19.11.2001 | 10:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

O kukuřici na mezinárodních konferencích v roce 2001

V roce 2001 jsem byl na dvou významných mezinárodních konferencích.V maďarské Budapešťi se konalo již 52. zasedání EAAP (Evropské asociace pro živočišnou produkci), v Brně jubilejní desáté Mezinárodní sympozium o konzervaci píce s názvem FORAGE CONSERVATION. Co jsem se na nich dozvěděl nového o kukuřici?

Konference v Budapešti
Každoroční zasedání EAAP dává vědeckým pracovníků z Evropy i jiných částí světa možnost prezentovat výsledky své práce prakticky ve všech oborech, které se nějakým způsobem týkají živočišné produkce. Na zasedáních se vždy sejde více než tisíc účastníků a rokuje se v mnoha komisích a sekcích. V roce 2001 bylo otevřeno osm komisí a ke každé z nich šest sekcí. V komisi výživy bylo předneseno 47 referátů a vyvěšeno 99 posterů. V sekci Silážování a využití siláží ve výživě zvířat bylo předneseno jedenáct referátů, z toho však jen tři se týkaly kukuřice, přednesli je Dr. Avasi, Dr. Dufrasne a Dr. Adamovič. V ostatních sekcích se kukuřičné siláže okrajově týkalo jen velmi málo příspěvků, za zmínku stojí snad jen dva, od Dr. Nicolae a Dr. Čerešňákové.
Dr. Avasi z Maďarska porovnával výhody a nevýhody siláží z čiroku a kukuřice pěstovaných společně na jednom poli. Doporučil kombinace poměru kukuřice k čiroku postupně 2:1, 3:1 a 1:1. Směs kukuřice a čiroku má ve srovnání s monokulturou vyšší výnos (až o 30 %), vyšší obsah vodorozpustných cukrů potřebných pro fermentaci a lepší aerobní stabilitu, ale nižší koncentraci energie i dusíkatých látek (zhruba o 10 %). Stravitelnost organické hmoty in vitro byla v obou případech srovnatelná.
Dr. Dufrasne z Belgie zase porovnával kukuřičnou siláž se siláží z tritikale (byly konzervované s použitím kyseliny propionové) v krmných dávkách mladých býčků a jalovic (v dávce byla ještě siláž cukrovarských řízků a sojový šrot). Krmná dávka se siláží kukuřičnou ve srovnání se siláží tritikale měla vyšší stravitelnost sušiny, organické hmoty (P
Dr. Adamovič z Jugoslávie v pokusech s dojnicemi nahradil v krmné dávce část kukuřice kompostem z různých materiálů (sláma, větve, tráva z parku atd), který byl fermentovaný s využitím houby Pleurotus ostreatus. Nejprve nahradil 1 kg kukuřičné siláže dvěma kilogramy kompostu, pak 2 kg kukuřičné siláže 3,2 kilogramy kompostu. Experiment trval 45 dnů. S přídavkem kompostu se produkce mléka sice snižovala, stejně jako obsah bílkovin a laktózy, ale nevýznamně (P>0,05). Naproti tomu se v mléce zvýšil obsah tuku. Kompost lze přídavkem do krmné dávky zhodnotit, je to údajně ekologické i ekonomické, využijí se tak živiny v něm obsažené. Přídavek kompostu v krmné dávce významně nezměnil její chutnost, ani vůni.
Dr. Nicolae z Rumunska dělal pokusy s krmením volků (jejich počáteční hmotnost byla okolo 310 kg) po dobu 82 dnů kukuřičnou siláží a jadrnou směsí. Kukuřičnou siláž dostávali po celou dobu ad libitum, Jadrnou směs v jedné skupině ad libitum, ve druhé omezeně, a ve třetí částečně omezeně (jen prvních 41 dnů pokusu). Výsledek byl překvapivý, mezi skupinami nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly v celkovém příjmu krmné dávky, ani v přírůstcích živé hmotnosti.
Všechny jmenované příspěvky se týkaly náhrady kukuřice nebo náhrady něčeho jiného v krmné dávce s kukuřicí. Zcela odlišný byl příspěvek, který formou posteru prezentovala Dr. Čerešňáková ze Slovenska. Posuzovala rozdíly v trávení drceného a mletého zrna kukuřice přidaného v množství 27 % do krmné dávky čtyřem kravám. Krávy měly bachorové i duodenální píštěle. Výraznější rozdíly byly pouze u stravitelnosti ADF (65,9 u drceného proti 58,6 % u mletého vzorku) a dusíkatých látek (69,3 proti 64,6 %). Způsob úpravy zrna neměl významný vliv ani na ostatní koeficienty stravitelnosti, ani na základní ukazatele trávicího procesu (pH, obsah volných mastných kyselin, amoniaku).

Konference v Brně
Na Mezinárodním sympoziu o konzervaci píce v Brně se rokovalo ve čtyřech sekcích. V sekci Produkce objemných krmiv měl úvodní referát zástupce ÚKZÚZ Ing. Mareček, zabýval se v něm současnou problematikou kontroly kvalitativních ukazatelů krmiv v chovech skotu. Problematiky kukuřice se jeho referát týkal jen okrajově. O současných trendech v pěstování kukuřice pak referoval docent Diviš z Jihočeské zemědělské univerzity. Rozdělil pěstování kukuřice u nás na několik etap. Od roku 1999 u nás konečně došlo ke stabilizaci plochy kukuřice na siláž na úroveň 240 tisíc hektarů a k růstu průměrného hektarového výnosu, který je nyní 37 tun na hektar. Pro dosažení nulové rentability by však bylo potřebné dosáhnout výnosu 47,5 tuny z hektaru. Odhaduje se, že výnos sušiny je v současné době na úrovni 13,5 tun na hektar. To umožní vyrobit z jednoho hektaru kolem 85 tisíc MJ energie. Pro pěstování kukuřice u nás nejsou podmínky příliš příznivé podmínky, většina ploch leží v bramborářské oblasti (55 %) nebo v oblasti řepařské (35 %). V této sekci byly také dva postery věnovány porovnávání různých hybridů, pouze však s konstatováním rozdílů mezi nimi z hlediska výnosu a krmných hodnot.
Plenární práci v sekci Usměrňování fermentačního procesu siláží a jejich aerobní stability měl profesor Bolsen z USA. Konstatoval, že stávající dostupné údaje poskytují jen velmi omezené informace, výzkum zaměřený na studium procesů aerobního rozkladu siláží zatím nebyl schopen objasnit, proč se siláže tak liší z hlediska jejich vnímavosti vůči aerobnímu rozkladu v průběhu fáze vybírání a zkrmování. Zdůraznil, že co se týká ekonomického významu ztrát sušiny je důležité v průběhu výroby siláží, jejich skladování a zkrmování, věnovat velkou pozornost základním principům fermentace. U kukuřice upozornil na to, že populace vyskytující se na rostlinách kukuřice bývá obvykle charakteristická tím, že obsahuje vysoké počty kvasinek, často sto až tisíckrát vyšší než u populací vyskytujících se na trávách nebo luskovinách. Pak je docela možné, že to hraje i hlavní roli při procesu silážování, zvláště při nedostatečném vytěsnění vzduchu ze silážované hmoty. No a protože se na kukuřici vyskytují hlavně rody Candida, které konzumují zejména kyseliny, vytvářejí se, po otevření siláže, při jejím vybírání ze silážních prostor podmínky pro růst plísní, kromě toho se zvyšuje teplota a ztrácí energie. Proto je u kukuřice při jejím silážování tak významná rychlost naskladňování hmoty a zároveň její důkladné udusání, je třeba, aby v ní zůstalo co nejméně vzduchu, který by mohl být využíván kvasinkami pro jejich další růst a množení.
Dr. Weddell, který je ve Velké Británii jedním z autorů a realizátorů úředního postupu schvalování přípravků pro konzervaci píce a sledování jejich nezávadnosti, ve svém referátu popsal strukturu tamějšího postupu a uvedl výhody spojené s používáním ověřených aditiv. Ve Velké Británii je na trhu nabízeno více než dvě stě takových přípravků. Zvolit ten nejvhodnější produkt je pro farmáře velmi obtížné. Do listopadu 2000 organizace FAAS, která testování přípravků dělá, doporučila 43 produktů, z toho pro kukuřici 9 (6 inokulantů a 3 soli). Ve Velké Británii je však schvalovací systém zaměřen na testování přípravků u trav. Dr. Weddell také srovnával některé schvalovací postupy používané v jiných evropských zemích. Všechny schvalovací systémy jsou, stejně jako systém FAAS, zaměřeny na testování přípravků u středně až středně obtížně konzervovatelné píce, tedy ne na kukuřici (ani ne na vojtěšku).
Pokusy s kukuřičnou siláží inokulovanou speciálním biologickým přípravkem dělal Dr. Mayrhuber z Rakouska. Aerobní stabilita siláže inokulované přípravkem obsahujícím Lactobacillus buchneri byla významně vyšší než siláže bez aditiva. Obdobné pokusy s obdobnými výsledky prezentoval i Dr. Holzer z Rakouska. Dr. Avasi z Maďarska prezentoval stejné výsledky (z jiných hledisek) jako na zasedání EAAP v Budapešti. Porovnával výhody a nevýhody siláží z čiroku a kukuřice pěstovaných společně na jednom poli. Dr. Doležal z Brna posuzoval konzervaci kukuřice a tritikale s využitím chemického přípravku CRIMPSTORE 2000. U siláží s aditivem analyzoval vždy nižší obsah veškerých mikroorganismů, sporulujících, kvasinek, i plísní. Po čtyřech dnech expozice na vzduchu se výrazně zvýšil jen počet kvasinek. Efekt přídavku biologického inokulantu Bioprofit do kukuřičné siláže celých rostlin a palic zjišťoval Dr. Jambor. Přípravek zvýšil aerobní stabilitu, to se mimo jiné projevilo nižším počtem kvasinek a vyšším obsahem propionové kyseliny v pokusných silážích.
Plenární práci v sekci Technologie sklizně, konzervace a skladování siláží měl profesor Harrison z Washingtonské státní univerzity. Upozornil, že po celém světě, nejen v USA nebo v ČR, proces silážování ovlivňují kromě požadavků na uchování kvality silážované hmoty a snižování ztrát také tlaky ekonomické a stále přísnější legislativní opatření, týkající se zejména oblasti ochrany životního prostředí. Tato situace farmáře nutí minimalizovat vliv zemědělské výroby na životní prostředí nebo na ohrožené druhy rostlin a živočichů, ale přitom dosahovat stále vyšších výkonů. Proto se v poradenství začínají používat nové nástroje, a to je programování s využitím modelů. Dva z nich dr. Harrison představil. Model CPM umožňuje krmivářům sestavovat vyrovnané krmné dávky, model DAFOZYM umožňuje vyhodnocovat ekonomiku skladované objemné píce při použití různých silážních prostor. Dr. Harrison také zdůraznil, že se ve světě stále častěji silážuje do vaků. Proto i on uskutečnil několik pokusů se silážováním kukuřice při různých systémech skladování. Výsledky, jak po stránce kvality siláže, tak celoročních nákladů, byly vždy průkazně lepší u skladování ve vacích než v silážním žlabu. Za velkou přednost systému skladování ve vacích považuje vyšší uchování aminového dusíku a zejména nižší ztráty aminokyselin, jejichž vysoký přísun do organismu je nutný zejména v prvních stádiích laktace u vysokoužitkových krav. Dr. Harrison označil za hlavní faktor, který ovlivňuje kvalitu kukuřičné siláže, stádium zralosti porostu v době sklizně. Od okamžiku, kdy se mléčná linie dostane do dvou třetin zrna, nastává zlom - stravitelnost začíná klesat a průchod nestrávených zrn zažívacím traktem začíná být rychlejším (zvyšuje se vylučování nedokonale strávených zrn výkaly). Nutriční hodnotu lze měnit i výškou strniště. V USA se nyní doporučuje strniště o výšce zhruba 50 cm. Z hlediska fermentačního klade dr. Harrison velký důraz na zhutnění naskladňované hmoty. Daleko vyšší vliv než doba pěchování a použitý tlak mají na zhutnění naskladňované hmoty něho její fyzikální vlastnosti (použití drtiče „corn crackeru“ na řezačce považuje za nezbytné). Navíc mechanické ošetření (při použití „corn crackeru“) zlepšuje aerobní stabilitu siláže (pozn. red. to souvisí právě s omezením činnosti kvasinek o čemž již předtím referoval dr. Bolsen).
V sekci Hodnocení konzervovaných krmiv, jejich nutriční hodnota a vliv na zdraví přežvýkavců měl hlavní plenární referát dr. Huhtanen z Finska. Zajímavé je, že jeho tým předpovídá příjem krmiva na základě stanovení stravitelnosti siláže a údajů o její fermentaci získaných statistickou analýzou literárních dat. Systém je prý nyní běžně ve Finsku používán a zjištěné hodnoty jsou sdělovány farmářům spolu s analýzou krmiv. Podle něj bylo například zjištěno, že zvýšení dávky jadrného krmiva o jeden kilogram snižuje příjem sušiny siláže o 0,54 kg. Výsledky naznačují, že příjem krmiva je určován především postruminálním metabolismem a ne zlepšeným trávením přes stěny buněk bachorové sliznice. Zajímavý příspěvek v této sekci měla i Ing. Steidlová z Českých Budějovic, která porovnávala obsah biogenních aminů u 62 kukuřičných siláží v roce 1999 a 51 siláží v roce 2000. Zjistila vysoký obsah tyraminu (482 a 145 mg/kg v roce 1999, resp. 2000) a putrescinu (98, resp. 136 mg/kg). Obsahy ostatních aminů (histaminu, cadaverinu, tryptaminu, spermidinu a sperminu) nebyly vysoké. Náš kolektiv z VÚŽV Uhříněves (Dr. Loučka, Dr. Machačová, Ing. Tyrolová) spolu s Dr. Pozdíškem z VÚCHS Rapotín prezentoval výsledky testací 35 hybridů z roku 2000. Stádium zralosti kukuřice v době sklizně ovlivnilo krmné hodnoty hybridů. Se zvyšujícím se obsahem energie a podílem palic z celých rostlin stoupala u hybridů i stravitelnost organické hmoty. Dr. Bodarski z Polska posuzoval silážní proces u kukuřice z celých rostlin při použití probioticko-enzymatického preparátu Cornsil. Kontrola byla bez aditiva. Přípravek měl pozitivní vliv na kvalitu siláže i ruminální degradaci frakce vlákniny. Dr. Bolsen z USA zkrmoval dvanácti býčkům kukuřičnou siláž nedegradovanou a aerobně degradovanou (odebranou z horní 45 cm vysoké vrstvy nezakrytého sila). Siláž z horní vrstvy měla nižší stravitelnost organické hmoty, horší nutriční i organoleptické vlastnosti. Byl zaznamenán nižší příjem degradované siláže i nižší přírůstky živé hmotnosti.

Co říci závěrem
Myslím, že kukuřice by si na takové konferenci jako je zasedání EAAP zasloužila pozornost podstatně větší. Doufejme, že malé zastoupení příspěvků týkajících se kukuřice na tak velké konferenci byla jen shoda náhod. Zcela odlišný dojem jsem měl z jednání na Mezinárodním sympoziu ke konzervaci píce v Brně. Zastoupení příspěvků v nichž byly prezentovány výsledky výzkumu s kukuřicí bylo vůči příspěvkům věnovaným jiným plodinám vyvážené.
V tomto krátkém souhrnu jsem se snažil jen zhruba nastínit, čemu byla v letošním roce na těchto konferencích věnována pozornost. Je jasné, že výsledky jednotlivých vědeckých týmů nelze shrnout do několika vět. Detailnější informace bylo možné získat diskusí na přednáškách, u posterů nebo při společenských setkání, které tyto akce doprovázejí. Autory příspěvků lze také požádat o jiné separáty s podobnou tématikou. Adresy všech autorů prezentovaných prací měl možnost získat každý účastník obou konferencí.
Děkuji za financování účasti na konferencích z grantu MŠMT Kontakt ME194.

Ing. Radko Loučka, CSc.
VÚŽV Praha - Uhříněves

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down