Pouze necelé dva miliony hektarů půdy osázeli letos bramborami farmáři ve státech Evropské unie. Je to méně než loni. I když výnosy v průměru neklesly pod úroveň běžnou v posledních letech, existují velké rozdíly mezi oblastmi, a tak lze předpokládat, že celková produkce brambor bude letos v unii nižší, než byla v roce 2004. Přesto farmářské ceny brambor výrazně nerostou. Nížší sklizeň totiž ještě nemusí znamenat vysokou cenu.
Bramborám, ostatně jak jinak, byly věnovány již 15. Bramborářské dny, které se uskutečnily koncem předposledního říjnového týdne v Havlíčkově Brodě. Seminář Obchod s bramborami 2005, část celkového programu určená odborné veřejnosti, se soustředil hlavně na ekonomiku pěstování brambor. Opomenuty ale nezůstaly ani agronomické záležitosti a pro ministra zemědělství Ing. Petra Zgarbu, který se svým vystoupením semináře aktivně zúčastnil, byla zřejmě mnohem větší starostí, než co s naším bramborářstvím a dotační politikou státu, hrozba rozšíření ptačí chřipky.
Evropské státy budou vyvážet i dovážet
Je tomu již víc než rok, co se naše republika stala členem Evropské unie, a tak není divu, že posluchače zaujalo vystoupení Marka Stelzera z ZMP Berlin, který přiblížil výsledky evropských bramborářů v porovnání posledních dvou let.
„I když jsou plochy brambor v celé Evropě rok od roku menší, není důvod k obavám, že nebude pokryta celková potřeba brambor. Výkyvy ale mohou nastat v jednotlivých zemích,“ uvedl Marko Stelzer. „Stoupají totiž výnosy a spotřeba brambor klesá, v některých zemích dokonce rychleji než pěstitelské plochy.“ Otázky, proč Evropané jedí málo brambor, zatímco v USA začaly brambory jako velmi zdravou potravinu propagovat různými informačními kanály, se Marko Stelzer nedotknul.
V sousedním Německu předpokládají, že produkce brambor bude asi o 15 % nižší než loni a zřejmě nebudou naplněny speciální kvalitativní požadavky zpracovatelů. Tamější pěstitelé proto doufají, že utrží za brambory více peněz, než tomu bylo loni, zvláště pokud mají k dispozici brambory požadovaných odrůd a kvality.
Po rozšíření Evropské unie o nové členské státy se stalo Polsko největším producentem brambor v unii. Předběhlo tak Německo, které do té doby drželo v pěstování brambor prvenství. V letošním roce se přední postavení do SRN vrátilo. V Polsku totiž pěstovali brambory na menší ploše než loni a suché počasí na severu země bylo příčinou razantního poklesu průměrných výnosů. Produkce brambor ale bude podle Marka Stelzera pro Poláky dostatečná, zvláště pokud omezí zkrmování brambor, které je v této zemi hodně rozšířeno.
Také ve Francii plochy brambor v posledních deseti letech meziročně klesají. Přesto bude letos zájem o export této komodity. Stoupají totiž průměrné výnosy a letošní produkce přes čtyři milióny tun brambor, mimochodem nižší než loni, bude stejně pro domácí spotřebu nadbytečná.
Naproti tomu v Nizozemsku, Španělsku a Portugalsku nepokryje letos množství vypěstovaných brambor domácí požadavky. Nizozemští farmáři osázeli bramborami menší plochy, výnosy byly nižší než loni a spotřeba brambor se téměř nezměnila. Španělsko a Portugalsko sužovalo značné sucho, propad ve výnosech brambor může nahradit pouze jejich dovoz. Potřeba brambor vznikne také ve Velké Británii. Výnosy raných a poloraných odrůd tam sice meziročně nepoklesly, ale celková sklizeň brambor bude nižší než v roce 2004. „Na britském trhu se uplatní především brambory pro zpracování na výrobky,“ zdůraznil Marko Stelzer s tím, že požadavky Britů na bělomasé konzumní odrůdy brambor, od kterých konzumenti, a tudíž i šlechtitelé a pěstitelé ve zbytku Evropy ustupují, mohou být naplněny jen ztěží.
Vysoké výnosy nejen vlivem počasí
Zatímco v Evropě se brambor neurodilo tolik jako v minulém roce, v České republice je tomu naopak. Na letošních, vskutku rekordních výnosech brambor se nepodílelo jenom počasí příznivé pro růst této plodiny. Podle Ing. Bohumila Vokála, CSc., ředitele Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., to byly i schopnosti pěstitelů. „Plochy brambor u nás sice klesají, ale jejich pěstování se soustřeďuje v zemědělských podnicích, kde mají o tuto plodinu nejen zájem, ale mají tam i potřebné technické vybavení a pro brambory vybírají vhodné pozemky,“ řekl Ing. Vokál.
Pozitivní změny nastaly v odrůdové skladbě brambor. Mnohé nové odrůdy mají vysoký výnosový potenciál a je-li o ně řádně pečováno, úspěch se dostaví. Podle Ing. Vokála je kladem rozšiřování technologie pěstování v odkameněných hrůbcích, která se podílí na zvýšení celkového výnosu i výnosu tržního zboží. V posledních letech se zlepšila ochrana proti škodlivým činitelům. Letos pěstitelé dobře zvládali i ochranu proti plísni bramboru, nejvýznamnější chorobě brambor, přestože byl infekční tlak intenzivní. Napadení hlíz, jež značně snižuje kvalitu brambor, se většinou podařilo zabránit.
Jistě by se našly další momenty, které se podílely na letošních, nebývale vysokých výnosech brambor. Některé již byly na stránkách Zemědělce uvedeny, jiným se budeme věnovat v příštích číslech a v odborném měsíčníku Úroda.
Trh problémy bramborářů nevyřeší
Máme tady vysokou produkci brambor, mnohde ji není kde uskladnit, nevíme co s netržními bramborami, farmářské ceny konzumních brambor jsou u nás nejnižší v rámci středoevropského regionu … Jde, či nejde o úspěch, když výnosy některých odrůd přesáhnou padesát tun z hektaru? Ve světle výsledků letošního roku a se vzpomínkou na těžkosti, které nadbytek brambor způsobil loni, začínají někteří pěstitelé zvažovat, zda na jaře brambory na svá pole vůbec zasází. Zápornou ekonomikou přece nelze trpět více let po sobě.
„V podmínkách plánovaného hospodářství, v roce 1976, byla cena kilogramu konzumních brambor korunu šedesát, letos se konzumní brambory mnohde prodávají za stejnou cenu,“ konstatoval s politováním Ing. František Novák, CSc., předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky, s tím, že s takovou situací se pěstitelé brambor obtížně vyrovnávají. Přitom nedostatek skladovacích kapacit, jejichž budování či modernizace nejsou podporovány, může být příčinou znehodnocení části produkce. Stabilizačním momentem pro pěstitele jsou podle Ing. Nováka smlouvy se zpracovateli brambor – škrobárnami nebo výrobci hranolků, chipsů či jiných výrobků z brambor. V odbytu konzumních brambor může pomoci kampaň Na český stůl české brambory, o níž jsme v Zemědělci již psali.
„V Evropské unii, a tedy i u nás, jsou finančně podporovány pouze brambory pro výrobu škrobu,“ uvedl ve svém vystoupení mimo jiné Ing. Petr Zgarba , ministr zemědělství, a zdůraznil, že ekonomika pěstování ostatních brambor je založena na tržních vztazích. „Velmi mě mrzí, že brambory nejsou podporovány přes plochu, přes ornou půdu,“ ujistil přítomné pěstitele. Jeho závěrečná slova, že české brambory patří do celé Evropy, někoho možná potěšila, ale těm, kteří letos prodávají brambory pod výrobními náklady, rozhodně nepomohou.
