Česká republika je dlouhodobě významným producentem aromatických odrůd chmele označovaných jako zelené zlato. I když plochy této plodiny se v posledních letech u nás pohybují kolem hranice pěti tisíc hektarů, pro některé podniky je chmel i přes malou výměru hlavní plodinou. Výhodou je dlouhodobé smlouvy s odběrateli a poměrně zajímavá cena z jednoho hektaru.
Sklizňové plochy chmelnic se letos zvýšily o 0,8 % na 4987,5 hektaru. Největší nárůst na 217,1 hektaru byl u odrůdy Premiant, o 1,7 hektaru naopak klesly plochy nejčastěji pěstovaného žateckého poloraného červeňáku. Již v první polovině května měla tyto informace mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Podle ní se tak dalo předpokládat, že letošní plochy budou podobné jako loni. Konečný výsledek ale ovlivní červnové a červencové silné bouřky, které zasáhly mimo jiných také oblasti, kde se chmel pěstuje.
Tři oblasti pěstování
Nejvíc chmele se pěstuje v Žatecké chmelařské oblasti, kde chmelnice zabírají 3834,5 hektaru. „V této oblasti došlo k navýšení výměry chmelnic o dvě desítky hektarů, tedy o 0,52 %. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 521,7 ha sklizňové plochy. Tam se plocha zvýšila o 16,9 ha, což činí navýšení o 3,35 %,“ dodala mluvčí. V Tršické chmelařské oblasti se pak chmel pěstuje na 631,4 hektaru, plocha se meziročně zvýšila o 0,54 procenta. Pěstitelé vysázeli nové chmelnice na ploše 279,6 hektaru, což představuje 5,61 procenta sklizňových ploch. Proti loňsku jde o zvýšení plochy nových výsadeb o 46,8 hektaru.
Loňská úroda chmele byla průměrná a proti předloňsku klesla o 17 % na 5925 tun. V hlavní Žatecké oblasti se úroda snížila o 953,75 tuny na 4323 tun, což byl meziroční pokles o 18 %. Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele Michala Kovaříka stálo za loňskou slabší úrodou počasí, zvlášť pak nedostatek srážek v letních měsících. Průměrný výnos loni činil 1,19 tuny na hektar, předloni byl o 0,24 tuny na hektar vyšší.
Poškozeny stovky hektarů
Letošní produkce chmele se pravděpodobně sníží kvůli plochám poškozeným povětrnostními podmínkami. Silné bouřky, krupobití i jev zvaný downburst zničily odhadem téměř celou úrodu chmele zhruba na 300 hektarech. Na to v závěru července upozornil Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR. „Co se týká červnových a červencových bouřek a krupobití a podobně, tak to vypadá, že byly poškozené chmelnice na více jak 900 hektarech,“ řekl Michal Kovařík s tím, že některé škody se ještě projeví a konečné sumy ukáže nejspíš až sklizeň.
Největší škody jsou podle tajemníka na Rakovnicku ve Středočeském kraji, v okolí Petrohradu a Stebna na Lounsku, bouře zasáhly ale i chmelnice na Litoměřicku. „Škody si likvidují i pojišťovny, ale teď nelze říct celkovou výši. Je to ale v řádu desítek milionů korun,“ doplnil tajemník. Někteří zemědělci budou mít nárok také na státní kompenzace. V Ústeckém kraji se odškodnění týká lidí z obcí Bílenec, Blatno u Podbořan, Černčice u Petrohradu, Krty, Malměřice, Petrohrad a Stebno u Petrohradu.
S obavou pěstitelé chmele podle Kovaříka hledí na současné vyjednávání nové společné zemědělské politiky. "Do ní Evropská komise vkládá další administrativní zátěž a řadu ekologických prvků, které jsou ale v praxi nerealizovatelné a které mohou do budoucnosti významně ovlivnit rozsah a kvalitu pěstování chmele. Jedná se například o velmi ambiciózní cíl snížit o polovinu spotřebu přípravků na ochranu rostlin, různé zatravňování, vymezování neprodukčních ploch u trvalých kultur a podobně," uvedl Michal Kovařík.
