Počty porostů zemědělských plodin, včetně cukrovky, které byly poškozeny zbytky herbicidů v půdě v posledních letech narůstají. Tyto škody mohou vznikat následkem předávkování přípravku na ochranu rostlin, nesprávnou aplikací, výsevem plodiny bez ponechání dostatečné doby k rozložení reziduí v půdě nebo nerespektováním doporučení výrobce k hlubší orbě nebo kultivaci. Vedle těchto chyb vede mnohdy suché počasí ke zpomalení rozkladu reziduí a rovněž mimořádně studená zima může zpomalit degradaci, a tak způsobit neobvykle dlouhé setrvání reziduí herbicidu v půdě.
Mezi hlavní faktory, které ovlivňují vznik škod, řadíme:
- stálost a délku trvání účinku herbicidu; větší riziko je u perzistentnějšího herbicidu;
- citlivost následné nebo náhradní plodiny; cukrovka patří mezi vysoce citlivé plodiny;
- dobu odstupu mezi aplikací herbicidu a výsevem následné, resp. náhradní plodiny; plodiny seté v roce aplikace pesticidu jsou vystaveny většímu riziku poškození;
- vliv stanoviště; větší riziko bývá na lehké písčité půdě s nízkým obsahem organické hmoty.
Perzistence a mizení herbicidů z půdy závisí nejen na kombinovaném vlivu všech pochodů rozkladu a transportu, ale i na adsorpci, což je interakce mezi herbicidem a půdou. Mimo to jsou pochody ovlivňující rozklad herbicidů v půdě dále ovlivňovány vnějšími podmínkami, systémem pěstování plodin a agrotechnickými zásahy. Souhrnně lze uvést, že bezpečnost půdních herbicidů je určována těmito faktory:
- dávka herbicidu (v závislosti na druhu půdy),
- relativní selektivita herbicidu vůči plodině,
- uložení herbicidu v půdě (ve vztahu k osivu nebo kořenovému systému kulturní plodiny).
Z hlediska ochrany rostlin je třeba věnovat pozornost zejména hladinám reziduí rizikových látek v půdě vyvolávajícím fytotoxický účinek. Fytotoxický účinek herbicidů je celkovým výsledkem jednotlivých pochodů, a to adsorpce, distribuce, metabolismu a konečného působení na konkrétním místě. Účinek herbicidů v polních podmínkách je tedy ovlivněn variabilními vnějšími faktory, jako jsou srážky, teplota, vlhkost, intenzita světla apod. Vliv vnějších faktorů na účinek herbicidů aplikovaných do půdy je rozdílný podle rozpustnosti herbicidu, jeho těkavosti, mechanismu příjmu rostlinami, podle perzistence a podle způsobu zapravení do půdy. Na jejich účinek má vliv především tedy půda sama a její vlastnosti.
Historicky po široce používaných typech triazinů se v pozdějších letech začaly aplikovat v našem zemědělství další herbicidy, jejichž účinné látky jsou taktéž značně rizikové. Patří sem přípravky ze skupiny imidazolinonů, derivátů močovin, nejnověji ze skupiny sulfonylmočovin a další.
Ověřování vlivu reziduí rizikových herbicidních látek v půdě na cukrovku bylo proto na ÚKZÚZ a později SRS prováděno ve skleníkových a venkovních nádobových pokusech. Modelové nádobové pokusy simulovaly polní podmínky v přírodě. Cílem bylo zjistit citlivost cukrovky (coby následné nebo náhradní plodiny) na rezidua konkretních herbicidů a stanovit i limitní (mezní, kritickou, hraniční, maximálně přípustnou) hodnotu obsahu reziduí v půdě.
Mezní (maximálně přípustnou) hodnotou rozumíme limitní obsah reziduí herbicidu v půdě, při níž ještě nezačnou vznikat na kulturní plodině významné škody. Vztahy mezi úrovní hladiny zbytků herbicidu v půdě a poškozením kulturní plodiny jsou značně proměnlivé a závislé na mnoha činitelích (druh a typ půdy, způsob obdělávání apod.). Proto i tyto limity nemohou být konstantní hodnotou, ale rozsahem hodnot.
Za účelem posouzení fytotoxického poškození cukrovky bylo v pokusech sledováno snížení vzcházivosti rostlin, posuzován habitus rostlin, měřena výška rostlin v různých fázích růstu, porovnávány počty rostlin v jednotlivých variantách dávky herbicidu, posuzován úbytek čerstvé hmoty rostlin a zaznamenávány každé fytotoxické příznaky na rostlinách. Relativní hodnoty získané všemi těmito způsoby hodnocení spolu navzájem dobře korespondovaly. Prahy citlivosti cukrovky na rezidua jednotlivých herbicidů jsou zpracovány do tabulky.
Nejdůležitějším ukazatelem pro posuzování vlivu reziduí herbicidu na cukrovku bylo sledování příznaků fytotoxicity u rostlin. Vysoké riziko pěstování citlivých náhradních nebo následných plodin (kam patří cukrovka) po aplikaci imidazolinonů (Pivot, Scepter a další) dokladují výsledky s rezidui například imazaquinu. Již od koncentrace reziduí této látky v půdě 0,003 mg na 1 kg půdy porosty řepy byly při vzcházení prořídlé, postupně docházelo k retardaci růstu rostlin a jejich postupnému úhynu. Ve variantách s dávkami 0,005 mg.kg-1 a výše rostliny řepy vůbec nevzešly. Všeobecně imidazolinony způsobovaly žloutnutí listů, chlorózy, nekrózy a postupný úhyn rostlin.
Prvním příznakem fytotoxicity rezidui imazethapyru (Pivot) je purpurové zbarvení rostlin řepy nebo chloróza u nejmladších listů, která postupně může pokračovat k nekrózám meristematických pletiv v růstových vrcholcích, zbrzdění růstu a u vysokých koncentrací reziduí k odumření rostlin. Charakteristickým rysem poškození rezidui této látky v půdě na počátku vegetace jsou smáčknuté první dva listy řepy k sobě ve tvaru "košťátka" - toto vše se projevuje u koncentrací reziduí do 20 ppb. U vyšších koncentrací celá rostlina je nepřirozeně vzpřímená až "zkostnatělá", uprostřed smáčknutá, s vnitřními zkrácenými listy.
Doporučení:
1. Cukrovku nevysévat minimálně tři roky po aplikaci Pivotu.
2. Řepu nepěstovat na půdě lehké a kyselé (pH nižší než 6,5).
3. Ve sporných případech ověřit fytotoxicitu půdy biologickými testy!
Triaziny jako rezidua v půdě silně potlačovaly růst rostlin a navíc tyto porosty řepy byly při vzcházení prořídlé. Rostliny byly opožděny v růstu, ve vyšších koncentracích reziduí v půdě docházelo k postupnému úhynu rostlin a od koncentrace reziduí atrazinu 0,5 mg na 1 kg půdy rostliny řepy vůbec nevzešly.
U herbicidů ze skupiny derivátů močovin bylo v průběhu biologických testů zjištěno, že u většiny herbicidů docházelo na cukrovce ke žloutnutí listů, ve vyšších koncentracích reziduí v půdě k chlorózám a nekrózám rostlin, někdy k postupnému úhynu rostlin. V některých případech došlo ke zduření bazálních částí rostlin, dále zkrácení kořene rostlin a celkové retardaci rostlin.
Zvláštností účinné látky clomazone herbicidu Command se ukázalo, že dochází inhibicí biosyntézy karotenoidů k vybělení listů vlivem účinné látky v pletivech. Takže rezidua této látky v půdě způsobují vybělení pravých listů řepy, pouze hlavní žilka listů zůstává včetně řapíku červená, děložní listy jsou stále zelené nebo jen světlejší. Nakonec celá rostlina vybělí a toto zbarvení může zůstat i po celou vegetaci.
V průběhu biologických testů bylo zjištěno, že u většiny rostlin cukrovky, citlivých na rezidua sulfonylmočovin v půdě, rostliny hynou během vzcházení, ale především zůstávají zakrnělé. Poškození v rané fázi vývoje se projevuje barevnými změnami hypokotylu do červena a hlavně retardací růstu. U vyšších koncentrací zpočátku žloutnou listy, mnohdy dojde k postupnému úhynu rostlin řepy. Ve většině případů dochází k retardaci rostlin.
Z dalších rizikových herbicidů vybíráme Blazer, jehož účinná látka acifluorfen vlivem reziduí v půdě způsobuje krabacení listů řepy, červené puchýře na listech, dále vybělení žilek listů. U vyšších koncentrací reziduí vznikají až nekrózy, rostliny jsou silně retardovány v růstu a nastává jejich postupný úhyn.
Získané hladiny citlivosti řepy na rezidua rizikových látek v půdě mají sloužit jako vodítko pro praxi při výběru následné plodiny u pozemků, kde se předpokládají (nebo budou chemickým rozborem stanovena) rezidua herbicidu z předchozích plodin, nebo při diagnostice příčin poškození rostlin.
Snížení aktivity reziduí herbicidu v půdě se dá dosáhnout hlubokou orbou, závlahou nebo zlepšením mikrobiální činnosti půdy například po hnojení chlévským hnojem. Nejlepším způsobem snížení rizika reziduí herbicidu v půdě je však správná aplikace přípravku, a to pouze v doporučených dávkách.
Ing. Libuše Buryšková,
Státní rostlinolékařská správa Brno
