Evropští zemědělci by se měli zaměřit na pěstování kvalitních obilnin, především potravinářské pšenice, a speciálních plodin. Právě s těmito komoditami totiž mohou uspět na celosvětovém trhu. Tato informace mimo jiné zazněla na mezinárodní tiskové konferenci, kterou na konci března uspořádala v Budapešti společnost BASF.
Vrcholoví manažeři společnosti BASF zde spolu s novináři i zástupci firmy ze zemí střední a východní Evropy nehovořili pouze o své firmě a jejích aktivitách, ale i o mnohých obecných tématech. Blížící se rozšíření Evropské unie, stejně jako předpokládané změny na agrárním trhu, patřilo k těm nejdiskutovanějším.
Východní Evropě blíž
Jak na úvod setkání uvedl dr. Gibfried Schenk, manažer společnosti BASF, region střední a východní Evropy zaznamenal v posledních letech významný nárůst hrubého domácího produktu a na rozdíl od západoevropských zemí má další potenciál růstu. Právě vstup do EU by podle dr. Schenka k tomu měl být dalším impulsem a lze tudíž očekávat pozitivní vývoj v řadě oblastí, a to včetně zemědělství. Jak dr. Schenk dále informoval, firma BASF chce na tyto předpokládané změny reagovat a chce s využitím svých produktů pomoci nárůstu produktivity. Kromě produktů chce BASF zprostředkovat i transfer informací ze západní Evropy, například pomocí podobných setkání jako se tentokrát konalo v Budapešti. Být svým zákazníků blíž je další z cílů firmy. A proto, jak dr. Schenk v Budapešti oznámil, vedení společnosti pro region střední a jihovýchodní Evropy ještě letos přesídlí do Prahy.
Úspěchy firmy
Společnost BASF představil v Budapešti Claus Illing z jejího vedení. Uvedl, že nadnárodní chemický koncern BASF má obchodní zastoupení ve 170 zemích světa, přičemž v 39 zemích má výrobní základny. Pracuje pro něj 87 000 zaměstnanců. Loni dosáhl obratu 33,4 mld. eur a zisku 3 mld. eur. Na investice a akvizice vynaložil 3,5 mld. eur, do výzkumu investoval 1,1 mld. eur.
Výroba je rozdělena do několika oblastí - agrochemie, oleje a plyny, zušlechťovací produkty, plasty a umělá vlákna, ostatní chemie. Agrochemie se na celkovém obratu firmy podílí asi 15 %, tj. 5021 mil. eur. Z toho přípravky na ochranu rostlin představují obrat 3176 mil. eur.
Na tomto obratu se největší měrou - 45 % - podílejí obchody realizované v Evropě, dále 28 % obchody v Severní Americe, 16 % v Jižní Americe a 10 % v Asii, konkretizoval Claus Illing. Pro srovnání dodal, že na celosvětovém obratu ochrany rostlin se Evropa podílí 30 %, Severní Amerika rovněž 30 %, Jižní Amerika 15 % a Asie a Pacifik 25 %.
Nejsilnější postavení má firma BASF na trhu s fungicidy, ty se na jejím obratu v Evropě podílejí 48 %, herbicidy 33 % a insekticidy 19 %. V průměru Evropy je poměr peněz vynaložených na ochranu rostlin jiný. Nejvíce prostředků se vynakládá na herbicidy – 39 %, na fungicidy 33 %, na insekticidy 28 %.
Nízká produktivita východoevropského zemědělství
Claus Illing hovořil dále o budoucnosti evropského zemědělského trhu. Připomenul, jak se bude v příštích několika letech vyvíjet úroveň agrárních podpor. Uvedl, že oproti roku 2004, kdy by zemědělství zemí SVE mělo být podpořeno 1,9 mld. eur, se podpora pro rok 2005 zvýší na 3,8 mld. eur, v roce 2006 na 4,1 mld. eur a v roce 2013 až na 12 mld. eur. Podotkl, že asi 46 % prostředků na přímé platby budou čerpat polští zemědělci, 22 % maďarští a asi 14 čeští. I za těchto podmínek je však podle Illinga nezbytné, aby se zvýšila produktivita práce zemědělství v zemích SVE, což doložil na konkrétních číslech. V deseti zemích SVE, jež zanedlouho přistoupí k EU, totiž v zemědělství pracuje v průměru asi 20 % lidí, přičemž na celkovém hrubém domácí produktu se podílejí jen 7 %. Oproti tomu v zemích stávající EU pracuje v zemědělství 5 % práceschopného obyvatelstva a na hrubém domácím produktu se podílí asi 2 %. Je však nutné podotknout, že čísla hodnotící Českou republiku, Maďarsko či Slovensko se blíží spíše průměru EU nežli průměru zemí SVE.
Evropské šance
Z hodnocení struktury výroby v evropských zemědělských podnicích vyplývá, že jednoznačně nejvýznamnějšími plodinami jsou ve většině oblastí obilniny a především pšenice. Pšenice se pěstuje asi na 50 % ploch a na celkové produkci se podílí asi 25 %. Evropa vyrobí asi jednou čtvrtinu světové produkce pšenice.
Jak však situaci okomentoval Claus Illing, v Evropě se velká část pšenice zkrmuje – celá polovina její produkce. V USA se zkrmí jen čtvrtina produkce. Přitom právě Evropa má dobré podmínky pro výrobu velmi kvalitní potravinářské pšenice, a proto by se na tuto komoditu měli zdejší farmáři zaměřit a Evropa by se měla stát jejím významným exportérem. Šance Evropy vidí odborník také v pěstování speciálních plodin. Pro USA by měly zůstat stěženími exportními artikly kukuřice, sója a krmné obilniny. Pro Jižní Ameriku také sója a cukr.
