Krize důvěry spotřebitelů, vyvolaná v Německu vypuknutím nemoci "šílených krav", má důsledky také na technologie sporných geneticky pozměněných plodin.
Vzhledem k napjaté situaci kolem BSE proto zatím vláda nebude usilovat o celospolečenský konsens ohledně genetického výzkumu v zemědělství. Kancléř Gerhard Schröder tak zastavil rozhovory s průmyslem o komerčním využití genetických technologií.
"Problém BSE vyvolal ve společnosti nové uvažování o základech a podmínkách výroby potravin," odůvodnil šéf vlády rozhodnutí uložit výzkum geneticky pozměněných plodin k "ledu". Důvěru občanů lze podle něj získat jen důslednou novou orientací agrární politiky na spotřebitele. To "potřebuje čas" a vláda zatím nehodlá určit, kdy budou rozhovory pokračovat.
Kancléř loni v létě nabídl průmyslu jednání o "ekologických genetických technologiích". Firmy v souvislosti s tím měly do roku 2003 upustit od velkoplošné výsadby manipulovaných plodin, jako jsou řepka nebo kukuřice, a využívat je pouze ve výzkumném programu. Vědci měli zjišťovat, jaké mohou mít geneticky změněné organismy například ekologické důsledky. Přes zastavení rozhovorů chce vláda sociálních demokratů a Zelených pokračovat v doprovodném výzkumu.
Šéf Německého průmyslového sdružení biotechnologií Gerd Romanowski má pro postoj vlády pochopení. "Nechápeme to jako ústup, ale jen jako přerušení." Ve "vhodnější" chvíli lze opět jednání obnovit. Ekologické skupiny i konzervativnější spotřebitelé varují před neznámými riziky, jež by geneticky upravené produkty mohly přinést, jako například u lidí nebezpečné alergie.
