Letošní sucho na začátku vegetace ovlivnilo porosty máku a zkomplikovalo ochranu vůči plevelům. Pěstitelům se tak nabízí nestandardní opatření před sklizní, které utlumí pozdní plevele. Dosavadní situace na trhu s mákem nahrává českým producentům. Příliš vysoké ceny by ale mohli znamenat návrat pěstování této plodiny do zemí, které v posledních letech produkci utlumují.
Letošní zaorávky máku v České republice zřejmě nepřevýšily 10 až 15 procent. Pěstitelé v očekávání dobrých cen zcela správně ponechali i mezerovité a nevyrovnané porosty. Po suchém jaru se mák rychle zlepšuje díky dešťovým srážkám v posledních týdnech. Voda ale současně podpořila růst plevelů, které preemergentní herbicidy nepotlačily kvůli suchu. Na standardní ošetření již nezbývá čas, protože kolem 10. června bude mít mák poupata a po půlce června začne kvést.
Přípravky pro letošní ošetření
Z nestandardních opatření bude možné tři až čtyři týdny před sklizní (většinou začíná v druhé dekádě srpna) aplikovat přípravek Basta 15 v dávce 2,5 až 3 l/ha. Je to v době, kdy makovice začínají žloutnout, semeno dostává barvu a je již odděleno od přepážek. Basta utlumí v růstu rizikové pozdní plevele, jako jsou laskavce a merlíky, ale také řepky, svízele a další. Smáčecí efekt všech regulátorů zrání a pozdního zaplevelení podpoří přípravek Silwet.
Ve fázi prodlužovacího růstu se osvědčil fungicidní regulátor Caramba (dávka 0,8 l/ha) i listová hnojiva s bórem, později ve fázi pylových tetrád i se zinkem. Těsně před či na samém počátku rozkvétání lze doporučit použití fungicidu (např. Discus v dávce 0,2 kg/ha). K registraci byl rovněž navržen Bumper super, ale dosud ji nemá.
Do všech fungicidních postřiků je velmi účelné dát supersmáčedla – Silwet či Breakthru. Pak je možné snížit dávku vody z obvyklých a správných 400 l/ha na přibližně třetinu až polovinu. Účinek postřiků rovněž podpoří vynikající koloidní transportér Greemax.
Riziko mšic, někde i krytonosce makovicového, lze minimalizovat přípravky Talstare či Nurelle. Jejich registrace je ale určena pro krytonosce kořenového a žlabatku stonkovou.
Cenový vývoj
Fakt, že mák nyní stojí 50 až 56 Kč/kg je pro české pěstitele skvělý, ale i rizikový. Tuto vysokou cenovou hladinu způsobil fakt, že vlastně nikdo kromě České republiky nemá významnější zdroje máku. Riziko je v tom, že velmi vysoké ceny otevírají prostor pro návrat Turecka a Austrálie na trh se semenem. Vysoký zisk z pěstování máku bude jistě zajímat také zemědělce na Ukrajině či v Maďarsku. Jestli se ještě změní systém dotací ve vazbě pouze na půdu, pak i v původní EU-15 se budou rozhodovat, zda dále pěstovat málo ziskové obilniny či řepku. Při vysokých cenách máku se nutně objeví pěstitelé z Rakouska a Německa a do hry by se mohly dostat opět Polsko, Slovensko nebo Rumunsko.
Zatím ale na světových trzích mák není. Naše produkce máku, ať to bude 25 nebo 40 tisíc tun, poptávku po máku neuspokojí. Ovšem mák je jak nahraditelný, tak i zbytný. Tomu všemu musí ceny odpovídat – vyhovovat producentům, nákupcům i prodejcům. Odpovídající cena po sklizni je pak někde mezi 30 až 35 Kč/kg. Lze předpokládat, že vlivy z Polska a Německa, které dříve mák cenově degradovaly na úroveň 20 až 25 Kč/kg, jsou za námi. V té souvislosti je třeba připomenout, jak němečtí nákupci hořčice přes veškerá varování dotlačili její cenu na 5,50 Kč/kg ještě na jaře 2006 a odmítali cenu osm korun za kilogram. Dnes nakupují jeden kilogram za 16 Kč, hořčici poptávají a situace letos může být pro ně ještě horší.
