Letošní leden láme teplotní rekordy, a tak není divu, že nejen v přírodě, ale i na polích to vypadá jinak, než je v tento měsíc obvyklé. V porostech ozimých obilnin se už nyní objevuje hojně padlí travní. Obava, že tato choroba způsobí letos značné problémy,a to nejen na ozimech, ale i na jarním ječmeni, je opodstatněná. V obilninách také čile vegetují křísi, přenašeči viróz. Škodí v nich i larvy bzunky ječné, protože jim k aktivitě stačí teplota kolem 10 oC. Plevele svůj růst pouze omezily, ale nezastavily.
Obilninám z aktuálního pohledu, ale hlavně jejich pěstování z hlediska ekonomiky, tedy návratnosti vstupů, se věnovaly konference pořádané společností Dow AgroSciences za přispění partnerů – České zemědělské univerzity a některých výzkumných ústavů. V polovině ledna se postupně konaly v Českých Budějovicích, Prostějově a v Praze.
Proti plevelům na podzim i na jaře
V letošní, zatím teplé zimě si někteří agronomové kladou otázku, zda nezasáhnout proti plevelům už nyní. Podle Ing. Petra Portycha ze společnosti Dow AgroSciences nelze ošetření v tuto dobu doporučit. Mohlo by se totiž stát, že se ochladí, plevele svoji vegetaci utlumí a použité herbicidy nebudou dostatečně účinné. Náklady na ně by potom byly vynaloženy zbytečně. Za to po otevření jara se s chemickou ochranou ozimých obilnin proti plevelům nedá otálet zvláště v případech, kdy nebyla z nějakého důvodu udělána na podzim kvalitně.
„Příznivé ekonomice pěstování obilnin napomáhá dodržování zásad integrované ochrany proti plevelům,“ zdůraznil ve svém vystoupení doc. Ing. Josef Soukup, CSc., z České zemědělské univerzity. Velmi důležité je mít na zřeteli celý pěstitelský systém, sledovat změny ve výskytu a škodlivosti plevelů a tomu přizpůsobovat výběr přípravků a časování ochrany. „Například mělké zpracování půdy sice samo o sobě nepřináší z hlediska zaplevelení nic dobrého, pokud je ale k dispozici účinná chemická ochrana, lze problémy s pleveli úspěšně řešit,“ uvedl doc. Soukup.
Velmi důležité je správně zvolit termín ochrany. První kritické období nastává u časně setých ozimých obilnin už na podzim. Vzešlé plevele spodního patra výrazně potlačují vývoj odnoží, což může negativně ovlivnit výnos. Proto je vhodné zamezit jejich konkurenčnímu tlaku ošetřením porostu již na podzim. Za další kritické období označil doc. Soukup pozdní jaro, kdy ještě mohou některé plevele opožděně vzcházet, nebo regenerují plevele, které nebyly dostatečně potlačeny ani podzimním, ani časně jarním ošetřením herbicidy. Tyto plevele už zpravidla výrazně nesnižují výnos, ale velmi ztěžují sklizeň a způsobují problémy zvláště u množitelských porostů.
Samostatnou kapitolou jsou vytrvalé plevele. Jim se věnoval Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Kromě pcháče rolního nebo pýru plazivého, všeobecně známých plevelů, narůstá v posledních letech výskyt pelyňku černobýlu, čistce bahenního, mléče rolního, přesličky rolní a také kamyšníků či rdesen. Jak Ing. Mikulka upozornil, intenzivní pěstování plodin s sebou nese riziko přemnožení některých plevelných druhů. Přitom výskyt jednoho obtížného plevele, který uniká regulaci v určitém systému hospodaření, může výrazně zkomplikovat pěstování mnoha plodin.
Současná nabídka herbicidů do obilnin je velmi široká. Vybrat nejvhodnější kombinaci není jednoduché. „Úspěchu lze dosáhnout pouze při kvalifikovaném posouzení stavu zaplevelení, předpokladu jeho dalšího vývoje a dobré znalosti vlastností přípravků. Přitom drahý herbicid nemusí být vždy tím nejlepším a ekonomickým řešením. Pozor je také třeba dát na rezistenci plevelů proti některým účinným látkám,“ zakončil své vystoupení doc. Soukup.
Změny klimatu působí na škůdce
Výkyvy počasí a především nejteplejší leden za posledních dvě stě let inspirovaly Ing. Jana Kazdu, CSc., z České zemědělské univerzity, a tak se ve své přednášce věnoval škůdcům obilnin právě z hlediska klimatických změn. „V České republice se zřejmě otepluje, a to kromě dalších vlivů, jimiž jsou především nové pěstitelské technologie, na škůdce výrazně působí. Obilniny patrně budou v našich podmínkách i nadále poškozovány živočišnými škůdci nepravidelně a většinou ne celoplošně. O to větší škody mohou způsobit jednotlivým pěstitelům, pokud se nečekaně objeví ve velkém množství,“ uvedl Ing. Kazda.
Celkové oteplování má za následek silný tlak škůdců, kterým teplo vyhovuje. Podle Ing. Kazdy to jsou například křísi, nepřímí škůdci, kteří přenášejí virózy. Po teplém podzimu, jako byl loni, se budou na ozimých obilninách virózy vyskytovat ve velkém rozsahu. Jedinou ochranou proti nim je hubení přenašečů, a to přípravky s dlouhou dobou perzistence, a likvidace zdrojů nákazy. Dříve doporučované pozdní setí obilninám v teplejším roce nepomůže, protože přenašeči jsou aktivní dokonce i v teplé zimě.
Teplomilní škůdci jsou také kohoutci, plodomorkám vyhovuje chladnější a vlhké přímořské klima. „Pokud bude teplo, mohou být nepříjemným překvapením hrbáč osenní nebo třásněnky, zatímco například u vrtalky ječné, typicky gradačního škůdce, nelze odhadnout, jak její výskyt počasí ovlivní,“ upozornil Ing. Kazda. „Pokud jde o letošní zatím nebývale teplou zimu, pro domácí škůdce není vhodná, protože jsou aktivní a vysilují se. Mohou se ale namnožit cizí druhy z teplejších oblastí,“ dodal s tím, že každá prognóza je v jistém směru ošemetná.
Střední intenzita pěstování se vyplácí
První dva roky přítomnosti naší republiky v Evropské unii ukázaly dva velké rozdíly v realizaci obilnin. Zatímco v letech 2004 a 2005 bylo v EU obilnin nadbytek, loni jejich produkce nečekaně a razantně poklesla. Navíc se vyskytly značné problémy s kvalitou. „Přestože lze realizační ceny obilnin přirovnat k houpačce, stále to jsou a zřejmě i budou nejpěstovanější plodiny,“ řekl Ing. Petr Portych. Podle něj musí zemědělec přizpůsobit technologii jejich pěstování běžnému, průměrnému ročníku. Dlouhodobě dosáhne nejvyššího zisku při tzv. návratné intenzitě pěstování. Cestou k úspěchu není ani maximální, ani minimální intenzita pěstování.
„V ochraně obilnin pokrývají naše přípravky všechny segmenty. Nabízíme herbicidy, fungicidy a insekticidy, včetně doporučení, jak je uplatnit v osvědčených sledech ochrany,“ pokračoval Ing. Portych. Jmenovat na tomto místě všechny není možné, a tak jenom upozornění na ty, které mohou být aktuální letos v ozimých nebo jarních obilninách. Proti plevelům se budou hodit herbicidy Mustang, Kantor, Starane či Lontrel.
Fungicid Atlas bývá často součástí systému ochrany jarního ječmene zvláště proti padlí travnímu. Protože se jeho výskyt očekává, bude nutné ošetřit proti této chorobě i odrůdy s genem rezistence vůči padlí. Ta totiž nastoupí až po infekci rostliny padlím. Rostlina na zdolání infekce spotřebuje značné množství zásobních látek, které jí pak chybějí při tvorbě odnoží. A právě počet odnoží je u jarního ječmene jeden z nejdůležitějších výnosotvorných prvků. Po dlouhém a teplém podzimu se v některých lokalitách padlí travní silně rozšířilo již na podzim. Pokud bude přetrvávat mírný ráz zimy, jeho mycelium nevymrzne, a tak může způsobit silnou infekci na jaře stejně jako u ozimých obilnin, v nichž se objevuje již teď, v lednu.
Máme skutečně nadprodukci?
Agroekonomie česko-slovenského obilnářství nazval svoji přednášku prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity. Pěstování obilnin v ní ale zahrnul do širokých souvislostí světového a zvláště evropského zemědělství. Podle něj se v posledních letech objevuje mnoho paradoxů. V rámci Evropy se například stále hovoří o nadprodukci a přitom jsou v současnosti světové zásoby obilnin velmi nízké, ceny obilovin rostou a evropské státy je dovážejí, protože nejsou soběstačné. Minimálně za povšimnutí stojí také fakta, že se ve světě produkuje více rýže než pšenice nebo, že ve výnosu překonala pšenici kukuřice.
„Obecné perspektivy rozvoje zemědělství jsou velmi dobré. Vedle přírůstku počtu obyvatel světa je nejvýznamnějším motorem růstu spotřeby mimořádný rozvoj ekonomik některých lidnatých zemí, především Číny,“ uvedl prof. Vašák.
Pokud jde o obilnářství v České republice, produkce obilí jako krmiva má smysl pouze v množství, které pokryje spotřebu přímo v daném zemědělském podniku. U pšenice, jako tržní plodiny, bude z hlediska ekonomiky účelné omezit její pěstování ve prospěch sladovnického ječmene a výroby osiv. Hlavní šanci pro velkovýrobní hospodaření vidí prof. Vašák v pěstování jarního sladovnického ječmene, a to v intenzivním systému. „Sladovnický ječmen velmi dobře zhodnocuje vstupy a vysoký výnos u něj znamená také vysokou kvalitu, která je dobře zpeněžitelná,“ zdůraznil.
Dynamické vystoupení prof. Vašáka se spoustou námětů k zamyšlení bylo vhodnou tečkou za konferencí, která přinesla nebývale mnoho konkrétních informací jak pro nejbližší měsíce, tak pro budoucnost našeho obilnářství.
