Co to vůbec je obměna osiva? Jednoduchá odpověď by byla, že je zaseto osivo, které zemědělec nakoupí od specializovaných semenářských nebo šlechtitelských firem nebo jejich dealerů a jeho kvality jsou potvrzeny úřední nebo firemní autoritou.
Taková odpověď nám pro současné hodnocení nestačí. Na tuto kategorii se musíme podívat z více hledisek. Základním hlediskem je, že prostřednictvím této semenářské kategorie vstupuje odrůda jakékoliv plodiny do zemědělské praxe. To znamená, že prostřednictvím obměny osiva se odrůda realizuje.
Ještě před tím, než k této realizaci dojde, prochází odrůda náročným zkoušením ve státních odrůdových zkouškách. Tam jsou potvrzeny její základní charakteristické znaky a ověřena její užitná hodnota.
Protože je odrůda biologickým útvarem, který v průběhu pěstování v zemědělské výrobě podléhá vlivu mnoha činitelů, může docházet, a taky dochází, k mnoha fenotypovým a genotypovým změnám, což vede ke zhoršování biologických a hospodářských vlastností. Je nutné tyto negativní dopady u odrůdy co nejvíce omezit. K tomu slouží především udržovací šlechtění, jehož hlavním úkolem je zachovat u odrůdy typické znaky a vlastnosti (včetně výkonnostních a jakostních) na úrovni, na jaké byly při registraci. Výsledky udržovacího šlechtění se prostřednictvím systému výroby uznaného osiva v semenářských organizacích projeví v zemědělské praxi nákupem certifikovaného standardního nebo obchodního osiva, tzn. jeho obměnou.
Dalším úkolem obměny osiva je omezení vlivu chorob přenosných osivem. Je to problém, který nabývá na rozměrech po roce 1989. Důkazem je rozšíření například snětí mazlavé a zakrslé u pšenice a výskyty pruhovitosti u ječmene. Bylo by možné uvést i další příklady. Nízká obměna osiva v podmínkách neexistujícího osevního postupu má podstatný vliv na současný stav ve výskytu chorob přenosných osivem.
Rozšíření těchto chorob je v nepřímé úměře k velikosti obměny certifikovaného osiva. Někteří pracovníci mohou namítnout, že příčina je především v nezvládnutí přechodu od rtuťnatých mořidel k mořidlům na bázi organických fungicidů. Samozřejmě, že toto tvrzení patří do příčin rozšíření snětí, ale u certifikovaných osiv by měla být aplikace mořidel v pořádku.
Jedním z dalších úkolů obměny osiva, který má především vliv na kvalitu tržního zboží, na jeho homogenitu, je udržení odrůdové a druhové čistoty. Tento ukazatel má význam především pro dobrou realizaci tržního zboží. Naše zemědělství bude mít vždy u řady plodin nadprodukci, která může být realizována na zahraničních trzích a může se i podílet na zmírnění deficitu zahraničního obchodu našeho státu. Je to především u těch plodin, kde odrůda svými vlastnostmi ovlivňuje kvalitu výroby dalších meziproduktů, které mají přímou návaznost na potravinářský řetězec (například pšenice - kvalita mouky a následně výrobků, ječmen - kvalita sladu a následně piva atd.).
V neposlední řadě obměna osiva omezuje šíření škůdců a plevelů, a to nejen karanténních. Důkazem může být negativní příklad z minulosti, kdy prakticky normovaný výskyt ovsa hluchého v uznaném osivu vedl k rozšíření tohoto úporného plevele z řepařské oblasti do celé republiky. Na významu nabývá i současná globalizace v obchodu s osivem. Pěstitelé používají nejen osiva vyrobená v ČR, ale u některých komodit též osiva vyrobená v zahraničí. Jakýkoliv obchod mimo uznaná osiva může mít dalekosáhlé dopady při šíření karanténních chorob a škůdců.
Co se tedy seje, když je tak nízká obměna osiva? Je to různý materiál a vše se schovává za název farmářské osivo. Farmářské osivo je však trochu jiná kategorie. Zákon 408/2000 Sb., o ochraně šlechtitelských práv ve své příloze určuje jednotlivé druhy plodin, u kterých mohou být vyráběna farmářská osiva. Tato kategorie podléhá evidenci a výběru tzv. farmářských licencí. Zákon je v souladu s patřičnou směrnicí EU. Pro nás to v současnosti znamená, že vše, co neodpovídá příslušnému zákonu, je něco jiného. Pro naši argumentaci to třeba nazvěme černé osivo.
Aby farmářské osivo plnilo svou úlohu tak, jako je tomu v zemích EU, musí být vyrobeno za určitých podmínek. Pro založení semenářského porostu musí být použito certifikované osivo. Musí být vybrán pozemek s dobrou předplodinou, v dobré lokalitě, nezaplevelený atd. Ve své podstatě to znamená, že nelze o moc slevit v požadavcích, které jsou kladeny na výrobu certifikovaného materiálu. Rozdíl je pouze ten, že polní přehlídku zajistí pěstitel a ne pracovník ÚKZÚZ.
Polní přehlídku nelze vynechat, má zásadní význam pro čistotu druhu a pro omezení šíření chorob, škůdců a plevelů. Následný rozbor vzorku po vyčištění již může stupeň kvality polní přehlídky pouze potvrdit. I pro farmářské osivo platí, že do moření musí jít relativně zdravé osivo a že moření je pouze pojistka. Jedině tak bude boj proti chorobám přenosných osivem v celém komplexu používaných osiv účinný. Bohužel, cíleně vyrábí farmářské osivo velmi mizivý počet zemědělských subjektů.
Co je tedy černé osivo? V lepším případě je to nadvýroba z množitelských ploch, kterou semenářské firmy nevykoupily. Je to z ploch, jež prošly uznávacím řízením, čili osivo z nich získané je druhově i odrůdově čisté, pokud nedošlo ke znečištění při zpracování. Jediným prohřeškem je porušení zákona 408/2000 Sb.
Ten horší případ je, když se připravuje z hromady bez zřetele na stav na poli. Použití takového „osiva“ potom přináší veškerá rizika, včetně přenosu chorob, šíření plevelů i nejistého výsledku kvantity i kvality získané suroviny.
Objevily se i případy využívání pro zásev suroviny u hybridních odrůd. Je nutné si uvědomit, že hybridní efekt (většinou u cizosprašných druhů) se projeví právě v té H1 generaci. Dalším přesevem ve velké většině případů tento efekt končí, odrůda se rozpadá a sklizňové výsledky bývají někdy žalostné. Proto pamatovat,že žádný hybrid v kategorii farmářské osivo!
Ke zlepšení celkové situace na úseku využití certifikovaných osiv přijala Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace řadu opatření u svých členů. Byla zpřesněna výroba vyšších stupňů, zaveden důsledně licenční systém a ze strany semenářských podniků příprava totálního nákupu osiva i sadby. To je základní pořádek ve výrobě osiv a sadby. Ale jistě to není ten hnací motor zvýšené obměny osiva. Tím je především důsledné vyžadování dokladů o původu osiva při uzavírání smluv nebo při výkupu suroviny odběratelskými organizacemi. A to se pomalu již děje.
Na urychlení obměny osiva byla ministerstvem zemědělství a zemědělským výborem PS schválena pro rok 2001 dotace na nákup úředně uznaného osiva řepky do 10 tisíc Kč.t-1, osiva ozimé pšenice do 1800 Kč.t-1 a sóje do 20 tisíc Kč.t-1.
Akce byla velmi úspěšná a po předběžném hodnocení došlo ke zvýšení prodeje uznaného osiva u ozimé pšenice o 25 - 30 % proti loňskému roku a řepky se prodalo nejvyšší množství za poslední léta - více než 1500 tun. Věříme, e se tuto jednoznačně kladnou a rentabilní akci podaří zajistit i pro zásev roku 2002.
Co na závěr? Přejme si společně,aby obměna osiva byla co nejvyšší a tím byl položen dobrý základ pro výrobu kvalitní a zdravé suroviny zemědělských plodin, která i ve velmi tvrdém obchodním prostředí EU obstojí v konkurenci.
Ing. Jiří Beran,
Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace
