I v letošním roce pokračoval trend snižování výměry konzumních brambor. Nepříznivé počasí se navíc významně podepsalo na výnosech. Přestože se celková produkce zatím jen odhaduje, protože 15 % ploch není dosud sklizeno, je jasné, že bude nejnižší za poslední desetiletí. Bakteriální kroužkovitost, karanténní choroba, jejíž výskyt znemožňuje vývoz brambor, je dalším problémem, který přidělává vrásky na čela bramborářů.
Nejen tyto negativní informace vyslechli účastníci semináře Obchod s bramborami uspořádaného 19. října - první den tradičních Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě.
Příčin dalšího poklesu výměry konzumních brambor, která je letos podle odhadů Českého statistického úřadu pouhých 49 064 hektarů (rané, pozdní konzumní brambory a sadba), je podle předsedy Ústředního bramborářského svazu České republiky (ÚBS ČR) Ing. Františka Nováka několik. Prvořadá je nízká farmářská cena brambor, kterou v minulém roce způsobil převis nabídky nad poptávkou. Ačkoli bude letos na trhu českých brambor nedostatek a pěstitelé tudíž mohou počítat s růstem cen, jistě není z čeho se radovat. Nárůst cen bude podle ing. Nováka pro pěstitele výhodný jen velmi krátkodobě. Plochy brambor totiž klesly až pod výměru, kterou odborníci považovali za optimální při našem vstupu do Evropské unie.
Problémem českých pěstitelů brambor je, že klesající výměru nekompenzuje růst výnosů. Jak zdůraznil i náměstek ministra zemědělství Lubomír Konšel, právě ve výnosech čeští pěstitelé za svými západoevropskými kolegy pokulhávají. Průměrný letošní výnos pozdních konzumních brambor se odhaduje na 21,5 t/ha a loni byl 22, 96 t/ha, zatímco průměrný výnos zemí EU se letos odhaduje asi na 33,9 t/ha a loni byl 35,8 t/ha.
Pro řešení zmíněných problémů je podle předsedy svazu ing. Nováka mimo jiné nezbytná obnova a modernizace technologií. Moderní technologie ale všechny problémy zcela nevyřeší, každý ročník je jiný a počasí nevyzpytatelné. To letos způsobilo opožděnou výsadbu, abnormální výskyt plísně bramborové atd., což ve svém referátu zhodnotil ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Ing. Bohumil Vokál.
Bouřlivou diskusi vyvolal na letošních Bramborářských dnech problém bakteriální kroužkovitosti. Jak přítomné pěstitele informoval Ing. Michal Hnízdil ze Státní rostlinolékařské správy (SRS), v souladu se závěry a doporučeními komise EU, která naši zemi navštívila začátkem letošního roku, připravila SRS tzv. akční program postupu eradikace bakteriální kroužkovitosti.
Tento program vyvolal mezi pěstiteli řadu nejistot. Jedna z nich vyplývá i z velkého podílu množitelů sadby na počtu podniků, u nichž je podezření na výskyt bakteriální kroužkovitosti. Pokud by se podezření prokázalo, znamenalo by to významné snížení nabídky certifikované sadby. Ing. Jiří Nevosád ze Senagra Senožaty, což je podnik specializující se právě na pěstování a obchodování s bramborami, se obává, zda tato poměrně přísná opatření nepovedou ke konci výroby brambor v některých podnicích a zda ve státním rozpočtu bude dostatek zdrojů na kompenzaci ztrát vyvolaných eradikačním programem. Jak informoval Lubomír Konšel, dosud, tzn. ještě před zavedením akčního programu, bylo jako náhrada újmy vyplaceno ze státního rozpočtu 99 mil. Kč a jen za letošek to bylo 36 mil. Kč.
Ing. Novák přítomné pěstitele ujistil, že náhrada škody by měla zůstat mandatorním výdajem a každý pěstitel, kterému přijatá opatření újmu způsobí, má na ni právní nárok. Pokud by tomu tak nemělo být, ÚBS se podle něj zasadí za to, aby náhrada, bez ohledu na to, o jakou sumu půjde, byla vyplacena.
Pěstitelé si z Bramborářských dnů, i přes ještě nedokončenou sklizeň hojně navštívených, odnesli také pozitivní informace. Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI) v letošním roce zintenzívnila kontrolu kvality i odrůdové pravosti brambor u zpracovatelů, ve velkoobchodech a na pultech obchodů. Podle Ing. Jindřicha Pokory z ČZPI se procento nevyhovujících šarží pozdních konzumních brambor snížilo.
