Ještě na jaře se mnozí smáli, že zemědělci budou sít letos jařiny až po Velikonocích. Málokdo ale přitom tušil, jak blízko je od pravdy a jak atypická zima a jaro je čeká. Počasí se promítlo do zdravotního stavu ozimů, výskytu škůdců a plevelů, výživy rostlin a ochrany a zároveň přineslo nové zkušenosti. Především na tyto aktuální problémy se zaměřila odborná diskuse na Polním dnu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Jeho součástí vedle přednášek byly i prohlídky polních pokusů, při nichž odborníci seznámili účastníky s jednotlivými výzkumnými úkoly a poznatky.
Text se zaměřuje na informace, které zazněly od pracovníků Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (VÚRV) při odborné diskusi v přednáškovém sále.
Expanze plevelů na orné půdě
Ředitel odboru agroekologie Ing. Jan Mikulka, CSc., poukázal na nové trendy v šíření plevelů na orné půdě. Na pole se podle něj vrací plevele, které byly v minulosti téměř vyhubeny. Jako příklad uvedl chrpu polní, mák vlčí a úhorníky. Objevuje se i fenomén, že se nachází rostliny, které se považují za jeden druh, ale nejde o jeden druh. „Není mák jako mák,“ řekl a porovnal mák vlčí a mák pochybný. Rozdílů mezi nimi je více, liší se listy, tobolkami. Oba máky jsou ozimé, oba mají velkou konkurenční schopnost, ale zajímavé je to, že se liší v růstu a vývoji. Mák pochybný má rychlejší růst a vývoj. Z hlediska fytosanitárního může mák pochybný přinést problémy v pěstování kulturního máku setého, neboť je hostitelskou rostlinou pro škůdce na něm. „Výskyt takových plevelů komplikuje regulaci, protože i tolerance vůči herbicidům může být rozdílná, dodal na vysvětlení.
Čtyři roky sledují ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (VÚRV) expanzi barborky obloučnaté na ornou půdu. V některých oblastech, například ve východních Čechách, hlavně na Rychnovsku, se tento vytrvalý plevel rychle rozšiřuje a přesto uniká pozornosti pěstitelů. Vyskytuje se v řepce, obilninách i pícninách i na neošetřovaných okrajích polí. Problém způsobuje hlavně v řepce, kde kvůli rodové příbuznosti v ní nelze barborku hubit. Barborka má ve srovnání s řepkou rychlejší vývoj, semena se dostávají do půdy, kde přežívají dlouho. Jsou schopny klíčit na jaře i na podzim. V obilninách uniká zásahu herbicidů kvůli rychlému vývoji.
Ing. Mikulka připomněl, že stále se šíří kamyšníky – polní a širokoplodý. Největší výskyt byl pozorován v Polabí a na jižní Moravě. Plevele jsou schopny eliminovat pěstování raných brambor nebo kukuřice z důvodu, že jde o plevelné druhy tolerantní vůči herbicidům. Oba kamyšníky se liší tvarem a barvou semen. Šíří se jak hlízkami, tak semeny.
Na účinek herbicidů proti plevelům působila řada faktorů vlivem atypické zimy a jara. „Aplikace se opožďují, takže růstová fáze plevelů se vždy nedodržuje. V praxi jsme zjistili, že v účinku herbicidu je důležitá kvalita aplikace. „Lze tak pomoci k účinku herbicidu, nebo naopak snížit celkový efekt,“ uvedl postřehy z letošního jara.
Z hlediska plevelů je třeba se zabývat otázkou, zda je lepší klasické zpracování půdy, nebo minimální, poukázal Ing. Mikulka. V ozimých obilninách bývají nyní v podzimních měsících vytrvalé plevele pcháč a pýr, což dříve nebylo, vyskytovaly se až v jarních měsících. Z pokusů ústavu vyplynulo, že při minimálním zpracování půdy na podzim nebo na konci léta se sice poškodí kořenový systém pcháče, plevel však začne velice rychle regenerovat a vytváří za příznivého počasí (vlhko a teplo) v září a říjnu velké množství listových růžic, které pak konkurují ozimým obilninám nebo ozimé řepce. Při hluboké orbě pcháč regeneruje také, ale až z hloubky 20 až 28 cm, proto raší na povrch půdy až na jaře, kdy je jeho konkurenční schopnost nižší, vysvětlil.
Výskyt chorob
Po letošní zimě byly porosty ozimých obilnin naprosto vyčerpané, rozdíly mezi odrůdami byly značné. Za jejich stav ale nemohly choroby, dokonce ani nedostatečná mrazuvzdornost. „Tento atypický rok by nás měl poučit, že je třeba nepodceňovat zimovzdornost“, uvedla na začátek své přednášky pracovnice odboru rostlinolékařství RNDr. Eliška Sychrová.
Na porostech se podle jejích informací z praxe projevily rozdíly v působení mořidel, některá přispěla k lepšímu přezimování. Jaro překvapilo i výskytem braničnatky pšeničné, i když zima k jejímu šíření naprosto nepřispívala.
Houby do jisté míry potlačilo počáteční jarní sucho. Velké rozdíly se projevily v přítomnosti padlí travního. Pšeničné porosty byly zdravé, a když byly napadeny, drželo se padlí jen na spodních listech. Jen v ozimých ječmenech se někde rozjelo, zaznamenala RNDr. Sychrová.
Značné rozdíly byly podle ní v hnědých skvrnitostech, neměly šanci se moc šířit, bránilo jim chladné a navíc deštivé počasí. Trochu komplikovanější situace může nyní být v porostech ječmene jarního, kde nehrozí padlí travní, ale počasí přispívá k rozšíření hnědých skvrnitostí, někde to může být i rhynchosporiová skvrnitost. Upozornila na nebezpečí, že začátkem června a později se může stejně jako v jiných letech rozšiřovat braničnatka pšeničná.
RNDr. Sychrová se zastavila i u dalšího problému, který trápí praxi – u fuzarióz. Microdochium nivale (dříve Fusarium nivale) není podle ní tolik nebezpečné, více škodí jiné fuzariózy rodu Fusarium, které produkují mykotoxiny. Nyní (první týden v červnu) je na ně ale dost chladno. Intenzita výskytu fuzarióz záleží na počasí v době květu obilnin, ideální jsou pro ně teploty kolem dvaceti stupňů, přepršky i rosa. Obilky, které se vyvíjejí z infikovaných kvítků, se nevyvinou, infekce se ale šíří i na okolní klásky. Nebezpečné jsou i pozdější infekce.
Na klasech škodí největší producent nebezpečných mykotoxinů je F. graminearum, nebezpečnost záleží na kmenu. Dříve bylo převážně na Moravě, nyní se vyskytuje převážně v českých krajích Zdůraznila, že počasí se může otočit a makrokonidie fuzárií (F. graminearum a F. culmorum) se mohou vytvořit během krátké doby. Jsou schopny ve vlhku narůst už druhý až třetí den, pak stačí větřík a už se šíří. Přispějí k tomu silné přepršky a teploty 20 oC. Na klasech škodí také F. avenaceum, dá se diagnostikovat jen mikroskopem. Jeho mykotoxiny nejsou ale tak nebezpečné.
Fuzariózní zrna může podle Ing. Sychrové pěstitel poznat už při sklizni. U pšenice jsou bílá, svrasklá, někdy stejně těžká jako zdravá, při mlácení se často rozbijí, na skle necinknou jako zdravá obilka. Jsou plná mykotoxinů. Výkupy je rychle poznají, navíc existují rychlé testy na obsah mykotoxinů. U ječmenů je složitější určit infikované obilky. Bývá u nich výjimkou, když jsou růžová, obalená konidiemi. Mykotoxiny lze s jistotou zjistit mykologickým rozborem.
Ing. Pavel Růžek, CSc., doplnil předchozí informace a zastavil se u výskytu viróz v pokusech výzkumného ústavu v souvislosti s výživou porostů. „Částečně se problémy ukázaly. Postihly převážně řidší porosty, úkolem bylo co nejrychleji poškozené porosty zahustit. Osvědčila se větší dávka ledku vápenatého, po němž zdravé rostliny zareagují a nahradí uvolněná místa. Proto je vhodné vybírat odrůdy s dobrou odnoživostí.“
Ochrana olejnin
Letos byla jakákoli ochrana proti šešulovým škůdcům u řepky olejky zbytečná, protože se nevyskytovali. A ani se nedá počítat s tím, že by ještě došlo k nějakému silnějšímu napadení, informoval doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc. Poznamenal, že řepka letos kvete pozdě a krytonosec šešulový se v ní téměř nevyskytoval.
Nedoporučil pozdní ošetření proti hlízence po opadu korunních plátků. Nehrozí podle něj již ani poškození od bejlomorky kapustové, přestože první generace se lokálně na hlavních květenstvích silně objevuje. Druhá a třetí generace, které bývají významnější a škodí obvykle na bočních stoncích, se v posledních dnech silněji vyskytují pouze na okrajích porostů řepky. „Počítejte ale letos se silnějším výskytem hlízenky a černi, počasí jí velmi svědčí,“ varoval pěstitele.
Výživa rostlin
Zkušenosti především z oblasti výživy rostlin předával účastníkům polního dne Ing. Růžek. Uvedl, že z většiny hnojiv využívaly porosty obilnin dusík velmi dobře. Rostliny začátkem května po vydatných deštích dobře narůstaly. Potvrdilo se, že využití dusíku z hnojiva DAM závisí na srážkách. „V letošním roce nastaly vhodné podmínky pro využití dusíku z aplikovaných kapalných hnojiv, přestože řada porostů byla popálena. Ředění 20 kg N/ha ve formě DAM, ředěné vodou v poměru 1: 5 při aplikaci před metáním, letos popálilo špičky listů obilnin, i když v předchozích letech nikoliv. Jestliže následně zapršelo, poškození se projevilo méně. Ředění hnojiva v poměru 1 : 6 však už bylo bezpečnější. Podobně působily také roztoky močoviny, u kterých v pozdějších fázích vegetace je riziko popálení špiček již při koncentraci kolem pěti procent,“ doložil na výsledcích polních pokusů v Ruzyni.
Schopnost využívat živiny souvisí s teplotou. To bylo podle Ing. Marie Trčkové aktuální zvláště letos, kdy teploty klesly pod normál. Obecně platí, že se stoupající teplotou roste i příjem živin, začíná od dvou až tří stupňů Celsia. Optimální teplota v půdě je pro většinu živin 15 oC. Nejrychleji roste s teplotou příjem draslíku, pak nitrátů a fosforu. Příjem amonných iontů a močoviny je podobný. Příjem amonných iontů je sice rychlejší, ale to samé nelze říci o uložení do nadzemních orgánů. „Rychlejší příjem amonných iontů nemusí být tedy tak výhodné, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože transport je pomalejší,“ zdůraznila.
Ing. Růžek se také zmínil o intenzitě hnojení. Má vliv na to, kolik je dusíku v rostlinách a kolik se ho dostane do horní části, což souvisí s kvalitativními parametry zrna. Letos mohli účastníci polního dne vidět na pokusném pozemku výzkumného ústavu řadu nových odrůd ozimé pšenice, ovšem nebyly ještě vymetané, takže ani na první pohled nebyla vidět produktivita klasu.
„Nové způsoby aplikace dusíku jsou výhodné, tvrdí Ing. Růžek. V Ruzyni zkoušeli pozdní aplikaci DAM ve velkých kapkách na začátku metání ozimé pšenice. Efekt se neprojevil ani tak ve výnosu jako ve kvalitě, obsahu dusíkatých látek. Podobně dobré zkušenosti mají s aplikací DAM s inhibitorem ureázy. V obou případech bylo hnojivo vpravováno na povrch půdy pomocí hadicových aplikátorů.
Ing. Růžek se domnívá, že od plošných aplikací hnojiv se bude částečně ustupovat, a to zejména u bezorebných technologií zpracování půdy. „Lokální aplikace dusíku na půdu, popřípadě do povrchové vrstvy půdy, je výhodná, omezuje ztráty dusíku a zlepšuje jeho využití rostlinami zvláště při nedostatku srážek“. To se podle něj projevilo například letos na jaře, kdy bylo třeba, aby řepka rychle nastartovala. „Protože po hnojení v některých oblastech nebyly včas dostatečné srážky a při běžné aplikaci se k ní dusík nedostal rychle, založila málo větví a výnos bude nižší,“ předpokládá.
Zvětšujte sklady na kejdu
Nitrátová směrnice se částečně změní, ale až od roku 2008. Nynější akční program tak, jak je nastaven nařízením vlády č. 103/2003 Sb., platí do konce roku 2007. Nyní je doba, kdy se připravuje revize nejen tohoto programu, ale i zranitelných oblastí, informoval posluchače ředitel odboru výživy rostlin Ing. Jan Klír, CSc. Podle něj je důležité připravit se například na možné zpřísnění podmínek pro uložení chlévského hnoje na poli, ale také na změny ve skladovacích prostorech na kejdu. Nyní musí kapacita stačit na čtyři měsíce, po revizi zřejmě bude potřebná kapacita o polovinu větší. „Pokud nyní uvažujete, že budete stavět sklad na močůvku a kejdu, tak jej rozhodně budujte na kapacitu odpovídající produkci kejdy za šest až sedm měsíců. Ostatně - současný předpis nevyžaduje pouze čtyřměsíční kapacitu, ale minimálně čtyřměsíční kapacitu v závislosti na klimatických podmínkách. Zvažte - když přijde zima stejně dlouhá jako letošní, tak prostory na čtyři měsíce stejně nestačí,“ vyzval k úvaze přítomné v přednáškovém sálu.
Zdůraznil, že VÚRV vydal aktualizovanou publikaci Ochrana vod, která odpovídá stavu legislativy začátkem roku 2006. Nejde v ní jen o ochranu vod před znečištěním dusičnany, je obecně zaměřena i na podmínky pro dotace, jako jsou evidence hnojení, nakládání se statkovými hnojivy, včetně výpočtů jejich produkce a pravidel pro uložení hnoje na poli.
