalého na podzim, samozřejmě však ještě v době, kdy jsou dostatečně vysoké teploty. V těchto porostech jsou velmi nebezpečné i takové plevele jako je např. ohnice nebo hořčice. V těchto zásevech často přerůstají, při nástupu mrazů zmrznou a pod tímto příkrovem vznikají ideální podmínky pro rozvoj plísně sněžné, která jílky silně decimuje. Kromě toho v ranném stádiu ničí i některé obtížné plevele jako hluchavky, které při silném výskytu rovněž porosty silně decimují, dále merlíky, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní a p. Působí dobře i na mladé semenáčky velkolistých šťovíků, které v pozdějším stádiu musíme řešit podstatně vyššími náklady.
Velmi tolerantní k travám jsou již od ranného stádia přípravky na bázi bentazonu (Basagran 2 l/ha, Basagran super 1,5-2 l/ha). Tyto herbicidy používáme zejména na ranná stádia heřmánků a rmenů. Při jejich aplikaci je nutno pamatovat na to, že jde o herbicidy kontaktní, které vyžadují vyšší dávku vody – 400 l/ha a že je nesmíme používat při teplotách nad 23o C.
Působí i na rdesna, pcháč oset, brukvovité plevele, svízel přítulu, hluchavky a další. Pokud však jsou tyto plevele přerostlé, použijeme raději jiné herbicidy.
Ke všem travním druhům je tolerantní i Starane 250 EC, který lze v travách použít v širokém rozpětí 0,3-1 l/ha. Používáme ho zejména při zaplevelení svízelem přítulou, heřmánky a rmeny, kokoškou pastuší tobolkou, rdesny, zemědýmem lékařským a starčkem. Působí dobře i na velkolisté šťovíky, ale až ve vyšších dávkách 0,8-1 l/ha.
Posledním z povolených herbicidů, které jsou tolerantní ke všem travním druhům je Lontrel 300, který se v travách používá v dávce 0,3-0,5 l/ha. Ten působí velmi dobře na plevele hvězdnicovité (dříve složnokvěté) jako jsou heřmánky, heřmánkovce, rmeny, pcháč oset, chrpy, kopretiny, podběl, turanku kanadskou aj. Také působí na rdesna a mrkvovité plevele.
Při silném a různorodém zaplevelení je vhodné použít kombinace přípravků Starane, Lontrel a herbicidů na bázi MCPA, případně podle skladby plevelů na kombinaci dvou z uvedených herbicidů. Účinné látky těchto herbicidů v kombinaci působí navzájem stimulačně. Jde o kombinaci poměrně drahou, ale zapojené porosty mnohdy v následujících létech nemusíme ošetřovat vůbec, což ekonomickou stránku zásahu notně vylepší.
Velkou tradici mají v travách herbicidy na bázi dichlorpropu (např. Duplosan DP v dávce 1,5-2 l/ha) a mecopropu (Duplosan KV v dávce 1,5-1,8 l/ha). Působí dobře na heřmánky, kde je lepší dichlorprop, na rozrazily, kde je zase lepší mecoprop. Oba velmi dobře působí na velkolisté šťovíky ve stádiu přízemní růžice a na pcháč oset při výšce 15-20 cm. I když jsou povoleny do všech druhů trav, nedoporučujeme jejich použití do psárky luční, kde způsobuje snížené metání a výnosovou depresi.
Poměrně levné ošetření lze zajistit pomocí Gleanu 75 WG. Ten lze však použít v dávce do 20 g/ha pouze v kostřavě červené, srze laločnaté, ovsíku vyvýšeném a trojštětu žlutavém, v dávce do 10 g/ha pak v bojínku lučním. Výhodné je použití tohoto herbicidu na podzim po sklizni krycí plodiny, za předpokladu, že trávy jsou dostatečně vyvinuté. Jeho použití v posledním užitkovém roce je možné pouze za předpokladu, že následnou plodinou bude obilovina. Varujeme však před jeho použitím v jiných travních druzích. Po ošetření jílků např. nelze pozorovat žádné příznaky fytotoxicity, ale výnosová deprese nastává i při dávce 7 g/ha.
Velkým problémem v travách jsou plevelné lipnice a chundelka metlice. Po restrinkci Tribunilu, zůstává na seznamu povolených přípravků pouze ethofumesát (Nortron super, Stemat super v dávce 4 l/ha). Ten je však povolen jen v jílcích, kostřavě luční a rákosovité, srze laločnaté a trojštětu žlutavém. Navíc jde o přípravky poměrně drahé, rentabilní je jen při vysokém výnosu trav anebo u vyšších stupňů.
Tím jsou současné možnosti vyčerpány. Máme však pro SRS připraveny podklady pro rozšíření registrace do trav u řady dalších herbicidů, jakmile budou povoleny, včas vás s tím seznámíme. V závěru této kapitoly bychom chtěli ještě poukázat na možnosti zaplevelení následných plodin výdrolem trav. Jde o poměrně závažný problém, neboť výdrol v následné obilovině dozraje, při seřízení kombajnu na obiloviny jsou semena trav vyfoukána ven a stávají se zdrojem zaplevelení na několik let. Největší problémy v tomto směru působí jílky. Proto je velmi důležité zničit výdrol jílků v následné plodině. V dvouděložných plodinách můžeme prakticky použít kterýkoliv graminicid povolený do těchto plodin. Převážně však po travách následují obiloviny a v nich se dá s úspěchem využít herbicid Husar, který jílky spolehlivě ničí, nebo alespoň zabrání jejich metání.
Ochrana proti škůdcům a chorobám
Specializované choroby a škůdci mohou vyvolávat, za příznivých podmínek pro jejich rozvoj, závažné ztráty ve výnosu travních semen – jak kvantitatívní, tak kvalitatívní. I když se jejich spektrum v jednotlivých užitkových letech mění v závislosti na nejrůznějších vnějších faktorech (klimatické poměry, stáří porostu, pěstovaný druh atd.) , lze choroby způsobující vyzimování (fuzariózy, paluška travní), padlí travní, graminikolní rzi, námel, běloklasost, háďátko trojštětové, slimáčky a myšovité hlodavce označit za typické škodlivé biotické činitele u travních kultur pěstovaných na semeno.
Zajistit spolehlivou ochranu proti nim a zabránit tak nečekaným ztrátám, je mnohdy velmi obtížné. Řada z nich se projevuje velmi netypickými příznaky, u mnohých svádí jejich občasný výskyt k podcenění závažnosti, na mnohé z nich nejsme z minulých let zvyklí. Nejzávažnějším problémem je však znalost dostupné ochrany a zejména získání vhodného chemického přípravku; do trav na semeno není u nás registrován téměř žádný.
Z údajů vycházejících z pozorování v posledních 25 letech lze za nejzávažnější onemocnění považovat tzv. parazitární běloklasost, způsobenou plošticí klopuškou hnědožlutou a houbou Fusarium poae. Toto onemocnění fertilního stébla, napadající zejména kostřavu luční, kostřavu červenou, všechny u nás pěstované lipnice a psinečky, trojštět žlutavý a poháňku hřebenitou, může způsobit až stoprocentní ztráty ve výnosu semen. Intenzita výskytu běloklasých stébel se stářím porostu zvyšuje, pozorovali jsme však i napadení v prvém sklizňovém roce. Navzdory závažnosti tohoto onemocnění je praktická ochrana poměrně jednoduchá – v době sloupkování, nejpozději do začátku metání je třeba porost ošetřit insekticidem; nejlepší zkušenosti byly zaznamenány s přípravkem Decis EW 50 (deltamethrin) v dávce 0,2 – 0,3 l /300 l vody.
Výskyt travních rzí u trav pěstovaných na semeno či na píci byl obecně znám, jejich škodlivost spočívala však v převážné míře v oblasti kvality píce. U semenářských porostů se rez korunkatá (Puccinia coronata) i rez travní (Puccinia graminis)objevovaly většinou až na podzim po semenářské sklizni. Výjimku tvořily rzi na lipnici luční (Puccinia brachypodii var. poae-nemoralis a Puccinia poarum), které v důsledku svého raného výskytu byly s to ohrozit kvalitatívní i kvantitatívní složku výnosu semen. V posledních dvou letech jsme však zaznamenali (spolu s řadou západoevropských pracovišť), intenzívní výskyt rzi travní na semenářských porostech jílku vytrvalého, vedoucí k výraznému snížení výnosu semen. Výskyt tohoto u nás dosud neznámého fenomenu se přičítá nezvykle teplému počasí v jarních měsících. Vůči rzi travní lze, podle amerických údajů, s úspěchem použít přípravek Folicur (tebuconazole), dobré výsledky vykázaly i přípravky na bazi azoxystrobinu (naše dosud nepublikované výsledky u osmi travních druhů vykázaly však střídavý efekt). V každém případě bude však nutno aplikovat tyto přípravky několikrát, v případě azoxystrobinu preventivně.
Paličkovice nachová, námel (Claviceps purpurea) je typickým semenářským parazitem, který napadá všechny druhy pěstovaných i planých trav. Černé tyčinkovité útvary v osivu, kterými se tato houba šíří, snižují jednak výnos, ale hlavně jeho kvalitu. Tato sklerocia, která zejména u drobnosemenných druhů (lipnice luční, kostřava červená) dosahují velikosti semen, jsou jen velmi těžko oddělitená. Ochrana proti námeli je velmi obtížná a nebyla dosud plně dořešena. Podle našich i zahraničních údajů jsou účinné přípravky na bazi tebuconazolu (Folicur), propiconazolu (Tilt) i flusilazolu (Punch); doporučuje se provádět dvojnásobné ošetření ve 14 denním intervalu. S ohledem na náročnost ošetření (je třeba porost ošetřit v době kvetení) doporučujeme tento zásah provádět pouze u vybraných porostů (např.vyšší stupně množení). Doplňkem by se měla stát profylaktická opatření, ke kterým patří i odstraňování plevelných porostů trav z blízkosti množitelského dílce.
Padlí travní (Blumeria graminis) je velmi častým houbovým parazitem zásevů trav a zejména přehoustlých, bujných porostů v užitkovém, tj. semenářském roce. Je typickým polyfágem a napadá všechny druhy trav. Pokud se napadení padlím (často spolu se rzemi) vyskytuje před metáním, hrozí nebezpečí bezprostředního ohrožení sklizně semen, nebo snížení jejich osivářských parametrů v lepším případě. Vůči padlí jsou účinné přípravky na bazi propiconazolu, tebuconazolu i triadimefonu (Bayleton) v dávkách obvyklých u obilovin.
Proti parazitární běloklasosti, námeli a částečně vůči graminikolním rzím lze uplatnit i některé formy nechemické ochrany – zejména tzv. termosanitaci, tj. spálení strniště a posklizňových zbytků bezprostředně po semenářské sklizni. Tento u nás netradiční zásah byl jak pokusně, tak i provozně vyzkoušen; výrazně omezuje výskyt výše uvedených chorob v následujícím roce u vytrvalých trav pěstovaných na několik užitkových let, dále stimuluje výnos semen a umožňuje využívat některé travní druhy semenářsky pět a více let. Při takovém zásahu je však třeba dodržovat všechna bezpečnostní a protipožární opatření. Podobným opatřením, jehož cílem je odstranění přirozeného ochranného krytu pro škůdce a substrátu pro přezimování chorob, je nízké sesekávání porostu na podzim, po semenářské sklizni. Ideální je i důsledné odstranění posklizňových zbytků. Toto opatření by částěčně mělo odstranit posklizňové vypalování, efekt je však daleko nižší.
Fuzariózy jsou velmi častými parazity trav, řada z nich, zejména plíseň sněžní (Micrographella nivale) se spolu s paluškou travní (Typhula incarnata)podílí na vyzimování zásevů trav, zejména jílků. Nejjednodušší ochranou je včasný výsev a osekání porostů před zimou, avšak při pěstování v rizikových oblastech (mrazové kotliny, hony v blízkosti lesa, zastíněné polohy a úseky s dlouho ležící sněhovou pokrývkou je třeba ošetřit. Z relativně nových přípravků lze upozornit na velmi dobrou účinnost Amistaru (azoxystrobin) v dávce 1 l/ha. Ošetřit je však nutno aspoň dvakrát na podzim před příchodem mrazů.
Z živočišných škůdců je třeba uvést slimáčky, myši, výkalnici bojínkovou a háďátko trojštětové.
Slimáčci (Deroceras spp.) mohou vážněji poškodit zejména velmi pozdě založené zásevy trav setých na široko. Zejména bezorebné zpracování půdy zvyšuje nebezpečí výskytu slimáčků a tedy i zničení nově založeného porostu. Využít lze dobře známé přípravky na bazi metaldehydu, methiocarbové nástrahy, nebo kalciumcyanamid; účinné jsou i nástrahy na bazi fosforečnanu železitého.
Myšovití hlodavci se stali v posledních letech vážným nebezpečím pro travosemenné porosty, zejména jílků, což souvisí s prudkým nárustem jejich ploch. Účinnou ochranu v průběhu vegetačního období lze provádět jen velmi těžko. Registrované jsou u nás přípravky na bazi fosfidu zinku (Stutox I) a bromadiolonu (Lanirat Micro), které je třeba rozmístit na podzim, či časně na jaře.
Řada travních chorob a škůdců je úzce specializována na úzký okruh druhů (listové skvrnitost), nebo dokonce jeden (septorióza trojštětu, sněť ovsíková, háďátko trojštětové, výkalnice bojínková aj.) a vyžaduje speciální ochranný zásah.
Ochrana travosemenných kultur není ani jednoduchou ani levnou záležitostí. S ohledem na pěstování trav téměř výlučně v úzkých řádcích a relativně velkou koncentrací monokultur jednotlivých druhů, je třeba s výskytem plevelů, chorob a škůdců počítat. Klimatické změny posledních let mohou napomoci i výskytu netradičních, nebo dosud u nás neznámých druhů. Současná ochrana musí počítat jednak s absencí přípravků speciáně registrovaných do trav, opírat se o poznatky aplikovaného výzkumu i zkušenosti ze zahraničí.
V každém případě musí být ochrana v travním semenářství ochranou integrovanou, která vhodně kombinuje ochranu chemickou s nechemickými opatřeními. K těm patří v širším slova smyslu i využití odrůd s vyšší odolností vůči biotickým i abiotickým vlivům. Současný, u některých druhů až příliš bohatý, sortiment odrůd (jílek vytrvalý) k tomu dává předpoklady.
Ing. Bohumír Cagaš, CSc., Ing. Jan Macháč
OSEVA PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří
