Sérii zimních konferencí uspořádala počátkem roku společnost BASF, spol. s r. o., na různých místech České republiky. Řečníci se zaměřili jak na herbicidní, tak na fungicidní ochranu širokého spektra pěstovaných plodin. Přítomní se dozvěděli i informace o osivech nabízených společností BASF na českém trhu.
Jako první vystoupila Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Ve své prezentaci se zaměřila na problematiku výskytu a eliminace rzí. Na obilninách podle jejích slov nejčastěji škodí tyto patogeny: na pšenici rez travní, rez plevová a rez pšeničná, na ječmeni rez travní, plevová a rez ječná, na triticale rez travní, plevová, pšeničná a částečně rez žitná, na žitu rez travní a žitná a na ovsu rez travní a rez ovesná.
Jak dále uvedla, rez je heteroecická, v pohlavním cyklu využívá mezihostitele, což umožňuje vznik nových ras. Infekce rzemi se objevuje každoročně především kvůli přezimování teliospor a přezimování v urediostádiu, a také se vzdušnými proudy či lidskou činností šíří na velké vzdálenosti, i mezi kontinenty. Epidemie rzi pak souvisejí s výskytem nových ras, jež překonávají geny rezistence v pěstovaných odrůdách.
Ztráty při napadení
Při napadení obilnin rzemi se snižuje výnos, a to až o 80 % u rzi travní, 70 % u rzi plevové a 50 procent u rzi pšeničné Dále se snižuje počet obilek v klasu, zpožďuje se klíčení napadených obilek, klesá počet vzešlých rostlin a u silného napadení dochází ke zkracování kořenů.
Nové rasy rzí, které často vyvolávají epidemie, napadají odrůdy odolné k dříve se vyskytujícím rzím. „Škody vyvolávají rychleji než běžné rasy a mají také kratší inkubační dobu. U rostlin jsou patrné větší léze, kde patogen sporuluje a pozorujeme také delší dobu, kdy škodí v porostu. Dochází i k vyšší produkce urediospor. Typické pro nové kmeny jsou množení a šíření v širším rozpětí teplot a také rozšíření do dříve nezasažených oblastí,“ uvedla Mgr. Hanzalová. Jako zdroje rezistence ke rzem pak označila plané druhy trav
Odolnost vůči rzem ale netrvá navždy. Jak konstatovala Mgr. Hanzalová, je lepší u polygenně založené rezistence než u monogenně a oligogenně podmíněné. „Patogen mutacemi a jinými mechanismy variability snáze překoná rezistenci řízenou menším počtem genů,“ vysvětlila přednášející.
Genetická ochrana proti rzím je základ, ale každá rezistence stojí rostlinu energii. „Rezistence zřejmě snižuje fitness rostliny. Za přítomnosti patogena se však snížení ztrát díky rezistenci kompenzuje a převyšuje její negativa,“ vyzdvihla Alena Hanzalová.
