Kvalitní siláže z trvalých travních porostů i jednoletých pícnin tvoří základ krmných dávek skotu v průběhu celého roku. Nedostatek těchto krmiv nebo špatná kvalita způsobují nejen výrazný pokles užitkovosti, ale jsou i velmi častou příčinou alimentárních a reprodukčních poruch. I přes výrazný pokles chovaného skotu se doposud nepodařilo plně všude zvládnout problém, spočívající často v nízké kvalitě konzervovaných krmiv.
Při tom je známo, že produkční účinnost a kvalita konzervovaných objemných krmiv rozhoduje ve velké míře o ziskovosti výroby mléka. Je zřejmé, že v kvalitě konzervovaných krmiv jsou dosud velké, ne všude plně využité rezervy.
Konzervace píce silážováním jako technologie směřuje k úpravě a prodloužení doby skladování krmiva, aniž by došlo ke spontánním a nežádoucím mechanickým, biochemickým a mikrobiálním změnám, při současném:
- zabezpečení aerobní stability
- zabránění dietetických změn
- zabránění hlubokého rozkladu bílkovin, ztrát energie a výrazných smyslových a chemických změn.
Silážování představuje celkem složitý biologický a mikrobiální proces, při kterém jsou za anaerobních podmínek přeměňovány činností bakterií mléčného kvašení rostlinné cukry na konzervující kyselinu mléčnou, oxid uhličitý, za současného poklesu hodnoty pH. Z tohoto pohledu je důležité, aby byly rychle vytvořeny optimální podmínky pro mohutnou přeměnu rostlinných cukrů na kyselinu mléčnou a tím vytvořeny předpoklady pro kvalitní siláže. Z uvedeného je zřejmé, že výsledná kvalita konzervovaného krmiva je výslednicí celé řady vnitřních faktorů (druh píce, obsah a složení sušiny, zejména množství cukrů a látek s pufračním účinkem), ale také vnějších faktorů (technické, technologicko-organizačních, povětrnostních vlivů).
Při výrobě siláží musíme mít na zřeteli nejen kvalitu fermentačního procesu, ale také především krmivářské požadavky na obsah živin. Kvalitní siláže by se proto měly vyznačovat:
- vysokou koncentrací energie (stádium sklizně, úprava pokosu, druh píce)
- nízkou ztrátou sušiny (obsah sušiny při sklizni, počet operaci při zavadání, druh píce)
- čistotou (nízký obsah popelovin, stupeň znečistění, úroveň agrotechniky)
- vysokou kvalitou řezanky (délka a kvalita řezanky, vztah k dusání, kvasnému procesu a zdraví bachorového trávení)
- vysokou kvalitou fermentačního procesu (obsah sušiny, silážní aditiva, technické normy, doba silážování a anaerobní podmínky)
- aerobní stabilitou
- vysokou hygienickou kvalitou a dietetickou vyvážeností
Vzhledem ke složitosti sklizně a vzájemnému ovlivňování jednotlivých faktorů, které se promítají do výsledné kvality siláží, je možno konstatovat, že nejčastější chyby při silážování pícnin jsou v praxi způsobeny zpravidla z důvodů:
neznalosti problematiky změn během fermentace a možných vlivů na výslednou kvalitu siláží
podceněním některých technologických požadavků
organizačně-technických (sklizňové linky, sklady, sladění kapacit)
nepříznivého počasí
kombinací více faktorů
ekonomických (nerozumné snižování nákladů na úkor technologických a technických parametrů)
Vliv termínu sklizně
Nejčastějším prohřeškem při výrobě kvalitních fermentovaných krmiv je sklizeň píce v nesprávném vegetačním stádiu. Přitom je všeobecně známá skutečnost, že vysoce stravitelné krmivo s vysokým obsahem energie by mělo být sklizeno v optimálním vegetačním stádiu (podle druhu pícnin) s ohledem na rychlost lignifikace, jak dokladují údaje v tabule 1. Je známo, že pozdní termín sklizně vzhledem k výživné hodnotě vede k poklesu stravitelnosti organické hmoty, nárůstu vlákniny, snížení koncentrace energie, což v konečné podobě vede k omezenému příjmu zvířaty, obtížnějšímu dusání se současným rizikem chybného kvašení. Pozdní sklizeň se podílí na celkové ztrátě stravitelnosti až ze 30 %. Měli bychom proto vojtěšku sklízet na počátku butonizace, jetel na počátku květu, trávy na počátku metání (popř. před metáním), obiloviny v počátku těstovité zralosti zrna a silážní kukuřici podle typu hybridu podle sumy efektivních teplot, nebo stupně fyziologického uložení škrobu). Obsah samotné sušiny zpravidla nekoreluje spolehlivě s optimálním stádiem sklizně. Pravidlo 1: Pozdější sklizeň znamená silný pokles stravitelnosti, snížený příjem, vysokou koncentraci vlákniny, pokles výživné hodnoty siláží, kterou nelze ničím napravit.
Konzervační efekt sušiny a faktor zavadání
Obsah sušiny je jeden z nejdůležitějších technologických faktorů, kterým lze výrazně ovlivnit nejen vlastní průběh fermentačního procesu, ale i výslednou kvalitu a výživnou hodnotu siláží. Je výzkumně doloženo a praxí ověřeno, že u víceletých pícnin v závislosti na obsahu N-látek je nezbytné, účinné a rychlé zavadání na optimální obsah sušiny, při kterém se jednak neuvolňují buněčné šťávy, a při kterém se redukuje činnost nežádoucí, konkurenční mikroflóry (clostridie, hnilobné bakterie). Často se lze v praxi setkat se silážemi s velmi nízkým obsahem sušiny (okolo 20 %), ke kterým navíc ve snaze o zlepšení fermentace, jsou aplikována biologická aditiva, pochopitelně bez konzervačního efektu, jak je patrné v tabulce 2. Pícniny s nízkým obsahem sušiny jsou zpravidla všechny velmi těžce až obtížně silážovatelné, za současného velmi bouřlivého průběhu fermentace a siláže se vyznačují vysokou molární koncentrací kvasných kyselin, vysokou aciditou, velkými ztrátami sušiny, energie a živin v důsledku odtoku silážních šťáv. Zkrmování takovýchto hluboce prokvašených siláží je u skotu příčinou acidóz bachorového obsahu, poklesu užitkovosti, sníženého příjmu a využití živin, omezení vstřebávání Ca atd. Výjimkou nejsou ale také siláže, které mají obsah sušiny vyšší než 50 %, a vzhledem k tomu, že při této sušině má jen pouze asi 10 % z bakterií mléčného kvašení (pokud nejde o specifické osmoresistentní kmeny) schopnost už jen částečně metabolizovat cukry na fermentační produkty, ovšem ve velmi menším množství. Takovéto „senáže“ jsou nejen velmi nestabilní, mají vysokou hodnotu pH, zahřívají se, zpravidla mají i vyšší obsah kyseliny octové a nízkou koncentraci laktátu. Tyto „senáže“ bývají velmi často mikrobiálně kontaminovány plísněmi, neboť stupeň udusání bývá velmi nízký (hmotnost 1m 3 siláže bývá menší než 500 kg).
Způsob a doba zavadání jsou technologicky velmi významné, neboť v silážované píci umožňuje při optimálních podmínkách:
- zvýšit obsah cukru a zabránit odtoku buněčných šťáv již při sušině 28-30 %
- zvýšení silážovatelnosti, která se projeví lepším průběhem tvorby kyseliny mléčné, zatímco tvorba kyseliny máselné je inhibována
- zavadlý porost na obsah sušiny 30-45 % zvyšuje jistotu konzervačního efektu
- zlepšuje ekonomiku výroby, neboť se převáží méně vody v krmivu
- zvířata přijímají siláže ze zavadlé píce ochotněji a více, než ze šťavnaté hmoty.
Podmínkou úspěchu je, aby zavadání bylo účinné a rychlé (24-36 hodin), aby zavadáním byl získán homogenní silážovaný materiál s vyrovnaným obsahem sušiny, tedy ne hmota na povrchu přeschlá a na zemi již zahnívající, resp. zapařená a mikrobiálně znehodnocená. Pro homogennost hmoty je nutné volit vhodné mačkače, ale také způsob pokosu a obracení řádků. Při dlouhodobém zavadání dochází k revolučním změnám nejen v obsahu živin (ztráty respirační, rozklad bílkovin a cukrů), ale i ve složení epifytní mikroflóry, zejména ve prospěch divokých skupin bakterií, kvasinek, plísní, ale také hnilobných bakterií, zatímco výrazně klesá počet žádoucích bakterií mléčného kvašení. Proto je požadováno, aby zavadání bylo velmi rychlé (intenzivní s menší ztrátou mléčných bakterií a bez rozvoje nežádoucí mikroflóry). Důležitým faktorem je také skutečnost, že s rostoucím obsahem sušiny musí být s ohledem k fermentačnímu procesu současně zkracována délka řezanky.
Pravidlo 2: Příliš silné zavadnutí přináší více škody než užitku, neboť nastávají problémy s dusáním, průběhem kvasného procesu, zahříváním a vysokými ztrátami během přípravy na poli.
Kvalita siláží tak závisí vedle druhu pícnin také především na obsahu cukrů v krmivu a na rychlosti vytvoření anaerobních podmínek. Je proto důležité si uvědomit, že zbytkový vzduch v silážním prostoru, resp. v silážované hmotě, blokuje rozvoj žádoucích bakterií mléčného kvašení a cenný rostlinný cukr je bez efektu spalován jinými skupinami mikroorganismů za současného otevření „prostoru“ k činnosti této nežádoucí mikroflóry. Povinností všech výrobců kvalitních siláží je vytvořit optimální podmínky pro bakterie mléčného kvašení, ať inokulací, zvýšením obsahu sušiny, nebo zejména důkladným dusáním a zakrytím.
Pravidlo3: vzduch do siláže nepatří.
Silážovat jen zdravé a čisté krmivo
Platí zásada, že jen ze zdravé pícniny lze při dodržení technologické kázně a postupu připravit kvalitní siláž. Nelze očekávat, že při silážování krmiv mikrobiálně narušených (vysoká koncentrace kvasinek a nebo plísní, které jsou výraznými konkurenty bakteriím mléčného kvašení), ale navíc působí zdravotně nepříznivě, resp. jsou příčinou zahřívání a destabilizace již hotových siláží, se podaří vyrobit z krmivářského, ani dietetického hlediska kvalitní siláž, a to ani při použití běžných stimulačních silážních aditiv. Nelze počítat ani s úspěšným fermentačním procesem u silážované píce kontaminované hlínou (vysoký obsah sporotvorných clostridií), které mohou v rámci svého koloběhu přečkat i v silážích, zejména v těch, kde je nízká úroveň acidifikace a mohou svým negativním podílem nejen ovlivnit vlastní kvasný proces, ale dostat se i do mléka.
Pravidlo 4: Jen ze zdravého krmiva, dobře udusaného a zakrytého lze připravit kvalitní siláž.
Požadavek na rychlost silážování a plnění
K technickým požadavkům patří také rychlost plnění a silážování, s dostatečnou denní naskladňovací kapacitou, resp. organizační zvládnutí sklizňové, přepravní a dusací techniky. Je znám požadavek pro denní výkon u žlabů s celkovým denním přírůstkem udusané hmoty vyšší než 30, resp. 50 cm. Proto technologie silážování do vaků, kdy lisovaná hmota je ve vaku uzavřena zpravidla do 6 hodin, dává lepší kvalitativní výsledky, než u siláží připravovaných ve žlabu déle než 3, resp.5 dnů. Častým problémem se kterým se potýká řada podniků po redukci stavu skotu je otázka velkokapacitních žlabů, doba jejich plnění a množství konzervované hmoty. Dlouhodobé vystavení nezakryté plochy u čerstvě naskladněné a udusané píce vzdušné aeraci, vede k nežádoucím vlivům na kvalitu fermentace, včetně výskytu nežádoucí mikroflóry. Přes noc by měl být silážní žlab byť provizorně zakryt a omezen nežádoucí vliv vzduchu, resp. omezit zahřívání píce. Při delší přestávce v silážování (např. vlivem nepříznivého počasí), by zakrytí žlabu mělo být samozřejmostí, mají-li v naskladněné hmotě nastoupit žádané anaerobní procesy.
Pravidlo 5: Kapacita silážního skladu, výkonnost sklízecích a dusacích linek determinuje dobu silážování.
Aplikace silážních aditiv-technologická nezbytnost
Používání vhodných silážních aditiv je nejen technologickou koncovkou, pojistkou pro zdárný fermentační proces, které mají udělat z „dobrých“ siláží ještě lepší, s menším stupněm rozkladu bílkovin a s příznivějším poměrem kvasných kyselin. Zároveň je důležité zdůraznit, že žádný, ani ten nejlepší konzervační přípravek nemůže substituovat, nebo eliminovat nedostatky v technologickém postupu, ve kvalitě silážované píce, nebo nedostatečném stupni dusání. Za důležité považujeme, že biologická aditiva, stejně jako skupinu účinných chemických konzervačních prostředků je třeba aplikovat rovnoměrně a v plné dávce, doporučené technologickým návodem. Strategii a volbu daného silážního prostředku je nutné podřídit povaze a složení silážované hmoty, obsahu sušiny a koncentraci živin. Za důležité také považujeme prokázaný fakt, že neexistuje všemocný jeden univerzální prostředek na všechna krmiva, od bílkovinných až po šrotované vlhké zrniny. Podobně jako zatím není k dispozici preparát na usměrnění primární fermentace a zároveň pro posílení aerobní stability. Domníváme se dále, že není rozumné stavět do konkurenčních poloh skupinu chemických konzervačních látek (inhibitorů fermentace) a skupinu biologických aditiv (stimulátorů fermentace), ať inokulantů nebo probioticko-enzymatických preparátů. Každá skupina má své technologické přednosti především ve vazbě na obsah a složení sušiny, tím i na konzervační jistotu a hygienickou kvalitu, ale také z pohledu skladovatelnosti, antimikrobiální aktivity, ale v neposlední míře i z pohledu ekonomiky.
Pravidlo 6: Silážní prostředky nemohou nahradit technologickou kázeň při silážování, ale mohou zlepšit fermentační proces, stabilitu siláží popř. hygienický stav, ale také výživnou hodnotu, příjem a produkční schopnost.
Faktor rovnoměrného rozvrstvení a důkladného udusání
Pečlivost v rovnoměrném rozvrstvení naskladňované píce, souvisí nejen s celkovou kapacitou linky, obsahem sušiny, důkladného rozmělnění silážované hmoty, ale také s požadavkem na dokonalé dusání. Důkladné dusání je nejdůležitější technologický faktor, zabezpečující vhodné prostředí pro činnost bakterií mléčného kvašení. Při nedokonalém dusání dochází nejen k uchování vysoké koncentrace vzduchu, ale také k silnému zahřívání naskladněné hmoty, pomnožení aerobních mikroorganismů, zejména plísní s rizikem tvorby toxinů, vysokým ztrátám energie, špatnému (heterofermentativnímu) typu kvašení. Pouze dokonalým udusáním se dosáhne úspěšného vytěsnění vzduchu ze sila a zkrátí se první aerobní fáze kvašení. Dokonalé dusání silážované hmoty je spojeno také s rychlostí acidifikace a množstvím vyprodukované kyseliny mléčné. Důležitým prvkem je rovnoměrné dusání od samého počátku, neboť zvýšené dusání až ve vyšších vrstvách nezajistí očekávaný efekt. Důležitou skutečností je nejen doba dusání, ale také hmotnost a síla (7-10 kN/m2 plochy), resp. minimálně 5 přejezdů těžkým dusacím strojem (v přepočtu 12 min./t hmoty). Pravidlo 7: Vzduch se musí ze silážovaného materiálu, zejména s vyšším obsahem sušiny, dostat ven.
Význam vzduchotěsného zakrytí sila
Na důkladné vypuzení vzduchu dusáním musí v technologickém postupu navazovat pečlivé zakrytí žlabu pro vzduch neprostupnou fólií. V dnešní době je doporučován systém zakrytí pomocí dvou fólií, první smršťovací, která je vně kryta pevnější, popř. je dále zatížena panely nebo pásy, k zamezení vlivu poréznosti zejména u siláží s vyšším obsahem sušiny. Pro vytvoření anaerobního prostředí je proto vzduchotěsné zakrytí sila zcela nezbytné. Ke zlepšení hygienické kvality siláží se často doporučuje také aplikace organických kyselin (směs mravenčí a propionové) pod fólii před samotným zakrytím. Častá argumentace o vysokých nákladech na fólii k zakrývání žlabů je šetření na nesprávném místě, jak dokládá následující stručný výčet ztrát kukuřičné siláže v důsledku nezakrytí žlabu vlivem nezkrmitelného množství o celkové výšce 0,5 a 1 m po celém půdorysu:
Pravidlo 8: Žádný vzduch se nesmí k silážované píci dostat a na fólii k zakrytí šetří pouze ekonom, nikoli však pěstitel, či krmivář.
Ke zkrmování siláží
Siláže se mohou začít zkrmovat až po ukončení vlastní fermentace a po vyzrání, tj. po ustálení poměru mezi jednotlivými kvasnými produkty. Po otevření, resp. před vlastním zkrmováním siláže, každý rozumný chovatel nechá provést odběr a rozbor siláže nejen na obsah kvasných kyselin a kvalitu fermentačního procesu, ale také na stanovení výživné hodnoty siláže, pro nezbytnou optimalizaci krmné dávky podle skutečného obsahu živin. Při zařazení nových siláží do krmných dávek je vhodné připomenout, že inokulace siláží, resp. přídavek probioticko-enzymatických aditiv zrychluje průběh fermentačního procesu a tím i včasnější možný termín k zahájení zkrmování (udává se doba minimálně 3 týdny). Naproti tomu konzervace píce pomocí chemických látek, vede k pomalejšímu průběhu fermentace a doba vyzrávání siláží vyžaduje delší období, cca 7-8 týdnů. Nedoporučuje se zkrmovat siláže nevyzrálé (předčasně), ani hluboce prokvašené bez předchozí úpravy, neboť působí dieteticky velmi nepříznivě.
Pravidlo 9: Každý rozumný chovatel má k dispozici takové množství kvalitních siláží, aby nebyl nucen riskovat se zkrmováním nových nevyzrálých siláží.
Pamatovat na způsob a množství denního odběru
Při odběru siláží ke krmení je třeba zdůraznit, že řezná plocha, resp. stěna žlabu musí být kompaktní a hladká. V každém případě se musíme vyvarovat toho, aby došlo k nežádoucímu provzdušnění uložené siláže, neboť vědomě aktivizujeme aerobní mikroorganismy, především kvasinky, které patří k hlavním původcům zahřívání siláží a tím následnému aerobnímu kažení. Také denní množství odebírané vrstvy musí být přizpůsobeno nejen venkovní teplotě (v zimě stačí 10-15 cm, v letním období se zpravidla doporučuje odběr v hloubce vrstvy více než 20-30 cm. Nejlepší výsledky jsou dosahovány s blokovým vyřezávačem. Neměl by být používán drapák, který uloženou hmotu nejvíce načechrá a provzdušní a vystaví negativnímu vlivu kyslíku. Toto je zvláště důležité v letním období. Záleží také na stupni udusání, obsahu sušiny a koncentraci živin, které do značné míry rovněž ovlivní citlivost k aerobním změnám. Siláže, obsahující vysoký počet kvasinek (nad 100 tisíc/1 g) budou velmi citlivé k zahřívání a aerobní oxidaci. Aerobně znehodnocené siláže působí nejen dietetické potíže, ale jsou příčinou ekonomických a chovatelských ztrát.
Pravidlo10: Aerobní stabilitu siláží lze zlepšit dokonalým odběrem, minimalizací velikosti styčné plochy, ale také úrovní technologických preventivních opatření již při silážování.
Závěr
K hlavním technologickým doporučením pro výrobu a využití kvalitních siláží patří:
Sklízet píci včas a ve správném vegetačním stádiu a s optimálním výnosem stravitelných živin a energie
Rychlé zavadání víceletých pícnin vede k větší jistotě správného kvašení
Silážovat pouze zdravou, mikrobiálně a chemicky nekontaminovanou píci
Silážovat pouze čistou (bez hlíny) píci
Usilovat o co nejkratší dobu zavadání a omezení vlivu povětrnostních podmínek
Silážovanou biomasu s ohledem k obsahu sušiny důkladně pořezat a zajistit tím správný průběh fermentačního procesu
Sledovat a regulovat obsah sušiny silážované píce
Maximálně zkrátit dobu silážování
Usměrnit fermentační proces pomocí vhodných silážních aditiv
Rovnoměrně rozvrstvit a důkladně hmotu udusat
Silážní žlab (silo) důkladně vzduchotěsně uzavřít
Dbát na vysokou hygienickou kvalitu a dostatečné vyzrání siláží
Dodržovat správný způsob a denní množství odběru a omezit nežádoucí druhotné kvašení.
Příspěvek vznikl za podpory Výzkumného záměru MSM 432100001.
MVDr. Ing. Petr Doležal, Csc., Prof. Ing.Ladislav Zeman, Csc., MVDr. Ing. Jan Dvořáček a
MZLU v Brně, Sdružení odborných služeb Skalice nad Svitavou, s.r.o.a
