Ani startující jarní práce neodradily zemědělce od účasti na odborných konferencích Nové poznatky výzkumu v rostlinné výrobě, které na třech místech republiky uspořádal Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o. Od 5. do 7. března se pěstitelé postupně sešli v Kroměříží, Havlíčkově Brodě a Kasejovicích, aby od odborníků získali informace o zakládání a vedení porostů, o zefektivnění pěstování obilnin, cukrovky, ozimé řepky či máku. Kromě těchto témat, jež jarní semináře pěstitelům tradičně nabízejí, organizátoři konference nově zařadili témata věnovaná Evropské unii, poradenství či informatice v zemědělství.
Právě náš plánovaný vstup do Evropské unie je v současnosti velmi diskutovaný a zemědělcům dělá starosti navrhovaná výše přímých plateb. Jak však ve svém referátu v úvodu konference vysvětlil Ing. Petr Jakobe, CSc., z pražského Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE), na prezentované informace je třeba dívat šířeji a v celém kontextu. Mimo jiné uvedl, že i v případě, že našim zemědělcům bude vypláceno zpočátku jen 25 % z celkové výše přímých plateb, jejich podpora se zvýší. Celková podpora skládající se krom z přímých plateb také ze z příspěvku ze strukturálních fondů, z podpory agroenvironmentálních opatření atd. by mohla činit přes 20 mld. korun oproti stávajícím asi 9,7 miliardám.
Ing. Jakobe dále pěstitelům připomněl, že výpočet výše přímých plateb vycházel z výnosu obilnin dosahovaných v naší zemi za uplynulých pět let, který byl 4,18 t/ha. S tímto výnosem samozřejmě nemůžeme být spokojení, neboť je daleko pod evropským průměrem. Je tedy nepříjemným faktem, že pokles intenzity našeho obilnářství se tak nepřímo odrazil i na výši podpory, která nám bude po vstupu do Evropské unie příslušet. A to bez ohledu na to, jaké procento přímých plateb bude naší zemi přiznáno.
To, že se nízká intenzita v obilnářství nevyplácí, je fakt, který platí, i když pomineme zmíněné informace týkající se výše podpory. Jak dále vyplynulo z vstoupení ing. Jakobeho, nejvyšší rentability pěstování pšenice v našich podmínkách podle šetření VÚZE bylo dosahováno při výnosu nad 5,5 t/ha, a to 41 %. Při výnosu 4,51 – 5,5 t/ha je rentabilita 28,3 %, při výnosu 3,51 – 4,50 t/ha 15,3 %, při výnosu do 3,5 t/ha je již rentabilita záporná.
Ing. Jan Klapka z kroměřížského ústavu oživil agronomům přínosy manažerského účetnictví, užívané v ekonomickém poradenství k optimalizaci hospodaření zemědělských podniků. Seznámil je s praktickými přínosy za sedm let práce v této oblasti. Uvedl zjištěný praktický příklad jednoho z agronomického rozhodnutí, které ve svém ekonomickém důsledku - příspěvku na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku - znamenalo přínos podniku v rozsahu 6 000 Kč na každý hektar obhospodařované a tímto rozhodnutím ovlivněné půdy.
Ing. Antonín Souček pak kromě charakteristiky expertního a informačního systému AGROKROM seznámil posluchače mimo jiné s funkční a evidenční vhodností tohoto produktu k vedení budoucích potřeb rostlinné produkce včetně vazeb na průběžné ekonomické hodnocení.
Další vědečtí pracovníci ústavu poskytli agronomům aktuální informace a novinky z oblastí odrůdové skladby obilnin, řízení jakosti zrna, pěstebních technologií i praktické ochrany hlavních polních plodin.
