Kukuřice na rozdíl od ostatních plodin nevyžaduje během vegetace časté vstupování do porostů. Dobře založené porosty kukuřice se za určitých podmínek obejdou bez dalších agrotechnických zásahů.
Vedle kvalitního zasetí je ochrana proti plevelům jedním z nejdůležitějších agrotechnických zásahů. Kukuřice je v raných stadiích vývoje velmi citlivá na plevele. Pokud v tomto období plevele nevyřadíme včas z konkurence, mívá to za následek snížení výnosů jak silážní hmoty, tak zrna. V praxi často panují mylné názory, že kukuřice je schopna se při dlouživém růstu s konkurencí plevelů vyrovnat.
1. Preemergentní ochrana - základní způsob hubení plevelů v kukuřici. Chemické přípravky volíme podle spektra plevelů, které chceme hubit a vždy se řídíme Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin, metodickou příručkou a návodem na etiketě přípravku. V oblastech, kde se vyskytují pouze dvouděložné plevele, bez omezení z důvodu PHO většinou vystačíme s přípravky na bázi atrazinu (Atranex 50 SC, Gesaprim 500 WF a další). V oblastech, kde se vyskytují jak dvouděložné plevele, tak také jednoleté prosovité trávy, jde při využití preemergentní ochrany zpravidla o kombinaci dvou přípravků. Na pozemcích, kde nejsou žádná omezení z důvodu PHO, je nejvhodnější využít kombinací účinných látek atrazin + acetocholor (Atranex 50 SC, Gesaprim 500 WF + Guardian EC, Trophy a popřípadě některé další přípravky) pokud možno se zapravením do půdy.
V případě omezení z důvodu PHO nahrazujeme atrazin účinnou látkou cyanazin (přípravek Bladex 50 SC). Také je možné využít účinné látky izoxaflutole (přípravek Merlin750 WG), která hubí jak prosovité trávy, tak dvouděložné plevele. Rovněž tyto kombinace je vhodné zapravit do půdy. Především v aridních oblastech zapravení výše uvedených účinných látek zvyšuje jejich účinnost proti aplikaci na povrch půdy. Velmi důležitá je hloubka zapravení. Měla být maximálně do 5 cm. Při hlubším zapravení se může účinnost snížit. Při aplikaci na povrch musí být pozemek bez hrud, jinak se účinnost velmi výrazně zhoršuje a pak jsme nuceni dělat další opravné zákroky postemergentními přípravky a výrazně si celou ochranu proti plevelům prodražujeme.
2. Postemergentní ochrana – nosný způsob ochrany v oblastech s omezeními z důvodu PHO s výskytem pouze dvouděložných jednoletých plevelů. Zde máme k využití široké spektrum účinných látek - sulfonylmočoviny, bromoxinil, mimo pásma látku 2,4, D, atd. Přípravky volíme vždy podle plevelného spektra a máme k dispozici preparáty v různých cenových rovinách. U veškerých postemergentních preparátů platí základní pravidlo: ochranu je třeba dělat včas, max. do pátého až šestého listu kukuřice, kdy plevele jsou v raných růstových fázích. Pozdější aplikace má za následek zhoršenou účinnost na plevele, což vede k používání horních hranic účinných látek. To mívá často za následek poškození porostů kukuřice a jednoznačně se celá ochrana opět prodražuje.
I pro oblasti s výskytem prosovitých trav máme k dispozici celou řadu velmi kvalitních účinných látek, které hubí jak tyto trávy, tak dvouděložné plevele. Při využití těchto přípravků činí největší problém termín aplikace, poněvadž prosovité trávy mají velmi dlouhé období vzcházení a je velmi obtížné vystihnout optimální dobu zákroku. Pak jsou velmi často k vidění porosty, ve kterých vzcházejí další vlny ježatky a účinnost přípravku již odezněla. V takových situacích již bývají porosty kukuřice v pokročilém stadiu vývoje a není možné opakované použití těchto preparátů. Výsledkem je potom stav, že se ježatka v porostech musí ponechat a i když její škodlivost nemusí být vysoká, vysemení se a zvyšuje půdní zásobu semen. V těchto případech prosovité trávy lépe kontrolují preemergentní přípravky s reziduální účinností.
3. Hubení pýru - v kukuřici i přes značný pokrok stále problém. Nejlépe je orientovat se na hubení pýru v předplodině, především v obilnině před sklizní a nebo na strništi účinnými látkami glyphosate IPA, glyphosate, sulphosate a popřípadě i jinými. Pokud pýr v kukuřici podceníme, způsobí nám velké starosti a škody. Hubení pýru v porostech kukuřice je možné účinnými látkami rimsolfuron a nicosulfuron (přípravky Titus 25 WG a Milagro ). Pýr v kukuřici se nám podaří utlumit, ale bohužel nejde o hloubkový účinek. Navíc je potřebné pro dobrou účinnost proti pýru jeho určité růstové stadium (3 – 4 listy ), a to je někdy v nesouladu s optimálním růstovým stadiem kukuřice (3. - 6. list).
4. Hubení pcháče – v kukuřici lze provádět velmi dobře. Pcháč v kukuřici škodí především tím, že má dostatek času na dozrání a vysemenění. Větrem se pak semena šíří na velké vzdálenosti a původně z lokálního problému se v krátké době stává velkoplošný problém. Navíc ve vlastních ohniscích dochází k posílení podzemních oddenků a rozrůstání vlastních ohnisek. Pak se hubení stává obtížnější a nákladnější. Ve vlastních ohniscích pcháč kukuřici úplně potlačí. Při hubení pcháče nemusíme ošetřovat celoplošně, ale stačí ohnisková aplikace přípravků. K hubení pcháče nám Seznam registrovaných přípravků nabízí poměrně širokou škálu účinných látek (dicamba, 2,4 D, rimsulfuron, clopyralid a další ). Podle stavu zaplevelení a požadovaného účinku pak na pcháč volíme přípravek. Hloubkový účinek vykazuje především účinná látka clopyralid (Lontrel 300).
Stránku připravil Ing. Karel Prokeš.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobry den,chci se zeptat ,ktery herbicid pouzit do kukurice na hubeni topinamburu,uz se je pokousim hubit nekolik let a úporad se me to nedari.Dekuji Hnilica