Na konferenci Živá krajina 2025, uspořádané na půdě České zemědělské univerzity v Praze, několik přednášejících představilo netradiční plodiny, kterými lze obohatit osevní postup a zlepšit stav půdy. Na rozmanitost osevních postupů v regenerativním zemědělství se zaměřil Martin Smetana z Farmy Blatnička, která se rozprostírá na jižní Moravě na Hodonínsku v podhůří Bílých Karpat.
Zemědělský podnik, ve kterém je příroda a krajina vždy na prvním místě, od počátku hospodaří ekologickým způsobem. Rozmanitostí plodin v osevním postupu se pěstitelé snaží zmírnit dopady sucha.
V projektu Nadace Partnerství Živá půda Martin Smetana poskytuje pomoc vlastníkům zemědělských pozemků pro zlepšování stavu půdy. Zemědělcům radí s rozmanitostí produkce, zakládáním agrolesnických systémů a uskutečňováním projektů na obnovu krajiny. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu půdy a zhodnotit ji. Zemědělcům pomáhá hospodařit regenerativně a efektivně. Veřejnost zapojuje do sledování eroze půdy a u politiků lobuje za ochranu půdy a regenerativní zemědělství. V prakticky zaměřené přednášce se farmář Martin Smetana podělil o své zkušenosti s pěstováním méně obvyklých plodin. Představil několik konkrétních plodin s vysokou nutriční hodnotou. Také vysvětlil jejich přínos pro zlepšení kvality půdy a nastínil možnosti využití v potravinářství a výživě hospodářských zvířat.
K plodinám dobře snášejících suché podmínky patří hrachor setý. Jak vysvětlil Martin Smetana, na rozdíl od jiných méně odolných plodin vždy naroste. Jedná se o výživnou plodinu. Pozor je ale potřeba dát na konzumované množství, protože při nadměrné konzumaci může způsobit zdravotní potíže a v krajním případě dokonce i ochrnutí horní části těla. Několik desítek případů ochrnutí bylo zaznamenáno v devadesátých letech minulého století v Etiopii. V malých dávkách je ale hrachor lidskému organismu velmi prospěšný. Mimo jiné působí preventivně proti kardiovaskulárním chorobám. Extrémně odolný vůči suchu je také hrachor žlutoplodý. Celé rostliny jsou jedlé a lze je vyžívat například do salátů. Ze zralých půlených semen se připravuje kaše. I v tomto případě nelze kvůli obsahu neurotoxinu ODAP (oxalyldiaminopropionová kyselina) konzumovat velké množství. Cizrna beraní se také může dobře uplatnit v suchých podmínkách. V současnosti se nové odrůdy šlechtí na ještě větší suchovzdornost. Zralá semena, která mohou mít různou barvu, se používají na vaření. Teplomilná rostlina vigna čínská pochází z Afriky. V suchých oblastech jižní Moravy se může díky vysoké suchovzdornosti dobře uplatnit. Zralá semena lze použít na vaření. Konzumovat je možno i zelené lusky, které jsou velmi dlouhé a vysoce výživné. Aby vigna dobře prospívala, potřebuje určité množství vody. K nesporným kladům pěstování této plodiny patří skutečnost, že zlepšuje úrodnost půdy a má vysoký obsah bílkovin. Z obilnin dobře snáší suché podmínky čirok, který lze využít i pro bezlepkové diety a má protizánětlivé účinky. Na poli odpuzuje hraboše, kteří tuto plodinu nekonzumují. Kromě semen se využije i celá rostlina, například na krmení nebo do bioplynových stanic. K bezlepkovým potravinám také patří proso. Jedná se o suchovzdornou plodinu s rozmanitým využitím, například i na výrobu piva. V lidské výživě se uplatní loupaná semena jáhly, mouka, krupice i vločky. Také poslouží jako krmivo pro okrasné ptactvo. V bezlepkových dietách se může uplatnit také laskavec. V osevním postupu má zlepšující účinek na půdu. Celá rostlina je jedlá, představuje zdroj bílkovin, vitamínů i antioxidantů.
Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek naleznete v Zemědělci v regionu - Královéhradecký kraj 2025.
Úvodní foto: Osevní postupy by mohla obohatit teplomilná cizrna
