Efektivitu rostlinné produkce ovlivňuje nejenom to, co se děje na poli před sklizní, ale i kvalita posklizňové úpravy a podmínky skladování. Významnou úlohu přitom sehrává ochrana nejenom před škůdci, ale též před spoustou patogenů, ať už z řad bakterií, hub či kvasinek, které mají na svědomí větší či menší ztráty. Pro prevenci i ošetření napadených zrn je používána celá řada osvědčených postupů a prostředků, ale i tak je třeba hledat a testovat nová, efektivnější či bezpečnější řešení.
I když by to mohlo vypadat, že výsledek sklizně je určující pro efektivitu produkce, tak zvládnutí skladování je pro konečný výsledek mnohdy důležitějším faktorem. V některých zemích totiž není až takovým problémem vypěstovat například dostatek obilovin, ale zajistit jejich odpovídající skladování, aby nedocházelo ke ztrátám, které v některých oblastech přesáhnou i padesát procent.
Není se co divit, že vědci z indické Visva Bharati University byli jedněmi z těch, kteří se vydali na cestu za novými, efektivnějšími prostředky ochrany skladovaných obilovin a začali podrobným přehledem rizik a možností, s jehož pomocí se snažili nalézt vodítka k různým příčinám a původcům napadení rýže, pšenice a kukuřice ve skladech – především plísněmi a bakteriemi – a identifikovat možnosti jejich optimálního ošetření proti patogenům.
Volba vhodné plodiny vychází z podmínek konkrétní lokality. V celosvětovém měřítku je rýže (Oryza sativa) druhou nejdůležitější potravinářskou obilninou. Představuje přibližně 20 % kalorií, které jsou lidmi na celém světě zkonzumované a jako základní potravina slouží v Asii a Africe. Pšenice (Triticum) je mezi obilninami světovou jedničkou, a to nejenom proto, že je významným zdrojem sacharidů, ale z širšího pohledu se jedná také o hlavní zdroj rostlinných bílkovin v jídelníčku člověka. Pšenice obsahuje přibližně 13 % bílkovin, což je ve srovnání s jinými běžnými obilovinami poměrně vysoká hodnota. Na druhou stranu se ale jedná o bílkoviny střední až nízké kvality, a to zejména z hlediska obsahu základních aminokyselin. Konzumuje-li se pšenice ve své celozrnné podobě, představuje i velmi dobrý zdroj dietní vlákniny. V každém případě se poptávka po potravinářské pšenici celosvětově zvyšuje, a to například díky jedinečným vlastnostem lepkových proteinů, které usnadňují výrobu některých oblíbených potravin. Další důležitou plodinou, která se v mnoha částech světa dostala do kategorie základních potravin, je kukuřice (Zea mays), i když má mnohem širší spektrum využití pokrývající více oborů lidské činnosti. Velká část vypěstované kukuřice se využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata, dále slouží pro výrobu elektrické energie v bioplynových stanicích, v lihovarech z ní vzniká etanol a našlo by se bezesporu ještě mnohé využití a spousta kukuřičných produktů.
Ohrožení zásob
Jak už bylo naznačeno, tak sklizní to ještě ani zdaleka nekončí. Úrodu je potřeba odpovídajícím způsobem uskladnit, aby před prodejem či zpracováním došlo jen k minimálním ztrátám. Zrna obilovin mohou být při optimálních podmínkách skladována mnoho let, ale potřebují patřičnou ochranu před znehodnocením, které mívají na svědomí škůdci, plísně, hlodavci, roztoči nebo bakterie. Poškozením obilek se dramaticky snižuje hodnota zrn, zejména pro potravinářské či krmné využití, redukuje se i jejich hmota a významně se snižuje životaschopnost zrn, která je klíčovou vlastností u osiva.
