Bramboráři se v současné době nacházejí ve zcela opačné situaci nežli tomu bylo před rokem. Tehdy vysoká celková produkce stlačila ceny na velmi nízkou úroveň. Letos, kdy je jasné, že domácí produkce nepokryje domácí poptávku, naopak ceny šplhají na rekordní výši, přičemž podobně se vyvíjí i zahraniční trh. Nejen tyto informace přinesl seminář Obchod s bramborami uspořádaný 17. října v rámci třídenních Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě.
Podle Ing. Františka Nováka, CSc., předsedy Ústředního bramborářského svazu České republiky (ÚBS), bychom zvratů mezi jednotlivými ročníky způsobených rozdíly výnosů a následně rozdíly v cenách našli za posledních deset let několik. Protože výkyvy v produkci a v cenách nejsou českou specifikou, ale postihují v určitých intervalech celý evropský trh, určitě nebudou výjimkou ani v budoucnosti.
Co letošní pokles produkce způsobilo, shrnul ve svém vystoupení Ing. Bohumil Volák, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského, s. r. o. Přestože se brambory sázely v optimálním termínu za optimálních podmínek, následný nedostatek srážek a vysoké teploty vykonaly své. Proto odborník ocenil ty podniky, které i za letošních nepříznivých podmínek dosáhly slušných výnosů. Podle ing. Vokála bude v letošním roce problémem především nedostatek brambor určených ke zpracování na potravinářské produkty. Nedostatek brambor pro průmyslové zpracování by alespoň částečně mohl zmírnit vysoký obsah škrobu v hlízách.
Jak dále na semináři zaznělo, předpokládá se, že kvůli vyšší ceně poklesne spotřeba konzumních brambor.
Falešný obraz českého bramborářství
Podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) z konce května se snížila plocha konzumních brambor oproti loňskému roku o další dva tisíce hektarů a činí tak 29 333 ha. Ačkoliv ČSÚ avizuje provedení dopočtu do konce roku, ÚBS dle vystoupení svého předsedy považuje zveřejnění těchto informací, jež nejsou odrazem reálné skutečnosti, za velmi škodlivé pro české bramborářství. Podle ing. Nováka je tímto vytvářen jeho zcela falešný obraz v Evropě. Tvrdí, že je zcela nereálné, aby, tak jak vyplývá ze statistiky, činila celková produkce brambor v ČR včetně brambor průmyslových a sadby 737 tisíc tun a tudíž by vzhledem k předpokládané spotřebě na trhu chybělo minimálně 250 tis. tun konzumních brambor. Jiná přesnější informace o rozsahu pěstování brambor však neexistuje a proto ÚBS opakovaně, stejně jako v loňském roce, žádal MZe ČR a projednání nápravy s ČSÚ. Komoditní rada MZe ČR pro brambory rovněž požadovala relevantní informace od ČSÚ, ale nezměnilo se dosud nic.
Předseda svazu rovněž informoval o tom, že ministerstvo neakceptovalo svazový návrh na rozšíření podpory nákupu certifikované sadby na území celé republiky, tedy i mimo uzavřené pěstební oblasti, což by mohlo být opatřením jak k zastavení dalšího poklesu ploch, tak preventivním opatřením proti bakteriální kroužkovitosti či ke stabilizaci výnosů brambor.
Ing. Novák rovněž kriticky poukázal na to, že kromě toho, že ministerstvo nevyšlo bramborářům vstříc při řešení jejich problémů, letošního ročníků Bramborářských dnů se nezúčastnil žádný z jeho oficiálních představitelů.
Jak v Evropské unii
To, že se vstup do České republiky rychle blíží, bylo patrné z většiny vystoupení na semináři. Jak shrnul ing. Novák, svaz nechce bojovat proti jednotnému evropskému trhu, chce bojovat o místo na tomto trhu a samozřejmě se chce s domácí produkcí uplatnit na domácím trhu a to by podle něj mělo být i cílem příslušných státních institucí. Upřesnil, že i době, kdy bude ČR členskou zemí EU, bude nutné dbát na ochranu spotřebitele a ochranu území před karanténními činiteli. Proto apeloval na důslednou kontrolu brambor uplatňovaných na trhu.
Krátkodobé uspokojení
Stejně tak jako v České republice, ani ve většině evropských zemích nedosáhla produkce brambor očekávané výše. Například v Německu, které se na evropské produkci podílí celou jednou čtvrtinou, letos sklizeň poklesne o 12 %. Informovala o tom mimo jiné německá odbornice Ramona Wieduwilt ze ZMP Berlín. V celé EU tak bude sklizeno asi 40,5 až 41 mil. tun brambor, přičemž loni to bylo 46,4 mil tun. Má to za důsledek to, že ceny jsou oproti loňsku dvojnásobné, u suroviny pro další potravinářské zpracování až trojnásobné.
Vývoj na evropském trhu leccos napovídá i o možném vývoji na trhu českém. Potvrdila to ve své přednášce i Ing. Drahoslava Brožková, CSc., ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Cena by se dle jejích slov mohla zvednout až na 8000 Kč/kg.
Ing. Novák se spekulacím, kam až se cena brambor vyšplhá na jaře, brání.
