Česká republika nepatří mezi významné producenty jablek jak ve světovém tak ani v evropském měřítku. Jiná situace je ve šlechtění nových odrůd, a to také díky Výzkumnému a šlechtitelskému ústavu ovocnářskému Holovousy s. r. o. Šlechtitelé se zaměřují na odolnost vůči škodlivým organismům, dobrou skladovatelnost plodů a v neposlední řadě i na jejich vizuální a chuťové vlastnosti
Dne 2. září se ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích pod názvem Jablečný den aneb vše o jablkách uskutečnila akce určená pěstitelům a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti. Seminář se konal za podpory České technologické platformy pro zemědělství a prezentovala se zde práce vybraných holovouských výzkumníků.
Silná tradice
Jak ve svém vystoupení ukázal Prof. Dr. Ing. Boris Krška, šlechtění jabloní má v České republice velmi silnou tradici. Ačkoliv jsme ve světovém měřítku z hlediska produkce jabloní spíše malou a nevýznamnou zemí, šlechtitelem jsme naopak hodně produktivním. Statistická data z roku 2006 uvádějí, že celkem je na světě registrováno 840 odrůd jabloní, přičemž 98 jich pochází z Česka. Pro srovnání, nejvíce odrůd bylo vyšlechtěno v USA, konkrétně 107. Šlechtitelské cíle jsou všude na světě obdobné – patří k nim samozřejmě rezistence vůči chorobám a škůdcům, dobrá skladovatelnost, vizuální a chuťové vlastnosti a také zjednodušení uplatňovaných pěstebních opatření, jako je řez a sklizeň. Důležité je také získat sortiment odrůd s různou dobou kvetení a zrání.
Problémem je podle profesora Kršky ale uplatnění nově vyšlechtěných odrůd na globálním trhu, neboť 60 až 70 % celosvětové produkce je tvořeno jen několika málo odrůdami a prostor pro nové materiály je velmi omezený. Náklady spojené s prosazením nové odrůdy na světovém trhu se mohou vyšplhat až do miliónů eur, což se stalo například v případě odrůdy Pink Lady, jejíž zavedení na trh stálo přibližně milion eur za rok. Pink Lady je obchodní název pro australskou odrůdu jablek Cripps Pink, která se pěstuje v teplejších částech světa, neboť je velmi náročná na množství tepla a světla během zrání. Odrůda je pěstována na základě licence, na trh se dostává prostřednictvím licencovaných prodejců.
Martina Hezká
Více se dočtete v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.
