Těsně před startem letošní jarní vegetace se na několika místech republiky sešli pěstitelé řepky, aby od odborníků získali fundované informace o tom, jakými agrotechnickými zásahy pomoci porostům k co možná nejlepším výsledkům. Hovořilo se také o tom, že na začátku jara trpěly mnohé porosty nedostatkem živin či že průběh zimy nahrál budoucímu silnému výskytu škůdců.
Jedním z míst konání tradičních jarních seminářů pořádaných Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) byl i Pěnčín na Liberecku, kam se sjeli především pěstitelé řepky ze severních Čech.
Řepka na severu Čech
Zástupce SPZO v tomto regionu Ing. Jaromír Dědek je informoval například o tom, že již na podzim tu byly zaorány asi dvě procenta porostů. Odborník v době konání akce odhadoval, že na jaře k tomu může přibýt ještě dalších 10 % porostů. Nehorší stav porostů byl jak na podzim, tak jaře na okresech Mladá Boleslav a Jičín.
Jak Ing. Dědek ukázal na výsledcích loňského roku, obecně se však řepce v severních Čechách i ve srovnání s ostatními regionu Čechách daří. Loni tu pěstitelé řepky z SPZO dosáhli průměrného výnosu 3,44 t/ha, přičemž špičkoví pěstitelé tu překračovali hranici 4,5 t/ha.
Živiny v půdě chybí
Ing. Dědek však upozornil na jeden ze zásadních problémů regionu, a to na nedostatečnou zásobu živin v půdě. Jak doložil na výsledcích agrotechnického zkoušení zemědělských půd prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, půdám chybí vápník, fosfor a především draslík. Po letošní zimě, během které díky sněhové pokrývce sněhu porosty řepky vegetovaly, byl rovněž problém s nedostatkem dusíku v půdě. Jak uvedl Ing. Jaromír Šaroun z SPZO, včasné regenerační přihnojení dostatečnou dávkou dusíku bylo letos pro řepku obzvláště důležité.
Pozor na rezistentní škůdce
Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze, informoval o tom, že letošní zima vyhovovala také škůdcům, kteří bez problémů přezimovali. Upozornil proto pěstitele řepky na riziko jejich silného tlaku a význam včasného zásahu proti nim. Zmínil také stále aktuálnější problém, kterým je rezistence škůdců vůči některým přípravkům. To se týká především blýskáčka řepkového. Proto je třeba při ochraně proti tomuto škůdci střídat přípravky z různými účinnými látkami a jak Ing. Kazda poradil, pokud není tlak blýskáčka silný, zbytečně nepoužívat ty nejúčinnější přípravky a nezadávat tak důvody ke vzniku rezistence vůči nim.
Fungicid ekonomicky efektivní
Ing. Šaroun hovořil dále ve svém vystoupení o předpokládaném výskytu chorob. Podle jeho slov jde o ročníkovou záležitost. Přesto v období květu doporučil fungicidem ošetřovat. Jak doložil na konkrétních výsledcích, i v letech s nízkým infekčním tlakem hlízenky byla aplikace fungicidu ekonomicky efektivním zásahem. Při použití fungicidů, které díky tzv. green efektu prodlužují vegetaci, však varoval před zbytečným zkrácením vegetace aplikací desikantu. V takovém případě jde o zcela kontraproduktivní zásah, neboť jak Ing. Šaroun zopakoval, čím delší je vegetace, tím vyšší je i výnos.
Příslib slušných cen
Ing. Martin Volf, ředitel SPZO popsal v Pěnčíně situaci na trhu olejnin. Prozatímní vývoj burzovních cen se pro pěstitele řepky jeví nadějně. Ačkoli je trh zemědělských komodit nevyzpytatelný, pozitivní odhady vyplývají mimo jiné z faktu, že již na konci zimy byly na skladech minimální zásoby řepky. Navíc u nás i v blízkém zahraničí rostou kapacity pro zpracování řepky na metylester. A i přes loňskou rekordní světovou produkci většiny olejnin poptávka po těchto komoditách stále roste. Podle Ing. Volfa by však cenu řepky mohl tlačit směrem domů kurs koruny vůči světovým měnám, cena ropy či dopady světové hospodářské krize.
Odrůdy pro novou sezónu
Ačkoliv je letošní sezóna v plném proudu, pro pěstitele řepky bude zanedlouho aktuální i otázka výběru odrůd pro sezónu příští. Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., z ČZU v Praze, proto hovořil mimo jiné o tom, jakých parametrů by si pěstitelé měli u odrůd všímat. Zastavil se například u toho, jak která odrůda reaguje na míru intenzity. Jak ukázaly výsledky pokusů, velmi dobře reagují na zvýšenou intenzitu pěstování například odrůda Labrador, NK Octans, NK Speed, Hornet, Atlantic, Merano. Tyto odrůdy označil doc. Baranyk za výnosově adaptabilní. Za výnosově stabilní označil ty odrůdy, které na vysokou míru intenzity reagují málo, avšak dobrých výsledků dosahují již při základní agrotechnice. Zástupci této skupiny jsou například Manitoba, Remy, Rohan, Ladoga, Asgard.
