Škody od zvěře na plodinách mohou zemědělcům způsobit citelné ztráty. Vliv na rozsah poškození má více faktorů, například velkoplošné pěstování kukuřice nebo řepky, které zvěři poskytují značné potravní a krytové podmínky. Také velké nerozčleněné plochy jedné plodiny až k hranici lesa, nedodržení agrotechnických lhůt a osevních postupů a špatná spolupráce zemědělsky hospodařících subjektů s uživateli honitby k tomu přispívají.
„V posledním desetiletí jsou původci škod na polních plodinách a pozemcích zejména divoká prasata a jelení zvěř. Vývoj početních stavů ukazuje trvalý nárůst stavů většiny druhů spárkaté zvěře, a v případě prasete divokého strmý nárůst za poslední desetiletí,“ uvedl Ing. Jan Žižka z MZe ČR na semináři, který v rámci výstavy Silva Regina 2006 uspořádala Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (MZLU), Ústav biologie obratlovců AV ČR v Brně a redakce časopisu Svět myslivosti.
Pole, nebo les?
Volně žijící zvěř, která je přirozenou a významnou součástí přírody, má v naší zemi určitou kulturní a hospodářskou hodnotu. Vedle hospodářských přínosů z mysliveckého obhospodařování těchto druhů ovšem stojí škody, které zvěř působí v lesním hospodářství i v zemědělství. „Vzhledem k tomu, že zvěř v porostech polních plodin uspokojuje své potravní potřeby, je intenzita využívání zemědělských ploch ovlivněna zejména druhem pěstovaných plodin, a potravní nabídkou v lese. Pro výši škod, kterou působí, má význam i sněhová pokrývka, prostorová aktivita zvěře, nebo intenzita rušivých činností člověka, mezi které lze zahrnout polní a lesní práce, lov, turistiku nebo dokonce houbaření,“ řekl Ing. Jiří Kamler, Ph.D z Lesnické fakulty MZLU.
Zvěř využívá polní plodiny ke své obživě v průběhu celého roku. „V létě mohou tvořit například obilniny v období od mléčné zralosti 40 až 60 % krmné dávky. Zejména v zimním období je potravní nabídka na polích kvalitnější, než jsou přirozené potravní zdroje v lesním prostředí,“ informoval. Dodal, že polní plodiny nemají pro existenci velkých býložravců zásadní význam, ale pokud jsou stavy zvěře přiměřené, jsou zvířata schopna se uživit i v čistě lesním prostředí bez možnosti pastvy na polích.
Největší škody způsobuje černá zvěř
Problematiku škod způsobených zvěří na zemědělských plodinách do jisté míry řeší zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který stanovuje řádné možnosti mysliveckého plánování pro udržení početních stavů zvěře na únosné výši. Základem udržování optimálních početních stavů zvěře jsou pak plány mysliveckého hospodaření, jejichž vypracování spadá na uživatelé honiteb. Zákon o myslivosti upravuje, kromě možností řádného hospodaření se zvěří, i možnosti přijetí mimořádných opatření ke snížení stavů zvěře a zrušení chovu zvěře.
Komplexní řešení problematiky škod způsobených zvěří na zemědělských plodinách zadalo MZe Výzkumnému ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni (VURV, Praha – Ruzyně). Výsledky na semináři prezentoval Ing. Jan Mikulka, CSc. „Drobná zvěř jako zajíc, králík nebo bažant působí škody na polích v přijatelném rozsahu,“ informoval. „Zejména díky tomu, že má řada zemědělských plodin značnou regenerační schopnost, a proto škody způsobené zvěří jsou už po několika dnech minimální, nebo téměř žádné. Jde především o jetel, vojtěšku, luční porosty a další,“ shrnul. Podle prováděného šetření však mnohem významnější škody způsobuje zvěř spárkatá, a především zvěř černá. „Z téměř devadesáti procent se na škodách na zemědělských plodinách podílí prase divoké a asi ze sedmi procent zvěř spárkatá, tedy srnčí, dančí, mufloni a jeleni,“ doplnil. Nejvyšší škody přitom vznikají v měsíci červnu a červenci, přičemž nejvyhledávanější plodinou jsou podle Ing. Mikulky brambory, pšenice, kukuřice, travnaté porosty, oves nebo řepka.
Preventivní opatření
Pro zabránění nebo snížení škod způsobených zvěří na přijatelnou úroveň se u nás dělá velmi málo, neboť se ve většině případů spoléhá pouze na odstřel zvěře. Za důležitý faktor omezující vznik škod lze přitom podle Ing. Mikulky pokládat snižování sklizňových ztrát následným dosběrem. To platí zejména pro kukuřičné palice nebo brambory. „Pokud při sklizních dochází k velkým ztrátám zemědělských plodin, které následně zůstávají na poli, jsou tyto zbytky pro zvěř vyhledávanou potravou, a to i v následujícím roce. Přitom se významně poškozují i takové kultury, které zvěř běžně nevyhledává,“ vysvětlil.
Prevencí vzniku škod je také dodržování agrotechnických lhůt při sklizni. Možné je využívat i různých poplašných –světelných nebo zvukových – zařízení, která zamezují příchodu zvěře do osetých ploch.
Výnosy ohroženy nejsou
Z pohledu pěstitelů je zvýšený sezónní nárůst početnosti druhů zvěře v posledních letech vážný problém. Vznik škody nastává v okamžiku, kdy sběr potravy zvěří vede až ke snížení výnosu plodiny. Zjišťování a vyčíslení škod vzniklých na poli je ale komplikované. Podle Ing. Radima Cerkala, Ph.D z MZLU, který na semináři prezentoval výsledky získané z maloparcelních pokusů založených na sledování vlivu redukce listové plochy na výnos a jakostní parametry zemědělských plodin, nemá poškození rostlin na hospodářský výnos téměř žádný vliv. „Reakce rostlin na stresové podněty, mezi které patří i poškození listového aparátu zvěří, závisí především na druhu rostliny, její růstové fázi, zdravotním stavu a intenzitě poškození. Důležitý je i následný průběh počasí,“ uvedl. „Za předpokladu, že nedojde k totálnímu zničení rostliny nebo vzrostného vrcholu, nemusí však poškození v nekritických růstových fázích znamenat snížení výnosu, ani kvalitativních parametrů,“ dodal.
