Březovská zemědělská a.s. obhospodařuje v okrese Opava asi 1600 ha. Řada zemědělských podniků se jistě může pochlubit mnohem vyšší výměrou. V Březové se však mohou pochlubit především velmi kvalitním obhospodařováním svých pozemků. Důvod k tomu je prostý. Na většině polí zde vyrábějí osivo a sadbu.
Kromě pozemků, na kterých se pěstují krmné plodiny pro vlastní živočišnou výrobu a kromě asi 100 ha řepky a 45 ha máku, se osivo a sadba vyrábí na všech pozemcích nedaleko obce Březová. V nadmořské výšce od 500 do 540 m n.m. se množí sadba brambor, osivo pšenice, ječmene, žita, ovsa, tritikale, lnu, hořčice, jetele a některých druhů trav. Jak nám řekl hlavní agronom společnosti Ing. Božetěch Novák, pěstování osiva a sadby je samozřejmě náročnější na vynakládané náklady, ty se však v tržbách za prodej produkce vrací. Jak potvrdil také ředitel společnosti Ing. Jiří Čurda, výroba osiv a sadby přináší vyšší ekonomický efekt. Právě proto se pro toto zaměření podniku v době jeho transforamace rozhodli. „Měli jsem dvě možnosti. Buď maximálně omezovat a zjednodušovat výrobu, což by s sebou přineslo pokles tržeb a nutné propouštění zaměstnanců a nebo se rozhodnout pro rozšiřování výroby,“ vysvětlil dále situaci před několika lety ing. Novák. Neustále navyšování tržeb je podmínkou existence dodnes. Proto také před několika lety upustili od smluvního množení a osivo a sadbu začali množit tzv. na vlastní pěst na základě registrace. Znamená to, že si dnes také sami zajišťují odbyt. Osivo a sadbu dnes prodávají v rámci pěti sousedních okresů. Březovští množitelé jsou si vědomi situace u pěstitelů a proto jsou ochotní se svými odběrateli dohodnout i na nefinanční platbách za dodané osivo sadbu. Také v nabízeném sortimentu odrůd vycházejí především z přání zákazníků, proto jsou např. nejvíce množenými odrůdami pšenice Hana, Alana, Ebi, Brea, Niagara a další. Z přání zákazníků vycházejí také při volbě mořidla a proto téměř veškeré osivo obilnin moří Vitavaxem.
Aby bylo osivo uznáno Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, znamená to, že porosty musí po celou dobu vegetace splňovat velmi přísná kriteria. Namoření je samozřejmostí stejně jako důsledná ochrana proti škůdcům, chorobám a plevelů po celou dobu vegetace. Jak však ing. Novák zdůraznil, v ničem nejsou zastánci jediných cest. Proto si v Březové provádějí vlastní pokusy, kde si ověřují účinnost mořidel i dalších přípravků na ochranu rostlin. Ač je cena přípravku důležitým kriteriem při jeho výběru, pro ing. Nováka je především je nejdůležitější účinnost. Pokusy v Březové provádějí také s odrůdami brambor a obilnin. Ty nedělají pouze pro vlastní potřebu, ale také pro své zákazníky, kteří mohou v rámci každoročně pořádaných polních dnů vidět asi 60 odrůd brambor asi 50 odrůd obilnin. Pro jedinou cestu se nerozhodli ani v systému zpracování půdy. „Ani minimalizaci nelze říci jednoznačné ano nebo ne, záleží na podmínkách,“ tvrdí hlavní agronom. Nic však neplatí absolutně. I v Březové učinili několik jednoznačných rozhodnutí. Zcela se jim osvědčila technologie pěstování brambor v odkameněné půdě. Tuto technologii využívají na všech pozemcích určených bramborám, jak sadby, tak malé části konzumu. Rozhodli se pro stroj značky Pearson a jak ing. Novák prozradil, byly v republice vůbec první, kdo tento stroj začal využívat. Pořízení tohoto stroje nebylo jednou investicí, pro kterou se zde museli rozhodnout. Výroba osiva a sadby sebou přinesla také požadavek na vybudování skladovacích kapacit, pořízení kvalitní mořičky atd. Rádi by samozřejmě pořídili další moderní stroje. Vždy je však třeba posoudit, co je pro zajištění existence podniku nejdůležitější.
Počasí nelze poručit
Ani zkušení pěstitelé, kteří obvykle dosahují špičkových výnosů, nemají naprostou jistotu, s jakým výsledkem rok uzavřou. Letošek, se svým nestandardním počasím, to potvrzuje. Také v Březové jarní plodiny nedopadly podle představ. Výsledky jsou ale významně odlišné pozemek od pozemku. Březová je totiž blízko dvou velkých vodních nádrží, které ovlivňují srážky v okolí. Proto se během sezóny několikrát stalo, že srážky spadly pouze na část pozemků. Uvážíme- li také rozdílné půdní podmínky, je velká variabilita ve výnosu vysvětlená. Např. výnos jarního ječmene se proto pohybuje od 3 do 4 t z hektaru. Podle ing. Nováka je výsledek u ozimých obilnin o něco lepší, asi 5 t/ha. Jako řada dalších pěstitelů měli i březovští těžkou hlavu s porosty máku. Ty museli zaorat a znovu zasít. Sklizeň máku v době naší návštěvy právě probíhala a tak zatím nebyl známý výnos. Také lnu letošní rok nesvědčil. Délka stonků nesplňuje požadované parametry. Výjimkou jsou brambory, těm letošek přál. Když jsme Březovskou zemědělkou a.s. navštívili, byla sklizena asi jedna třetina ploch. První se sklízí sadbové brambory, konzum přijde na řadu až jako poslední. Všechny prosty vypadají velmi dobře a slibují pěkný výnos. Také s kvalitou, na kterou si letos již řada pěstitelů posteskla, nejsou v Březové zatím problémy. Slova ing. Nováka potvrdil také agronom Jindřich Brož, kterého jsem při naší návštěvě zastihli na poli při právě probíhající sklizni brambor. Kromě zaměstnanců podniku jsme zde zastihli také řadu zájemců o dosběr po kombajnu. Ti zde za malý poplatek měli možnost dosbírat libovolné množství brambor. „Máme tak zaručeno, že pozemek bude pro příští sezónu čistý, bez plevelných brambor,“ řekl nám přítomný agronom.
Jedna sezóna tedy ještě neskončila a už se rozbíhá ta další. V Březové již zaseli 90 ha ječmenů, výměru řepky zvýšili na 150 ha a velmi brzy se chystají na setí žita. Stále je před pěstiteli spousta práce.
