V řepce, bramborách, luskovinách, ovocných dřevinách, chmelu a v dalších plodinách lze úspěšně zasáhnout proti mnoha škůdcům insekticidem Mospilan 20 SP. Jeho účinná látka acetamiprid ze skupiny neonikotinoidů přináší některé výhody. Kromě velmi dobré účinnosti a systemického působení, jež umožňuje širší rozpětí vhodného termínu ošetření, to je například šetrnost ke včelám.
A právě připomenutím života včel, jejich významu v přírodě a nutnosti je chránit začal odborný seminář neobvykle věnovaný pouze jednomu přípravku na ochranu rostlin. V prvním týdnu letošního roku jej na dvou místech republiky (v Praze a ve Vyškově) uspořádala firma Sumi Agro Czech, s. r. o., která Mospilan na náš trh dodává, ve spolupráci s katedrou ochrany rostlin Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
V řepce škůdců neubývá
Už za dob mých studií, a to nepatřím mezi mladší ročníky hezkých pár let, bývali škůdci řepky při zkoušce z ochrany rostlin obávanou otázkou. Tenkrát jich bylo hodně a během let jich neubylo, pouze se poněkud změnila škodlivost některých druhů. Dříve nejobávanějšího blýskáčka vystřídali například stonkoví krytonosci a pohroma posledních let šešulový škůdce bejlomorka kapustová.
Jak uvedl Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity, kritické číslo výskytu bejlomorky, které je jeden jedinec na jednu rostlinu, je ve většině porostů ozimé řepky mnohonásobně překračováno. „Ochranu rostlin proti škůdcům je třeba neustále zdokonalovat, věda musí být vždy krok před škůdci. Nelze se také spoléhat jenom na chemickou ochranu, ale věnovat se i jiným způsobům omezování výskytu škůdců,“ zdůraznil Ing. Kazda.
Co tedy proti bejlomorce? Necháme-li stranou agrotechnické zásahy (například přednosti orby proti minimálnímu zpracování půdy), není ani chemická ochrana jednoduchá. Aplikace pyretroidů na začátku květu řepky, která je v praxi hojně používaným zásahem, nezaručuje podle Ing. Kazdy dostatečnou účinnost. Spolehlivější je kombinace pyretroidů s neonikotinoidy (například Mospilanem) a směrování zásahu až do fáze odkvétání porostu. Pyretroid účinkuje na dospělce a přípravek na bázi neonikotinoidů hubí svým systemickým působením larvy.
Ochrana rostlin je věda
Také ovocné dřeviny, nejenom polní plodiny, napadá mnoho škůdců a i v jejich ochraně se dobře uplatní Mospilan. Za hlavní výhodu tohoto insekticidu považuje RNDr. Oldřich Pultar z Bioly, laboratoře působící v rámci Zemědělského družstva Chelčice, významného pěstitele ovoce a průkopníka nových metod ochrany ovocných kultur, jeho razantní účinek. Přesto je například při ochraně proti obaleči jablečnému na jabloních třeba správně zvolit termín ošetření. Mospilan totiž hubí především nejmladší larvy obaleče, zatímco účinnost na dospělce je vedlejší.
Pozor se musí dát také na délku reziduálního působení, kterou mohou proti údaji uvedenému na etiketě přípravku zkrátit různé vlivy. Na jaře to je třeba rychlý růst listů (pokrytí postřikem se tím vlastně zřeďuje), v létě zase působení vysokých teplot a intenzivního slunečního záření, jež urychluje rozklad účinné látky. Zkrátka, i sebe lepší produkt potřebuje k uplatnění svých kvalit správné zacházení.
Účinnost nad rámcem registrace
V chelčické Biole se věnují ochraně ovocných kultur opravdu intenzivně. Mospilan prozkoušeli v nejrůznějších systémech a kombinacích. Během těchto zkoušek zjistili mnohem širší spektrum škůdců i kultur, na které by bylo možné Mospilan použít, než jaké zahrnuje momentální registrace. V jádrovinách je povoleno použití pouze proti mšicím, a to v poloviční dávce než na obaleče jablečného, proti kterému je povolena ochrana Mospilanem pouze na jabloních.
To znemožňuje plné využití potenciálu, který přípravek má. Bylo by například možné použít Mospilan proti obaleči jablečnému i na hrušních a ořešácích, proti pilatkám, zobonoskám a merám na jádrovinách i peckovinách, mšicím, puklicím a štítenkám na jádrovinách, peckovinách, skořápkovinách i bobulovinách, proti květopasům a zobonoskám na jádrovinách, peckovinách, jahodách, malinách i ostružinách. Na rybízu kromě jiných škůdců účinkuje i na obávaného vlnovníka rybízového.
Registrace přípravků na ochranu rostlin v plodinách, které se nepěstují na velkých plochách, a tudíž neslibují odbyt většího množství příslušného pesticidu, je obecným problémem. Nemá-li totiž firma jistotu, že se jí nemalá investice vložená do registrace vrátí, ani se do ní nepouští. V případě ovocných kultur by pomohly tzv. minoritní registrace. Mospilan by se potom uplatnil vedle jádrovin také v peckovinách, rybízu, jahodách a dalších plodinách.
Na semináři se k tomuto problému vyjádřil Ing. Jiří Andr ze společnosti Sumi Agro Czech s ujištěním, že firma se minoritním registracím nebrání, protože si je vědoma jejich potřeby pro širší uplatnění kvalitních přípravků na ochranu rostlin. Nejdůležitějším prvkem tohoto procesu je poskytnutí objektivních podkladů o reziduích v plodinách hlavnímu hygienikovi ČR. Ten totiž v rámci registrací dohlíží na bezpečnost plodin ošetřených pesticidy pro spotřebitele a schvaluje ochranné lhůty mezi posledním ošetřením a sklizní.
Neonikotinoidy – alternativní řešení ochrany
Co tedy uvést závěrem? Japonská obchodní firma Sumitomo Corporation, resp. její specializovaná agrochemická firma Sumi Agro Group, jejíž je Sumi Agro Czech, s. r. o., dceřinou společností, má své zastoupení ve 150 zemích světa. Insekticid Mospilan 20 SP od japonského výrobce Nippon Soda Chemical, kterého Sumitomo Corporation, resp. Sumi Agro Group v těchto zemích zastupuje, označil dr. András Horn, technický ředitel firmy Summit-Agro Hungary Kft. a člověk zodpovědný za vývoj pesticidů v rámci technických plánů Sumi Agro Group ve střední a východní Evropě, za přípravek, jenž nachází velmi silnou pozici v rámci systémů integrované ochrany rostlin. Například v Maďarsku takto figuruje v téměř třiceti plodinách.
Jeho význam podle dr. Horna spočívá kromě jiného i v možnosti alternativního řešení ochrany proti některým škůdcům, a tím předcházení vzniku rezistence. Přesto je odolnost hmyzích populací vůči insekticidům v posledních letech velmi závažným problémem. Na semináři se mu věnoval doc. RNDr. Ing. František Koucourek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně. My se k jeho vystoupení vrátíme v samostatném článku v některém z příštích čísel Zemědělce.
