Obnova travních porostů je dosud nejrozšířenější způsob introdukce kulturních druhů na luční a pastevní stanoviště. Využívá se jí zejména po rekultivacích, dlouhodobém využívání travních porostů spojeném se vznikem terénních nerovností, po silné degradaci travního porostu v důsledku dlouhodobého nevyužívání či nerespektování zásad pratotechniky a po vyčerpání všech konzervativních pratotechnických opatření k opětovnému zkulturnění (chemická ochrana, hnojení, sečení).
Z plevelných trav jsou těžko odstranitelnými překážkážkami metlice trsnatá, bezkolenec bílý, medyněk vlnatý a měkký, těžko hubitelnými pleveli jsou bolševník, podběl a přeslička a v poslední době na poměrně velké výměře TTP štovíky. Kriteriálním hodnocením stupně degradace travního porostu je výskyt méně než 50 % kulturních druhů trav a jetelovin.
Způsoby obnovy
Při klasické obnově zařazujeme dočasně dvou až tříletý osevní postup rozorání travního porostu a zařazení polního období (kukuřice na siláž, krmná řepa, ozimý ječmen na GPS). Při rychloobnově provádíme výsev následně po rozorávce. Nejlepší zakládání obnovených porostů je čistosevem, tj. výsev pastevní či luční směsky bez krycí plodiny na jaře, popřípadě po první seči. Z krycích plodin lze doporučit oves s výsevkem do 60 kg.ha-1 sklízený na počátku metání.
Na oratelných stanovištích s mocností ornice nejméně 150 – 200 mm a svažitostí do 10 – 12° a s nízkou kamenitostí provádíme obnovu orbou. Před orbou se zpravidla podle potřeby vápní, zejména na kyselejší půdě. Vápenatá hnojiva se aplikují v dávce 1 – 6 t.ha-1 CaO v závislosti na pH/KCl, půdním typu a ročním úhrnu srážek. K orbě používáme otočné pluhy s předradličkou se šroubovitými plužními tělesy, která dokonale zaklopí drn a omezí regeneraci plevelů. Výhodné je zařadit před orbou diskování, popřípadě mělké povrchové zpracování rotačním kypřičem do hloubky 50 – 70 mm. Tak je rozpracován drn, který se potom lépe zaklopí. Usnadníme si tím následnou předseťovou přípravu a zajistíme kvalitnější výsev a vzcházení vysetého osiva.
Na neoratelných stanovištích, zejména v horských a podhorských oblastech, s mělkou půdou (s mocností ornice menší než 150 mm) a na kamenité půdě a svazích nad 12° používáme k likvidaci původního travního společenstva diskové brány BDT 2,5 a diskové podmítače. Operaci provádíme opakovaně křížem, aby byl dokonale rozřezán drn a byl promísen s půdou. Za suššího počasí diskujeme s časovým odstupem, aby drn včetně plevelů odumřel.
U obou způsobů obnovy lze k lepšímu odplevelovacímu účinku použít systemický herbicid Roundup (úč. l. glyphosát) v dávce 4 – 9 l.ha-1 (podle zaplevelenosti) aplikovaný dva až tři týdny před zásahem.
Předseťová příprava spočívá v opakovaném smykování a vláčení pozemku po aplikaci živin a válení Pokračujeme výsevem na hloubku 10 – 30 mm. zavláčením osiva a válením nejlépe rýhovanými a kotoučovými vály cambridge anebo Crosskill Ringe, které zanechávají povrch nerovný a brání vytvoření souvislého škraloupu v případě následných dešťů. Po zapojení porostu následuje odplevelovací seč a přihnojení porostu a další sečné či pastevní využití obnovených travních porostů. Výživa a hnojení travních porostů je předmětem samostatných metodik, a proto ji dále nerozvádíme. V případě zaplevelení porostu provádíme ochranu pesticidními přípravky a jejich směsmi podle platného Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin.
Rychloobnovu travních porostů lze nyní provádět i rotační frézou s výsevní lištou (secí exaktor fy Horsch). Je to stroj pro minimální povrchové zpracování půdy s vyloučením zásahů pod hloubku setí. Konstrukčně je založený na horizontální půdní fréze, která plochými noži odřezává do nastavené hloubky půdní vrstvu a intenzívním zpracováním vytváří směs půdy a rostlinných zbytků, které vrhá směrem dozadu za stroj v pořadí podle hmotnosti. K osivu tedy padá jemnozem a postupně k povrchu větší části skývy, kameny a rostlinné zbytky. Frézováním se obnažuje pevné seťové lůžko, na které se z výsevní lišty klínového profilu pneumatickým způsobem více otvory vysévá osivo.
Stroj je výkonný a odolný vůči povrchovým kamenům i neodstranitelným kamenům. Odpadá tedy sběr kamenů. Výkon stroje je při urovnávání povrchu a zpracovávání organické hmoty 1,2 – 1,4 ha.h-1, při setí 1,2 – 1,8 ha.h-1 při záběru stroje 3 m. Nejsou-li použity chemické přípravky (národní parky, CHKO, pásma hygienické ochrany vod aj.), je třeba uskutečnit minimálně dvojnásobný přejezd pozemků v období před nástupem vegetace a potom setí secím exaktorem. V případě větší zaplevelenosti (například metlicí trsnatou) je potřebné vícenásobné nasazení stroje, nejlépe v kombinaci podzim (dvakrát) a jaro (dvakrát). Před prvním přejezdem je nutné narušit travní porost kombinovaným kypřičem GF (záběr 3 m). Při použití Roundupu (3 – 8 l.ha-1 podle výskytu houževnatých plevelů) stačí před výsevem jeden přejezd na urovnání povrchu.
Pastevní a luční jetelotravní směsy pro obnovu
Navrhování jetelotravních směsí pro obnovu vychází z konkrétních požadavků uživatele, agroekologických podmínek stanoviště, způsobu a délky využívání a limitů vznášených v rámci národních parků, PHO a CHKO. V našich rozmanitých geografických podmínkách, rozdílném klimatu a rozložení srážek je třeba volit vhodné druhové složení směsek. Náš sortiment druhů a odrůd trav má úzké meziodrůdové rozdíly zejména v ranosti, na rozdíl od západoevropských odrůd, které však mají z hlediska přezimování a odolnosti vůči plísni sněžné v našich podmínkách omezené využití.
Výsledky dlouhodobých pokusů ukazují, že výnosově jsou stabilnější směsky s vytrvalými a produkčními druhy Jde o dlouhodobé pokusy s lučními jetelovinotravními směskami na stanovišti Jevíčko. Pokusy jsme založili v roce 1990 obnovou původního travního porostu. Před zasetím jsme pokusné stanoviště hnojili 60 kg N.ha-1 ve formě LAV (27,5 % N), 95 kg P2O5.ha-1 a 95 kg K2O.ha-1. Podzimní dávky hnojiv byly stanoveny na 60 kg P2O5 a 60 kg K2O.ha-1.
Dusíkem jsme v prvních dvou užitkových letech nehnojili. Od třetího užitkového roku hnojíme dávkou 120 kg N.ha-1, dělenou pro luční využití dvakrát 60 kg, aplikovanou na jaře a po první seči. Využití porostů je v případě lučních směsí třísečné: první seč na počátku metání Kory či Feliny, druhá seč po sedmi týdnech, třetí do konce září.
O vytrvalosti obnovených jetelovinotravních směsek rozhodují použité travní druhy. Z pratotechnického hlediska řadíme k nejprodukčnějším a vytrvalým (více než 10 let) travním druhům kostřavu rákosovitou a festucoidní mezirodové hybridy, srhu říznačku, ovsík vyvýšený, sveřep bezbranný, psárku luční, lipnici bahenní a luční, psineček výběžkatý a lesknici rákosovitou; k vytrvalým, ale méně produkčním travním druhům se řadí kostřava červená, sveřep sitkanský a psineček tenký. Ke středně vytrvalým (5 - 10 let) a produkčním v prvních 3 – 4 letech řadíme bojínek luční; středně vytrvalý, ale málo produkční je trojštět žlutavý. Nejméně vytrvalý, ale produkční jsou jílek vytrvalý (3 – 5 let), kostřava luční a loloidní mezirodové hybridy (2 – 3 roky). Zcela nevytrvalá a velmi málo produkční je poháňka hřebenitá. Z typických pícních druhů klesá v posledních 10 – 15 letech význam kostřavy luční a jílku vytrvalého a naopak nastupuje do popředí kostřava rákosovitá a mezirodové hybridy festucoidního typu, což se výrazně promítá do doporučení na složení jetelovinotravních směsí pro obnovy travních porostů.
Z jetelovin je nejvytrvalejší a nejprodukčnější vojtěška setá (vytrvalost až 8 let). Je však vhodná pouze do půdy s neutrálním pH a na TTP s nižší hladinou spodní vody. Nosnou jetelovinou je na loukách jetel luční s vytrvalostí v provozních podmínkách 2 – 3 roky a velmi dobrou produkční schopností. Pro pastviny je nosnou jetelovinou jetel plazivý, který má nižší produkční schopnost, snáší však velmi dobře sešlapávání. Jetel plazivý zařazujeme i do lučních směsí na lepší zapojení prázdných míst vzniklých v důsledku obhospodařování. Doplňkovými jetelovinami jsou jetel zvrhlý, štírovník růžkatý a v sušších oblastech s dostatkem vápníku vičenec ligrus. V našich podmínkách dodávají jeteloviny porostům 120 – 150 kg.ha-1 rhizobiálního dusíku, o který je možné snížit dusíkaté hnojení. Seznam odrůd trav a jetelovin zapsaných v ČR ve Státní odrůdové knize je vydáván každoročně Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.
O vytrvalosti, produkční schopnosti a dobrém zápoji nerozhoduje až tolik počet druhů ve směsce, jak se tradovalo, ale přítomnost produkčních a stanovišti odpovídajících druhů, jako jsou srha říznačka, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený, bojínek luční, částečně i trojštět žlutavý, a dále přítomnost druhů s rychlým vývojem v prvních třech letech, jako jsou kostřava luční a jílek vytrvalý. Stále významnější místo v sortimentu našich trav zaujímají mezirodové hybridy (MRH), které mají vyšší obsah sacharidů, zejména vodorozpustných, ale i vnitrobuněčné sušiny, nižší obsah dusíkatých látek, což zlepšuje koeficient silážovatelnosti S/NL.
Závěr
Cílem obnov je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího travního porostu u silně zdegradovaných luk a patvin. Technologie obnovy je nyní ustálená, hlavní pozornost se věnuje složení směsí pro obnovu zaměřená na vytrvalost, produkční schopnost a kvalitu píce z obnovených travních porostů hodnocenou nejen koncentrací živin a energie v píci, ale i dobrovolným příjmem píce.
Ing. Alois Kohoutek, CSc.,
Ing. Věra Odstrčilová,
Ing. Petr Komárek, PhD.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha – Ruzyně,
Výzkumná stanice travních
ekosystémů, Jevíčko
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
29.5.2019 - Dobrý den, děkujeme za dobře srozumitelně podaný článek, mám prosbu , můžete nám dát alespoň přibližný odhad na cenu provedení výše v článku uvedeného provedení obnovy TTP, jedná se o 1,5 ha v kopcovitém terénu, v oblasti srážkového stínu, spíše chudá a kamenitá půda. Pokud poradíte, budeme vděčni i za přibližný odhad.S pozdravem manželé Sládečkovi, Zásada u Kadaně 21.