Na území České republiky se neustále otepluje. Stoupající teplota ovlivňuje rostliny i živočichy včetně škodlivých organismů. Ke změnám ve výskytu a četnosti patogenů dochází i kvůli uplatňování jiných pěstitelských technologií než v minulosti.
Situace v ochraně rostlin není s přibývajícími zákazy jednoduchá. Našim pěstitelům ubývají tradičně používané účinné látky a nové přibývají jen velmi málo. Zemědělci se musejí současné situaci přizpůsobit.
Množství informací nejen o nových možnostech potlačování škodlivých činitelů zaznělo na videokonferenci „Aktuální problémy v ochraně rostlin“ uspořádané pod záštitou České technologické platformy pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV), a dalšími institucemi.
Na problematiku ochrany rostlin při ubývání účinných látek se zaměřil Ing. Jan Ripl, Ph.D., z VÚRV. Připomněl, že rychlost úbytku převyšuje možnosti vývoje a zavádění nových přípravků. V současnosti už často nelze uplatňovat principy antirezistentní strategie doporučující střídat různé účinné látky.
Insekticidně mořené osivo řepky s neonikotinoidy mohli naši pěstitelé použít naposled v roce 2018. O rok později se rozloučili s možností foliární aplikace organofosfátů a v další sezóně bylo možno naposled aplikovat thiacloprid. V roce 2020 mohli naši pěstitelé naposled používat přípravky s účinnou látkou beta cyfluthrin a zeta cypermethrin. V polovině roku 2021 došlo k zákazu alpha cypermethrinu.
S dalšími omezeními je potřeba počítat i do budoucna v rámci takzvané Zelené dohody pro Evropu. Do roku 2030 by se mělo snížit používání pesticidů o polovinu a průmyslových hnojiv o dvacet procent. Čtvrtina půdy by se ke stejnému datu měla nacházet v režimu ekologického zemědělství.
Iniciativa evropských ekologů chránící včely dokonce požaduje do roku 2035 úplný zákaz používání všech chemických přípravků na ochranu rostlin. Otázkou zůstává, zda plánované cíle bude možno zodpovědně uskutečnit tak, aby v Evropě podstatně neklesla produkce potravin.
Včely a ochrana rostlin nazval své vystoupení Ing. Dalibor Titěra, CSc., z Výzkumného ústavu včelařského, s. r.bo. Podle jeho slov hrají včely v zemědělství dvojí roli. Na jedné straně představují potenciální oběti a na straně druhé zase pomáhají pěstitelům.
Včely nepoškozují jen prostředky na ochranu rostlin. Více jim škodí nevhodné zacházení chovatelů, nemoci nebo nedostatek vody. Cizorodé a toxické látky se dostávají včelám do potravního řetězce. Na některých lokalitách žije nadměrné množství včelstev, a to představuje problém při shánění obživy. V průměru se na území ČR vyskytuje osm až devět včelstev na kilometr čtvereční, což představuje velké množství.*
