Druhá novela rostlinolékařského zákona (č.147/1996 Sb., ve znění změn zákonů č. 409/2000 Sb. a č. 314/2001 Sb.) zavádí nový prvek do našeho zemědělství, ovocnářství i zahradnictví a to rostlinolékařský pas. Novela zákona začala platit od 1. ledna 2002 a používání rostlinolékařských pasů pro vyjmenované rostliny nebo rostlinné produkty se podle ní předpokládá od 1. března 2002. Přičemž rostlinolékařské pasy by se měly vystavovat na rostliny a rostlinné produkty vypěstované nebo vyrobené až po 1. lednu 2002.
Rostlinolékařský pas umožňuje, tak jako pas cestovní, zjistit totožnost. V tomto případě je to identifikace původu rostlin, které jsou uváděny do oběhu. Oběhem je pak nabízení k prodeji, prodej, obchodní skladování, přeprava, vývoz a dovoz za účelem prodeje nebo jakýkoliv způsob převodu rostlin nebo rostlinných produktů na jinou osobu při podnikání. Vyhlášky nutné k realizaci druhé novely rostlinolékařského zákona jsou ve schvalovacím řízení.
Rostlinolékařské pasy v zemích EU
Rostlinolékařské pasy se používají v zemích EU pro rostliny rizikové z hlediska možného šíření karanténních škodlivých organismů za účelem dohledání původu rostlin. Jejich podoba je různá, ale obsah, tj. údaje na nich uvedené, jsou přesně stanoveny. Pas je dokument upevněný přímo na jednotlivou rostlinu nebo jejich balení a nese údaje potřebné pro identifikaci původu rostlin. Rozhodujícím údajem na pasu je registrační číslo dovozce, pěstitele nebo výrobce, který konkrétní partii rostlin uvedl do oběhu. Registrační číslo obdrží podnikatel na základě registrace u rostlinolékařské služby, která vede úřední registr. Registrované subjekty pak musejí plnit řadu povinností, mimo jiné vést kompletní evidenci vztahující se k produkci dotčených rostlin. Rostlinolékařská služba pravidelně kontroluje porosty příslušných rostlin na možný výskyt souvisejících karanténních chorob a škůdců. Pokud je zjištěn výskyt nebo podezření z výskytu, rostlinolékařská služba nevystaví nebo zakáže vystavovat rostlinolékařské pasy pro příslušné rostliny či rostlinné produkty a to až do doby, než je riziko šíření příslušné choroby nebo škůdce vyloučeno splněním úředně nařízených opatření. Významné je, že bez rostlinolékařského pasu nelze příslušné rostliny nebo rostlinné produkty uvádět do oběhu nejen mezi členskými zeměmi EU, ale ani v rámci státu, kde byly vypěstovány nebo vyrobeny.
V první polovině loňského roku pracovní skupina tvořená zahraničními experty rostlinolékařských služeb a pracovníky Státní rostlinolékařské správy v rámci plnění mezinárodního programu TWINNING mezi Českou republikou, Nizozemským královstvím, Spolkovou republikou Německo a Francií navštívila tyto země a v praxi měla možnost si ověřit fungování systému registrace, kontrol na místě produkce a vystavování rostlinolékařských pasů. Zkušenosti získané ze studijních cest a diskusemi se zahraničními experty byly využity pro realizaci tohoto systému do českého zemědělství.
Registrace pěstitelů, výrobců a dovozců
Zavádění rostlinolékařských pasů v České republice navazuje na proces registrace pěstitelů a dovozců, který byl zahájen 1. července 2001. Jednotná žádost o registraci byla zveřejněna ve Věstníku Mze, částka 3 v červnu 2001 nebo je k dispozici ke stažení na www.srsweb.cz, případně na pracovištích Státní rostlinolékařské správy. V současné době probíhá ověřování podaných žádostí a postupně se rozhoduje o registraci jednotlivých žadatelů. Je třeba upozornit, že pro vydání rozhodnutí o registraci neplatí lhůty podle správního řádu. Prakticky lze říci, že registrace by neměla být udělena tomu žadateli, který by kvůli výskytu karanténního škodlivého organismu nemohl ani na jediném z pozemků či objektů pěstovat ani jeden rod, druh nebo skupinu rostlin uvedených v žádosti. Po kladném vyřízení žádosti o registraci, registrovaný subjekt obdrží jednotné registrační číslo a další potřebné informace.
Obsah rostlinolékařského pasu
Český rostlinolékařský pas ponese následující údaje:
- CZ – Rostlinolékařský pas
- Státní rostlinolékařská správa
- Registrační číslo
- Číslo partie nebo sériové číslo nebo evidenční číslo:
- Vědecký botanický název
- Množství
V případě potřeby může pas dále obsahovat rozlišovací značku CHZ a kód příslušné chráněné zóny nebo zón, rozlišovací značku NP (náhradní pas) a registrační číslo původního pěstitele, dovozce nebo výrobce a ještě rozlišovací značku KZ a kód země původu nebo vyvážející země.
Forma rostlinolékařského pasu
Rostlinolékařský pas může být libovolného formátu, ale ten musí být předem schválený Státní rostlinolékařskou správou. Pas musí být vždy připojený buď k rostlině nebo skupině rostlin či jejich obalům nebo celé zásilce v podobě nového nepoužitého dokladu z vhodného materiálu. Údaje rostlinolékařského pasu mohou být také rozděleny na návěsku a doprovodný dokument, za který je považována faktura, dodací list apod. V tomto případě návěska musí být připojená k zásilce a musí nést minimálně čtyři údaje:
- CZ – Rostlinolékařský pas
- Státní rostlinolékařská správa
- Registrační číslo:
- Číslo partie nebo sériové číslo nebo evidenční číslo:
A současně na doprovodném dokumentu musí být uvedeny všechny údaje – viz výše Český rostlinolékařský pas.
U některých komodit bude možné případně spojit také údaje o certifikaci nutné dle zákona o osivu a sadbě (č. 92/1996 Sb.) s náležitostmi rostlinolékařského pasu do jednoho dokladu. Tato možnost se nabízí u sadbových brambor a školkařských výpěstků ovocných druhů.
Vystavování rostlinolékařských pasů
Zákon nabízí v podstatě dvě možnosti, kdo může vystavovat rostlinolékařské pasy.
Zdánlivě snadnou variantou je nechat si vystavit rostlinolékařský pas, který bude mít standardizovanou formu, od pracovníků Státní rostlinolékařské správy. Registrovaný subjekt si před uvedením dotčených rostlin do oběhu požádá SRS o vystavení rostlinolékařského pasu. Předpokladem je, že během pěstování byly rostliny prohlédnuty pracovníky SRS a shledány prosté karanténních škodlivých organismů. Samozřejmě jako každý úřad, tak i SRS bude mít časovou lhůtu pro vystavení rostlinolékařských pasů danou vyhláškou, což nemusí vyhovovat z hlediska operativnosti výrobcům či pěstitelům. A také určitou roli, zde bude hrát otázka finanční, neboť vystavování rostlinolékařských pasů pracovníky Státní rostlinolékařské zprávy je podle zákona zpoplatněno.
Druhou variantou danou zákonem je možnost vystavovat rostlinolékařské pasy registrovanými subjekty na základě pověření od SRS. V tomto případě je to velmi operativní z hlediska pěstitele nebo výrobce a rovněž odpadne poplatek za vystavení pasu. Registrovaný subjekt musí ale předem splnit základní podmínky. Autorizace k vystavování rostlinolékařských pasů může být udělena takovému registrovanému subjektu, který má přehlednou evidenci rostlin a který předloží vzor rostlinolékařského pasu, jež bude vydávat. Registrovaný subjekt může vystavovat pasy pouze na svoje vlastní rostliny za předpokladu, že během pěstování byly tyto prohlédnuty pracovníky SRS a shledány prosté karanténních škodlivých organismů. Potom již nic nebrání tomu, aby rostlinolékařský pas byl vystaven. Obdobně i registrovaný dovozce rostlin či rostlinných produktů může dostat souhlas od SRS k vystavování rostlinolékařského pasu.
Náhradní rostlinolékařský pas bude moci vystavit pouze pracovník Státní rostlinolékařské správy.
V případě vývozu rostlin či rostlinných produktů z České republiky do zahraničí budou i nadále pracovníci SRS vystavovat rostlinolékařská osvědčení. Toto bude platit do doby případného vstupu naší země do Evropské unie.
Archivace rostlinolékařských pasů
Pěstitel nebo výrobce, který si opatřil rostliny nebo rostlinné produkty s rostlinolékařským pasem (podle druhé novely zákona musí být dotčené rostliny či výrobky určené k dalšímu podnikání opatřeny rostlinolékařským pasem), musí tyto pasy minimálně 1 rok od jejich získání archivovat a mít k dispozici pro možnost kontroly. Rostlinolékařské pasy musí tedy například při nákupu školkařských výpěstků k výsadbě sadu vyžadovat ten pěstitel, který produkuje jablka v rámci podnikání. A tento pěstitel/sadař bude muset také minimálně 1 rok rostlinolékařské pasy k těmto koupeným školkařským výpěstkům uchovávat a případně předkládat pro eventuální kontrolu pracovníkům SRS.
Podíváme-li se na rostlinolékařský pas i z jiného směru, tak může být i jakousi obchodní známkou. Pas by tak mohl zcela neformálně fungovat jako známka kvality nabízeného produktu, který byl do určité míry zkontrolován.
Používání rostlinolékařských pasů v České republice, je zcela novou záležitostí v produkci rostlin. Je to jedna ze změn vycházejících ze směrnic Evropské unie, jejichž implementace do právního systému České republiky je podmínkou pro náš vstup do tohoto společenství. Asi přinese zpočátku trochu komplikací producentům i dovozcům, ale ve svém důsledku by rostlinolékařský pas měl především snížit riziko šíření karanténních škodlivých organismů a také nepřímo zvýšit kvalitu nabízených rostlinných produktů.
Kroky vedoucí od registrace pěstitelů, výrobců nebo dovozců přes navazující soustavnou rostlinolékařskou kontrolu porostů u registrovaných subjektů směřují k vystavování rostlinolékařských pasů pro dotčené rostliny nebo rostlinné produkty. Odpovědným orgánem za celý systém je Státní rostlinolékařská správa a pracovníci okresních oddělení Vám poskytnou na svých pracovištích případné další informace.
Seznam diapozitivů:
1. Registrovaný pěstitel sadby květin přesně eviduje každé plato se sazenicemi (Aallsmeer, Holandsko)
2. Každá partie sadby zeleniny je na místě produkce označena nutnými údaji pro jejich identifikaci (Baarlo, Holandsko)
3. Na zásilku sadby okurek byl vystaven rostlinolékařský pas, který je k zásilce připevněn (Baarlo, Holandsko)
4. Diskuse mezi členy pracovní skupiny SRS, pracovníkem holandské fytoslužby a místním farmářem nad dokumentací spojenou s registrací, kontrolou na místě produkce a vystavováním rostlinolékařského pasu na sadbové brambory (Zildijk, Holandsko)
5. Ukázka protokolů s negativními výsledky testů na karanténní organismy nutnými pro vystavení rostlinolékařského pasu na sadbové brambory v Holandsku (Zildijk, Holandsko)
6. Rostlinolékařský pas v podobě návěsky pro výpěstky ovocných dřevin (Baarlo, Holandsko)
7. Návěska jako forma rostlinolékařského pasu pro jehličnany (Dresden, SRN)
8. Možné použití doprovodného dokumentu jako rostlinolékařského pasu, kde jsou nezbytné údaje otištěny razítkem a vyplněný doklad je potom připevněn k zásilce sadby jahodníku (America, Holandsko)
Text a foto
Ing. Pavel Talich
Planá nad Lužnicí
