Uplynulý rok nebyl pro kukuřici nikterak přelomový ani co se týče výnosů, ani co se týče ploch. Protože však její pěstování úzce souvisí v produkcí mléka, vyvstává otázka, jaké plochy budou kukuřicí určenou na siláž osety v příštím roce. I pokud však dojde ke snížení ploch této plodiny, pěstitelé nemohou kukuřici věnovat méně pozornosti. Právě naopak. Odborníci upozorňují na fakt, že o ekonomice výroby mléka se z velké části rozhoduje již na poli právě při pěstování této plodiny.
Tyto informace zazněly mimo jiné na semináři Pěstování a využití kukuřice od A do Z uspořádané v závěru loňského roku společností Oseva Uni, a. s., Choceň v jihočeských Bělčicích a následně v Pojbukách.
Proč se sníží výměra kukuřice
Ing. Pavel Kopecký z pořádající společnosti na úvod seminářů, které se již stávají tradicí, zhodnotil uplynulou sezónu. Jak uvedl, kukuřice se loni sklízela asi ze 180 tis. hektarů, což znamená jen mírné snížení výměry oproti předchozímu roku. Do budoucna však podle jeho názoru lze předpokládat významnější pokles ploch a to především u silážní kukuřice, což souvisí s poklesem stavů skotu u nás. Na druhou stranu však hovořil o rozmachu výroby elektrické energie v bioplynových stanicích, pro něž je kukuřice takřka nezbytnou surovinou. Ani u zrnové kukuřice Ing. Kopecký nehýřil optimismem. Pěstování této komodity bylo v roce 2009 vzhledem k výkupním cenám na hranici rentability. I to by se mohlo odrazit v poklesu ploch v příštím roce.
Škůdci na vzestupu
Agrotechnickým problémem, nad kterými se Ing. Kopecký při hodnocení pěstitelské pozastavil, byl především výskyt škůdců. V roce 2009 zavíječ kukuřičný opět ukázal, a to po dvou letech jeho slabšího tlaku, jaké hospodářské škody může působit. Na semináři zaznělo také varování před karanténním škůdcem bázlivcem kukuřičným, jež se z východu šíří na naše území. Je proto nezbytné dodržovat jednoznačně daná opatření, která mají jeho dalšímu výskytu zabránit. K těm nejzákladnějším patří nepěstovat kukuřici dva roky po sobě na jednom pozemku. Stranou diskuze nezůstaly ani škody na porostech kukuřice způsobené černou zvěří. Jak však Ing. Kopecký okomentoval, řešení tohoto problému je velmi složité. Doporučil především rozumnou domluvu mezi zemědělskými podniky a mysliveckými organizacemi.
Šetřit na pravých místech
„Z celkových nákladů na výrobu jednoho litru mléka na úrovni 8 Kč/l představuje krmivo asi 3 Kč/l. Jde tedy o jejich velmi významnou část. A navíc takovou, ve které lze ještě ušetřit,“ zaznělo dále na semináři. A jak Ing. Kopecký dokladovat na číslech převzatých od odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby, přestože se mohou zdát náklady na pěstování kukuřice u nás na úrovni 20 000 Kč/ha vysoké, v sousedním Německu jsou ještě vyšší. Avšak po přepočtení nákladů na dosaženou tunu výnosu jsou v Německu nižší než u nás. To napovídá, jakým směrem by se pěstování kukuřice, jež se promítá i do celkové ekonomiky výroby mléka, mělo ubírat. Jednoznačně cestou intenzivní výroby. U kukuřice nelze snížit dávky hnojení, omezit ochranu či zanedbat jakýkoliv jiný článek celé technologie.
Nabídka hybridů
K lepší úrovni a tudíž i lepší ekonomice výroby kukuřice lze přispět i správnou volbou pěstovaných hybridů. Z nabídky Osevy Uni Ing. Kopecký upozornil na několik materiálů. Z těch, které jsou ji již v praxi známé a ověřené zmínil hybridy Patrick, Aurelia, Fanfare, Phantom, Boomerang a Fantastic. Nově nastupujícími hybridy jsou Lars (LG 32.11), Ambiance, Ansyl, Ingrid a Troubadour. A ačkoliv se o něm na seminářích v jižních Čechám příliš nemluvilo, také novinka roku 2010 – hybrid Akorat. Je totiž díky svému FAO 280 určen spíše do teplejších pěstitelských oblastí. Tam se však může podle vyjádření firmy chlubit enormními výnosy suché hmoty a výbornou stravitelností celkové organické hmoty. Vyznačuje se dále rychlým počátečním růstem, výborným zdravotním stavem a odolností ke kořenovému poléhání.
