Na stanovení výnosu brambor je sice ještě brzy, konstatoval doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc., na odborném semináři k ochraně brambor, který uspořádaly Výzkumný ústav bramborářský a Poradenský svaz - bramborářský kroužek ve spolupráci s některými firmami, dodávajícími pěstitelům brambor sadbu a prostředky na chemickou ochranu, 21. srpna v Havlíčkově Brodě. Odhadujeme ale, že sklizeň bude nižší asi o 20 % než loni.
Důvodem není pouze pokles pěstitelských ploch brambor (na 54 tisíce ha, což je 47 % roku 1989), ale hlavně vysoký výskyt houbových chorob.
První problémy letos nastaly už při výsadbě. Ta se vlivem nepříznivého průběhu povětrnosti opožďovala, mnohé partie sadby byly odklíčeny a řada porostů byla napadena kořenomorkou bramborovou. Její výskyt byl letos podle Ing. Ervína Hausvatera, CSc., který se ve svém vystoupení věnoval houbovým chorobám brambor v roce 2001, velmi silný. Důvodem tohoto stavu ovšem nebylo pouze počasí, ale také skutečnost, že na mnohá pole nebyla vysazována certifikovaná a mořená sadba, přestože její nabídka je velmi široká. V současné době je v našem sortimentu brambor 108 odrůd. Převládají odrůdy holandské a německé, českých je asi jedna třetina. Mezi nejpěstovanější patří Impala, Marabel, Dali, Ornella (česká) a Rosara.
Další ranou našim bramborářům byl časný nástup infekce porostů plísní bramborovou. Prognózu výskytu této závažné houbové choroby sice Státní rostlinolékařská správa pravidelně zveřejňuje, ale údaje jsou vzhledem k používané metodice, u níž nelze dosáhnout přesnosti až na jednotlivé lokality, pouze orientační. Rozhodnutí o chemické ochraně je vždy záležitostí agronoma. Členům Bramborářského kroužku zasílá Výzkumný ústav bramborářský pravidelné informace a doporučení k ochraně porostů brambor proti chorobám a škůdcům , včetně plísně bramborové. Silný tlak plísně bramborové trvá již tři roky a letos byl největší. Plíseň byla podle pozorování na vybraných honech aktivní dokonce v horkých a suchých dnech, což rozhodně není obvyklé. Letos se bez chemické ochrany opravdu neobešel nikdo. Nastala extrémní situace, kdy infekce většinou přešla z natě na hlízy a značný podíl hlíz je jí napaden. Bude to pochopitelně znamenat ztráty na výnosu, špatné zpeněžování takové produkce a hlavně velké problémy při skladování postižených partií, které budou následně více napadány skládkovými chorobami.
Co odborníci z Výzkumného ústavu bramborářského v této situaci, kdy se již mnoho zachránit nedá, pěstitelům doporučují? Především pečlivě zmapovat pole s bramborami, stanovit harmonogram sklizně a na její závěr ponechat hony, kde je nejvíc hlíz plísní bramborovou napadeno. Tyto partie potom skladovat odděleně a během skladovacího období jim věnovat zvýšenou pozornost. Opatřením, které je nutné udělat každý rok, bez zřetele na výskyt chorob, je příprava skladů - jejich mechanické vyčištění a dezinfekce.
Na závěr semináře měli účastníci možnost prohlédnout si polní pokusy ve Výzkumné stanici Výzkumného ústavu bramborářského ve Valečově. Pokud se ovšem nebáli bláta. Den před přehlídkou tam totiž během krátkého času spadlo 50 mm srážek, částečně ve formě krup. Mohli také vizuálně ohodnotit 111 odrůd, u kterých byly vykopány vždy tři za sebou jdoucí trsy. Po vydatném dešti byly hlízy omyté, takže na nich byly vidět všechny vady – strupovitost, vločkovitost, zelenání, deformace apod. A které odrůdy v anonymní soutěži nejvíce uspěly? Z velmi raných to byly Flavia, Velox, Carera a Vera, z raných Beladone, Dali, Kordoba a Secura, z poloraných odrůd kříženec Y-91-123, Milva a Rembrant, z pozdních česká odrůda Samanta, Morene a Asterix.
Ing. Dušana Hofmanová
