Světová plocha geneticky upravených plodin neustále narůstá. V současnosti se pohybuje kolem dvou stovek milionů hektarů. S rostlinami s pozměněnou genetickou výbavou, kterých se na světě pěstují více než čtyři desítky, se můžeme setkat ve všech světadílech. Na území České republiky je sice povoleno pěstování geneticky upravené kukuřice, ale v současnosti se nepěstuje.
Ve světě transgenní plodiny ve větším měřítku pěstují už téměř třicet let, od roku 1996. Tehdy se s pěstováním geneticky modifikovaných plodin začalo na území USA, Číny, Argentiny, Kanady, Austrálie a Mexika. V současné době se z celosvětového hlediska geneticky upravené plodiny (GMO) pěstují na celém území Severní i Jižní Ameriky a také v Austrálii. GM plodiny jsou rozšířené v jihovýchodní Asii a v některých oblastech Afriky a Evropy.
Definice říká, že geneticky modifikovaný organismus má cíleně pozměněnou genetickou výbavu způsoby, které v přírodě normálně neprobíhají. Nejčastěji se do určitého organismu uměle vnese gen izolovaný z jiného druhu, což vede k překonání přirozené reprodukční bariéry. V případě některých nových technik šlechtění (NGT) lze cílenou mutagenezí editovat gen bez vnášení úseků cizorodé DNA. V současné době se NGT posuzují na stejné úrovni jako GMO. To by se ale mělo v blízké budoucnosti změnit. Úskalí návrhu evropské legislativy o NGT a návrh řešení popsal RNDr. Lukáš Fischer, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle jeho informace se v rámci Evropské unie připravují nové zákony týkající se NGT, které by se měly dělit do dvou skupin, na NGT 1 a NGT 2.
Rostliny kategorie NGT 1 by měly být rovnocenné konvenčním, a proto by nebylo potřeba je hodnotit ani označovat. Počet změn u NGT plodin by ale byl omezený a rovněž jejich rozsah a typ. Rostliny kategorie NGT 2 by měly vyšší počet nebo rozsah změn. U nich vyvstává nutnost dohledatelnosti a hodnocení rizik. Měly by podléhat legislativě o geneticky modifikovaných organismech. Existuje i alternativní návrh rozdělení nových technik šlechtění do dvou skupin. NGT 1 by měly být rovnocenné plodinám vyšlechtěným klasickým způsobem. Přítomné by byly jen sekvence vyskytující se v genofondu šlechtitele. Počet takových změn by nebyl omezený. V kategorii NGT 2 by se měly nacházet rostliny upravené pomocí nových genetických technik, ale obsahující zcela nové genové sekvence, které se dosud nevyskytují v genofondu šlechtitele.
Alternativní návrh rozčlenění NGT rostlin do dvou kategorií by přinesl určité výhody, ale také rizika. NGT 1 jsou ekvivalentní plodinám vytvořeným klasickým šlechtěním. Přítomné jsou jen sekvence již vyskytující se v genofondu šlechtitele. Počet takových změn v genomu by byl neomezený. K přínosům patří skutečnost, že se jedná o kompromisní návrh zajišťující možnost shody napříč státy Evropské unie, třetími zeměmi i Cartagenskou úmluvou o biologické rozmanitosti. Značení a detekování NGT 1 nedává smysl, protože se vše vyskytuje i přirozeně. Všechny NGT 2 s unikátními sekvencemi jsou detekovatelné. Hodnocení rizika NGT 1 není nutné, sekvence se vyskytují také přirozeně. Nově vytvořené mutace NGT 2 budou hodnoceny. K přínosům nových technik šlechtění patří možnost rychle kombinovat velké množství znaků v jedné odrůdě. Nevýhodu představují omezené možnosti změn ve zjednodušeném režimu u NGT 1.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Foto autorka
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 4/2025.
Úvodní foto: Na území EU se GMO kukuřice pěstuje jen ve Španělsku a v Portugalsku
